Who is my Valentine? Dramione

17. Nechtěla by jsi?...

Takže zdravím všechny, co právě toto teď čtou.

Nejprve se vám chci omluvit za to, že tento týden vychází teprve první kapitolka, ale dvakrát se mi ta kapitola smazala, take pokud toto čtete, tak to znamená, že napotřetí to už konečně vyšlo.

Ještě vám chci moc poděkovat za víc jak 3K!❤ Nevím, zda jsem už děkovala 😅

Straně moc mě mrzí, že neexistuje žádný přístroj, který by mi z hlavy dokázal vyndat tuto kapitolu, kterou mám úplně detailně zfilmovanou v hlavě.

Snad se tu najde někdo, kdo to uvidí, tak nádherně živě, jako to vidím já.

Enjoy!

Lucc<3

..........

Hermiona-

Ze Síně zamířím opět do knihovny, ale cestou mě někdo odchytí a zatáhne za roh.

,,Draco! Sakra..já se lekla!" Zasměju se.

,,Co se děje?" Zeptám se ho, kdy si všimnu jeho nervózního pohledu zabořeného do země.

Zvedl pohled, ale to neměl dělat.

Jako kdyby se v ten moment zastavil čas...

V moment, co to udělal jsem se začala utápět v jeho očích.

Poté jsem svůj zrak přesunula na jeho zlehka červené tváře a na jeho rty povzbuzující k nejednomu polibku.

...

,,Země volá Hermionu!" Zamává mi Draco před očima.

,,Ehh..Promiň..Říkal jsi něco?" Zeptám se a cítím jak rudnu.

,,No..já jen, jestli by jsi se nešla projít" Řekl nervózně a rukou se poškrábal na zátylku.

Usměju se.

,,S Radostí!" Odpovím.

,,Tak za dvacet u Brány?"

..............

Draco-

Seběhnu do společenky, čapnu kabát, koště a utíkám k nejbližšímu oknu co zde máme.

S pomocí koštěte se dostanu na Astronomickou věž, kde ho připravím a utíkám k Bráně.

V moment, co k ní dorazím, tak Hermiona zrovna schází schody.

Usmějeme se na sebe a pomalým krokem vyrážíme na pozemky, užít si prvního letošního Sluníčka.

Hermiona-

Celé odpoledne mezi námi vládla příjemná atmosféra.

Stále jsme si povídali a smály se.

Takové odreagování jsem potřebovala.

Cestou zpět se ale Draco zastavil a když jsem se na něho otočila, tak jediné co mi řekl bylo...

Draco-

,,Zavři oči" řeknu a usměju se.

Rukou si zakryje oči a kdy se na ní podívám, všimnu si, že mě skrze škvíru pozoruje.

,,A nekoukej!" Zasměju se.

,,Accio" zašeptám a opravdu..po chvíli přiletí můj Nimbus.

,,Nasedat!" Řeknu a Hermiona se na mě nevěřícně podívá.

,,Ani za milion" řekne odmítavě.

,,Ale to nebyla otázka, ale oznámení" zasměju se a podívám se na místo za sebou.

,,Asi nemám jinou možnost, co?" Povzdechne si, posadí se za mě a ruce mi dá kolem pasu.

Usměju se a s lehkostí se odrazím od země.

Její stisk zesílil ještě více.

O pár minut později jsme doletěli na místo a já Hermionu opatrně zavedl na místo, aby se posadila, jelikož měla opět zakryté oči.

.....

,,Páni" vydechla úžasem nad tou nepřekonatelnou nádherou.

Sedíme na jednom z Nejvyšších střech v Bradavicích a sledujeme západ Slunce.

Svůj pohled přesunu na ní...Na Hermionu.

Konečně je tady..je tady se mnou, přesně tak..jak jsem si to představoval po celou tu dobu.

Ale až na ten detail, že teď je to mnohem lepší, jak v představách.

.........

Blonďatý Zmijozel pozoruje hnědovlasou dívku a nemůže od ní odtrhnout pohled.

Tak nepředstavitelně krásná je.

Kousek po kousku si jí prohlíží a nemůže se toho pohledu na ní nabažit.

Její hnědé vlasy lehce vlající ve větru.

Její pohled snažící se pohltit tu nádheru a dokonalost, kterou má před očima.

Mírný úsměv na tváři..

Ani nějak nepostřehl, co dělá a zlehka jí pohladí po tváři.

Hnědovlasá se odtrhne od výhledu a v moment, co se podívá na mladého Zmijozela se jí úsměv o mnoho rozšíří...

...

Na nebi už jsou pouze žluto-oranžové pruhy, ale tomu už ani jeden nevěnuje pozornost.

Už hodnou chvíli se pozorují.

V moment, co se jejich pohled opět střetl, si jí mladý Zmijozel přitáhl blíže a na rty jí vtiskl vášnivý polibek.

Hnědovlasá chvíli byla překvapením celá ztuhlá, ale po chvíli mu dala ruce okolo krku a polibky mu oplácela.

Pro Hermionu to byl magický okamžik.

Zažila to, o čem si myslela, že bude jenom do konce života snít.

Polibek při nádherném západu Slunce.

Draco Malfoy...kluk, který měl konečně to štěstí jí políbit jako On. Jako Draco Malfoy. A ne jako pan neznámý.

Maličko jsem se rozepsala..😁❤

Snad se vám tato kapitolka líbila!

Děkuju vám moc za všechno, jste neskutečně úžasní všichni!💙

Lucc<3