Ano...lenost je velice ošklivá vlastnost 😅
omlouvám se, že teď nic nevyšlo, ale ano..narovinu.
Byla jsem líná okopírovat text a vložit ho sem😅
vynahradím vám to! Slibuju!💚
Enjoy!
Lucc<3
PS-Za chvilku, hned, co to dopíšu, vyjde i k mému druhému příběhu kapitolka😂
Fakt se omlouvám.
I mě to štve.:D :D
Draco-
Vezmu pergamen a vymýšlím co napsat.
Je to už docela doba, co jsem se jí neozval a to se už blíží konec dvou týdnů.
Zbývá už pouze pár dní a vyjde najevo, že to jsem já.
,,Ahoj, promiň, že jsem se dlouho neozval, rád bych ti to vynahradil. Co se zítra sejít na našem místě?" Napíšu.
A teď..teď už nezbývá nic jiného, než čekat.
Hermiona-
,,Kluci?" Zeptám se po chvíli, co v trapném tichu sedíme ve společenské místnosti na našich místech u krbu.
,,Nemluv na mě." Odsekne Ron a odvrátí ode mě pohled.
,,Harry? Co jsem na těch lektvarech říkala?" Zeptám se.
Po celý zbytek dne to z nich tahám a ne a ne se dostat k odpovědi.
,,Vážně to chceš vědět? Nebo ty snad nevíš, co jsi dělala dneska v noci?" Vykřikne Ron a mě se zastaví srdce.
,,T..to..ne." Zašeptám smutně.
,,Takže to nezapíráš?" Zeptá se Harry.
Mlčím.
,,Paktovat se s Malfoyem. To ti jde, co? Ty si snad nepamatuješ co nám prováděl? Jak nám a hlavně tobě nadával? Ne?!" Křičí Ron.
,,Pamatuju"
,,Tak proč? Takovou zradu bych zrovna od tebe nečekal Gragerová." Zasyčel Ron a v ten moment na Hermionu všechno padlo.
Se slzama v očích se zvedla, vyběhla ven ze společenky.
Poslední, co slyšela bylo ,,Stejně si to zasloužila."
Bloudila hodiny teď už prázdnýma chodbama.
Asi je večeře...proběhne mi hlavou.
Otočím se a zamířím zpět do společenky, doufajíc, že tam nikoho nepotká a bude moci v klidu zamířit do ložnice.
Zcela vyčerpaná padnu na postel a v okamžiku usnu.
Draco-
Uběhla hodina...dvě...a ona stále neodepsala.
Stalo se jí něco? Vždycky do pár minut odepsala a teď už to je víc, jak dvě hodiny bez odezvy.
Obléknu se a zamířím na večeři s myšlenkou, že jí konečně uvidím.
Ale ani tam nebyla.
,,Pottere?!" Vykřiknu na něho, když ho uvidím, jak odcházím z Velké Síně.
Otočí se na mě se zklamáním v očích.
,,Ano?"
,,Co je s Herm?" Zeptám se pln obav.
,,Neboj, já se o ní postarám." Řekne a usměje se na mě?
,,Emm..no díky." Řeknu a otočím se zády k odchodu.
,,Malfoyi?" Zavolá a já se otočím nazpět, mezitím, co on přichází ke mě.
,,Jak se ti povedlo, že se do tebe Hermiona zamilovala?" Zeptá se s viditelným zájmem.
,,Stačilo být sám sebou." Usměju se a s pocitem klidu zamířím do společenky.
ČTEŠ
Who is my Valentine? Dramione
Fanfiction"Kdo jsi? Kdo jsi a proč sis vybral zrovna mě?" napíše nervózně na papír a sleduje, jak slova z pergamenu postupně mizí. "Nemůžu ti říci kdo jsem. A proč zrovna tebe? Zamiloval jsem se do tebe, proto." Na pergamenu se objevila tato slova a Hermiona...
