Who is my Valentine? Dramione

12. Nic s ním nemám!

Ahojte! Vítám vás u další kapitolky, kterou s velikou radostí věnuji vám všem, ještě jednou děkuji za skoro 2K!❤

Jinak se omlouvám za to, jak je tato kapitolka taková nezáživná, musela jsem se něčeho chytit.

Teď budou vycházet častěji:)

Snad se ti tato kapitolka bude líbit:)

Enjoy! Lucc<33

Hermiona-

Z komnaty jsem se nenápadně přemístila do ložnice a z té jsem ihned utíkala do Velké Síně na snídani.

Posadím se a s myšlenkama na dnešní den začnu snídat.

V moment, co se zvedám ze židle najednou dovnitř vlétne Malfoy s hloučkem lidí a vzrušeně se ho na něco ptají.

Zrovna se chystám kolem nich projít...

,,Tak se kterou jsi to dneska byl? Ten lesk jsme viděli všichni." zachechtá se jeden Zmijozelák.

Zastavím se a překvapeně se podívám na Malfoye.

To není možné! Nemůže to být on!

,,Na co tak zírá? Starej se o sebe Grangerová." Vyprskne na mě.

On to není.

Choval by se jinak.

Cestou na hodinu si úlevně oddychnu.

,,To by byla síla, kdyby to byl Malfoy!" Zasměju se a mávnu rukou nad mým falešným podezřením na toho blbce a u s klidným pocitem usedám do lavice.

Draco-

,,Sakra! Můžete toho u nechat?"

okřiknu je všechny v moment, co Hermiona utekla.

musel jsem na ní být hnusný a to se mi vůbec nelíbilo.

Ale ten její překvapený výraz...

Sednu si ke stolu a ihned jí jdu napsat.

Hermiona-

Z mojí brašny se začne linout zelená záře.

,,Proč jsi tak vyvalila oči na Malfoye?"

,,Snad si nemyslíš, že bych já mohl být on"

zasměju se a ihned se dám do psaní.

"Jistěže ne, ty blázne, k tomu by se nikdy nesnížil, aby se Zmijozelský princ zamiloval do Nebelvírské šmejdky a k tomu nejlepší kamarádce Harryho Pottera." odepíšu s menším pobavením.

Pche...radši sním kýbl slimáků, ne abych si něco začala zrovna s ním, ušklíbnu se.

,,To jsem rád. Taky ho moc nemám v lásce..."

"Co ti provedl?" zeptám se překvapeně.

"Nic, pouze se mi nelíbí to, jak dobrý herec to je.

Namyšlený, arogantní, ani krásy moc nepobral a myslí si o sobě bůhvíjaký není pán světa.."

Draco-

A přitom..kdyby jsi věděla... povzdechnu si.

Sám sobě jsem toho provedl tolika..

Hermiona-

"Krásy moc nepobral.." opakuju jeho slova.

To zase pravda není.

Malfoy...je nádherný kluk.

Jenom to jeho chování ve kazí.

Brala bych ho ihned všemi deseti.

,,Máš pravdu." odepíšu a povzdechnu si.

Po vyučování jsem la do ložnice, ale u dveří se zastavím a začnu naslouchat rozhovoru probíhajícím v naší ložnici.

,,T..ty jako myslíš, že Hermiona a Malfoy, spolu... spolu něco mají?" ozve se překvapeně dívčí hlas.

Otevřu dveře a mírně naštvaně odpovím na dosud nezodpovězenou otázku

,, Nic s Malfoyem nemám, jak tě to mohlo sakra napadnout? zeptám se Parvati.

,,Dneska v noci jsi byla pryč a na tvém stole ti leží lesk.."

,,Ne, ne a ne! Kruci, je to Malfoy! A já jsem ta kterou nenávidí.,,Odpovím a začnu si z brašny vytahovat učebnice.

,,Ale.."

,, S Malfoyem, já nic nemám!" vykřiknu vztekle a odejdu do knihovny. Proč si to všichni myslí?..

Zahloubaná do myšlenek jsem přestala vnímat cestu, dokud jsem do někoho nenarazila.

Draco-

Musím si k ní vytvářet cestu i jako Malfoy. Ne jenom jako pan tajemný.

A teď mě něco napadlo...

Odhodlaně se zvednu a pomalým krokem zamířím ze Společenky.