Normal Girl (?)

1. - 11 Charles and Lucy

Došla jsem domů, ostatní se taky rozešli, jenom Lucy a Charles zůstali spolu - no, to sem zvědavá..........

 ,,Ahoj, jsem doma!" Žádná odpověď.

Bratr je asi venku, ale kde je máma? Ta je vždycky tady, nikdy nikam nechodí! No, snad je v pohodě.

Volat jí nemůžu, na stole totiž leží její mobil, tak asi nebude daleko, možná šla nakoupit ? Jo, to bude ono, ani nevim, proč jsem tak paranoidní, to bude školou, nemá na mě dobrý vliv...

Vyšla jsem schody a vešla k sobě do pokoje, vzala si svojí oblíbenou knížku a začetla se. Ani jsem si neuvědomila, jak dlouho čtu, když jsem uslyšela svůj mobil, byla to Lucy, hmm - asi už přestala zpovídat Charlese a jde se svěřit - no, mě to vadit nebude.

Zvedám telefon a příjimám hovor :

Lucy : Ahoj, jak je? Právě jsem přišla domu, mam nový zprávy o Charlesovi, mam přijít k vám, nebo po telefonu? Řekla jedním dechem, až jsem se nestačila divit, jak se může neudusit, vzápětí jsem slyšela prudký nádech - jo tak aspoň vim, že dejchá :)

Já : Přijď k nám, po telefonu je to blbý a taky tě chci vyzpovídat, co ste dělali, když jste se od nás tak ochotně oddělili, jp a mam se dobře. Musela slyšet, jak mě to pobavilo.

Lucy :  Coo ? No to je fuk, však mi to u vás vysvětlíš.....Tak za pět minut u tebe?

Já : Ok, tak ahoj.

Položím mobil na postel a uvažuju, jak se sem tak rychle dostane? My totiž bydlíme ve vesnici, která je v podstatě už součástí města, ale Lucy bydlí ve městě asi pět minut od školy a od nás je to k ní asi dvacet minut, no možná je superman..........

,Crrrrrrrr´ To už bude ona, seběhnu schody a otevírám dveře, no jasně že je to ona, usměju se, ale vzápětí se podivím, má v ruce helmu.

,,Proč máš tu helmu? " Podivím se. Ohlédla se, sleduju její pohled a vidím jejího bráchu na motorce, jak zahybá na rohu ulice. Jmenuje se Samuel a je o tři roky starší, Je to super kámoš a je fakt hezkej, bohužel má holku, teda ne, že bych o něj měla zájem, ale to je teď fuk.

,,Hmmm, tak pojď dovnitř ne? " Kývnu jí rukou a ona mě následuje do obýváku na gauč.

,,Tak povídej, co jsi zjistila? Páni to je jak nějaká špionáž !" Zasmála jsem se a Lucy taky.

,,No, tak fajn - nemá holku a ani nikdy neměl, bylo mu šestnáct minulej pátek, má mladší sestru Caroline, je jí pět, jeho máma umřela při porodu a jeho táta se psychicky zhroutil ( to by si rozuměli s mojí mámou, teda je to samozřejmě hrozný, ale možná by si mohli rozumět, máma se stejně s nikým, kromě mě a bráchy nebaví, tak co.......), teď už je to prej lepší, mají psa - roční border kolii, nebo co a hraje florbal a jezdí na snowboardu. Tak, co na to říkáš? Jaká jsem?"

Oči jí úplně zářily nadšením, tak jsem jí nemohla zklamat - ,,Úžasná, ale teď otázku mimo- proč tě sem vezl brácha? Já myslela, že je ve Francii, nebo ne? "

,,No, on tam byl, ale pak mu zavolala ta jeho holka a řekla mu, že se s nim rozchází, tak se včera vrátil zpátky. Nikdo vůbec netuší proč ho nechala, ale nevypadá nějak zhrouceně, tak to asi nebylo tak zlý...."

,,Hmm, ok a co ty a Charles? " Asi jsem jí zaskočila, kouká se na mě úplně vyjeveně. ,,Já a Charles? Co by mělo být?" Nechápavě si mě změřila a pak zčervenala, tak jsem se nepletla, něco se stalo........