Když už komorník všechny představil, král se postavil a popřál všem hostům krásný ples. Pak sálem zaznělo pár tónu a za chvíli už několik tanečníků tančilo uprostřed. Rose chvíli stála a pozorovala dění okolo sebe. „Smím prosit," uslyšela za sebou z...
„Ano, ano," vykřikla Rose. „Výsosti, co se děje, stalo se něco?" zeptala se služka, která jí přišla pomoct se obléct. „Kde to jsem, vůbec nic si nevybavuji." „Přeci ve svém pokoji." Pak teprve princeznu napadlo, že to byl pouhý sen. Vůbec si ale nedokázala vybavit jak lord vypadal. Po chvíli přemíšlení se zvedla z postele a začala se převlékat do šatů.
Po výborné snídani Rose napadlo, že by se mohla jít s Heather projít na zahradu a po dlouhé době si s ní pořádně povykládat. Vždyť už jsou to dva roky co si pořádně nepopovídaly.
Zaklepala na dveře a po vyzvání vstoupila dovnitř. „Rose, to jsem ráda, že jsi za mnou přišla," řekla s úsměvem na rtech Heather. „Pojď Rose, ukážu ti svoje šaty na ples." Sestřenice ji dovedla ke skříni a otevřela ji. Byly tam všechny možné šaty seřazené podle barev. Jen ty nejkrásnější šaty měly čestné místo. Byly překrásné. Měly tmavě modrou barvu. V pasu byla bílá mašle a na sukni byla krajka. „Ty jsou překrásné!" Zašeptala Rose. Na oplátku ji zavedla do svého pokoje a ukázala ji ty svoje. Potom se obě převlékly a šly na zahradu.
„A co jsi dělala celé ty dva roky?" zeptala se Rose. „Po svatbě jsme byli s Nicolasem v Benátkách."„To muselo být úžasné, až se jednou vdám, chtěla bych se tam také jet podívat." „Já si myslím, že to bude velmi brzy," zachichotala se Heather. „Vždyť si mladá a krásná, z ženichů si budeš jenom a jenom vybírat," dodala Heather. Ještě chvíli chodily po zahradě a vykládaly si. „Jsem moc ráda, že jsem sis tebou zase mohla povykládat, drahá Heather." „To já taky," odpověděla s úsměvem na tváři a objala ji.
Najednou uslyšely hlasy jejich matek, jak na ně volají, aby se už šly oblékat. Tak jen na sebe mávly a každá se šla připravovat na ples, který měl za dvě hodiny začít.
„Přitáhni jí ten korzet ještě," zavolala matka na služebnou. „Ale vždyť její výsost nebude dýchat." „Běž připravit šperky, já princeznu došněruji."
„Matko, já ale opravdu nebudu dýchat." „Budeš to muset vydržet, drahoušku. Já, když jsem byla v tvých letech, už jsem byla rok vdaná." „A co to má společného s korzetem?" „Musíš být přece co nejkrásnější, abys ses zalíbila případným ženichům." „Ó, ó matko, já se budu vdávat?!" vypískla Rose. „Ano, drahá, ale nejprve budeme muset vybrat nějakého vhodného manžela. Tak se chytni sloupku u postele a já tě došněruji.
„Co by jste chtěla za účes, výsosti?" „Udělej jí drdol a pak jí tam dej nějaké květy," vložila se do rozhovoru matka.
Za hodinu se Rose dívala na svůj odraz v zrcadle. Vypadala úchvatně. Vše bylo dokonalé. Pak si nadzvedla sukni a spěchala k velkým bílým dveřím, kde na ni už netrpělivě čekala matka s otcem. Za chvíli se otevřely ty velké bílé dveře. V tu chvíli se Rose pořádně nadechla. „ Její výsost král Frederic III. z Grailly, její výsost královna Elisabeth Sophie z Grailly a její výsost princezna Rosalinda Emilie Aurelie z Grailly." Po zaznění jejich jmen všichni vstoupili do obrovské místnosti, která byla naplněná k prasknutí.
Když už komorník všechny představil, král se postavil a popřál všem hostům krásný ples. Sálem zaznělo pár tónu a za chvíli už několik taněčníků tančilo uprostřed parketu. Rose chvíli stála a pozorovala dění okolo sebe. „Smím prosit," uslyšela za sebou známý hlas. Otočila se a..........
Toto jsou Rosiny šaty na ples.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
