Královský příběh

12.kapitola

Svatba skončila. Všichni hosté odjížděli zpět domů.

,,Matko prosím, nenechávejte mě s ním." ,,Rose, budeš s ním šťastná." ,,Ale matko já s ním nikdy šťastná nebudu." ,,To by stačilo!" Řekla důrazně královna. Rose nastoupila do kočáru, kde už seděl Edward. Škodolibě se na ni usmál. Rose odvrátila svůj pohled od Edwarda a podívala se ještě naposledy na svou matku. ,,Mamá, prosím," řekla toužebně. ,,Prosím..." Vystrčila ruku z kočáru a pevně chytila tu matčinu.

Kočár se rozjel. Rose se začaly kutálet slzy po tváři. ,,Nech toho Rosalindo," řekl otráveně Edward. ,,Jak mám být klidná, když jsem právě opustila svoji rodinu a jsem odsouzená strávit zbytek života s tebou?" Dodala opovrženě. Najednou ucítila na tváři štiplavou bolest. On ji uhodil. Pak se otočila a dívala se z okna.

Do Edwardova zámku dojeli pozdě večer. Rose vystoupila a pořádně se nadechla. ,,Vezměte její zavazadla!" Přikázal Edward a princeznu chytil pevně za ruku. ,,Kam mě to vedete?" Zeptala se vystrašeně. ,,Do naší ložnice," řekl nezaujatě lord. V Rose zatrnulo. 

Když přišli k pokoji Rose se mu vytrhla a spěchala do pokoje. Než se Edward nadál dělili je zamčené dveře. ,,Co si to dovoluješ? Ty mě budeš poslouchat!" ,,Tvoje manželka tě asi poslouchala a jak skončila?" ,,Do toho ti nic není!" 

Chvíli nastalo ticho. Rose vydechla a opřela se o dveře. Najednou uslyšela kroky. ,,Vyražte ty dveře!" Byl to její manžel. Rose začal po tváři téct studený pot. Cítila pocit beznaděje. Ne s ním nikdy nebude sdílet jednu místnost.

Odhodlala se a přisunula ke dveřím malý stůl co stál opodál. Za chvíli uslyšela hlasité bouchání do dveří. S každým dalším úderem sebou trhnula. Byla celá spocená a jen čekala, co se bude dít.

Pak nastalo ta osudná rána a dveře se rozletěly. Mezi dvěma svalnatými muži uviděla Edwarda. Bylo zle. ,,Běžte!!" Rozkázal. Když muži odešli zabouchnul dveře a Rose sebou trhla. ,,Prosím, nedělej to." Žadonila, ale Edward si z toho nic nedělal. Byl to muž pevných zásad nehledící na prosby ostatních.