Blinded [Yoonmin, BTS CZ]

9. kapitola - Change

- Soul, 19:37 před bytem Sunghyo -

Yoongi se usmál na vycházející dívku, a jakmile mu byla na dosah, propletl s ní prsty. Políbil ji na líčko a odhrnul pramen tmavých vlasů za ucho.

"Jsi okouzlující," zamumlal tiše. Mohl na ní oči nechat. Z nějakého důvodu cítil, že mu tato dívka učarovala jako žádná jiná. Dlouhé, husté, tmavě hnědé vlasy splývající na záda, bezchybná světlá pleť, velké hnědé oči, nyní orámované linkami a řasenkou, útlá ramena, přes která Sunghyo přehodil paži, aby si ji přitáhl blíž k boku, drobná postava a dlouhé nohy zabalené do černých silonek a sukně. V něčem mu přišla neobyčejná. Zřejmě proto ji dnes bere na večeři do luxusní restaurace, a potom do bytu.

Když už je řeč o bytu, Yoongimu se poslední dobou zdál Jimin poněkud... jiný. Už se v podstatě neusmíval, a když spolu mluvili, většinou něco pouze krátce odsekl a snažil se co nejdřív dostat z jeho dosahu. A se Sunghyo se pro jistotu nebavil vůbec. Mrzelo ho, že si ti dva nepadli do oka. Byl by rád, kdyby spolu vycházeli. Neuvědomoval si to, ale občas ho napadalo, jestli Sunghyo podvědomě do toho bytu netahá jen kvůli tomu, aby si na sebe ti dva zvykli. Namísto toho se vše pouze zhoršuje a rozdmýchává tak oheň, který sám založil.

"... posloucháš mě vůbec?" ozval se Sunghyin tlumený hlas a tmavovlásek zatřásl hlavou, vraceje se tak zpět do reality.

"Ah, promiň," zasmál se nejistě, "co jsi říkala?"

Sunghyo se zamračila a pohodila vlasy.

"Jestli dnešní noc nepřespíš u mě, hm?" otázala se znovu, zakrývaje svou nechuť opakovat se, za dokonalý úsměv.

"Zítra musím brzo do práce, nemám u tebe žádné věci," zamluvil to Yoongi.

Sunghyo protočila očima.

"O tom jsem koneckonců taky chtěla mluvit, ale necháme si to až po večeři," dořekla a opět začala tlachat o událostech, které si jí během dnešního dne staly, počínaje ranními problémy s fénem, kvůli kterému málem šla do práce s mokrými vlasy, až po problémy s tím, co si dnes vezme na sebe.

"Vypadáš skvěle ve všem," zalichotil jí černovlásek a dle červenajících tváří to zřejmě zabralo a dívka se uklidnila. A on se mohl vrátit k jiné události z dnešního rána, která neměla se Sunghyo absolutně nic společného.

- Téhož dne, 8:12, Jiminův byt -

Blondýn se cítil pod psa, přestože takové přirovnání jen stěží vystihovalo to, jak příšerně se skutečně cítil. Krom toho, že přes noc nemohl usnout díky špatným snům, dnes měl prohlídku u doktora, na kterou se vůbec netěšil. Jako vždy ztratí celý den, který stráví v nemocnici sérií vyšetření, aby mu byl jako vždy předložen tentýž výsledek, a to ten, že jeho slepota je zatím stále neléčitelná.

Chmurnou náladu připisoval právě této události. Nechtěl být na nikoho, zvlášť na své přátele, drzý nebo nevrlý, ale taková nálada se dostavovala právě touto dobou.

S povzdychem nahmatal baterii a zastavil tekoucí proud horké vody. Jeho opálená kůže byla lehce zčervenalá na ramenou a stehnech, kde voda dopadala s největší intenzitou. Když odsunul dveře, aby mohl protáhnout ruku skrz a podat si ručník, většina páry se vyvalila ven a nahradil ji chladnější vzduch ze zbytku koupelny. Zatřásl se.

"Brr," zuby mu krátce zadrkotaly, ale brzy měl pas omotaný do měkkého froté ručníku vonícím po aviváži. Opatrně vystoupil ven z vany, aby neuklouzl na dlažbě a obezřetnými kroky si to štrádoval přímo k umyvadlu.