Neuběhlo ani 5 minut a už jsem měl kuchyň uklizenou, že by se ze země dalo jíst. Hned jsem přinesl Joshovi další chladivý obklad, jeho ruka byla od vnitřní strany loktu k zápěstí zrudlá.
"Ty máš taky nápady"
"Vtipný Tyi." odsekl a překryl si ruku obkladem.
"Za chvíli si na to ani nevzpomeneš a teď otevři pusinku"
"Nejsem dítě"
"A za maminku" řekl jsem a rychle mu dal palačinku do pusy. Hodil na mě naštvaný pohled a kousl si.
"A za tatínka"
"Tylere nech toho"
"Poslední kousek, a za mě!" začal jsem se smát jeho výrazu a neochotně si kousl do palačinky.
"Jen bych chtěl podotknout, že mám pouze opařenou ruku, najíst jsem se mohl"
"Já si nebyl jistý. Byly dobré, co?"
"Ano. Byly."
Zbytek dne jsme si povídali o nadcházejícím dni. Nemůžu uvěřit, že pojedeme do Dublinu, jen se mi nechce vstávat v 5 ráno a hlavně co Josh, který se nevyspal ani tuto noc. V hlavě mám pořád ten moment, kdy se začal usmívat do tmy.
"Těším se" řekl Josh a přejel si po ruce, která vypadala lépe než předtím.
"Já taky, budu největší fanoušek!"
"Tak to hlavně nepřežeň se řvem. Rád bych si pak měl s kým popovídat"
"No jo, vtipálku. Řvát budete Vy na pódiu"
"Ne, já budu pouze bubnovat"
Schylovalo se k večeru a my se rozhodli si zabalit věci. Josh ještě všechno domlouval s Timem a poté ještě s Ianem. Po hodině jsem měl všechno v tašce, ale bylo mi divný, že Josh ještě nezačal a stále telefonoval. Jeho zamýšlený výraz mi potvrdil mé zdání.
"Co je?" opatrně jsem se zeptal a sedl si k němu.
"Tylere, mám si obarvit vlasy na žluto nebo na modro?"
"To jsi fakt tak zamyšlený nad barvou vlasů?"
"Jo, mám je ve skříni a vůbec nevím"
Nějak jsem nepostřehl, že by tu měl barvy na vlasy. Na jeho vybledlé červené jsem si představoval žlutou a pak modrou. Jemu by slušely obě barvy.
"Zkus modrou."
Někam odešel a přinesl krabičku s barvou, to je tu vážně má a já si toho nevšiml?
"Kolik tu máš těch barev??"
"No, růžovou, žlutou, modrou, zelenou, fialovou a červenou" uculil se a otvíral krabičku.
"Dobře. Tak jsem slepý, protože jsem si jich nikdy nevšiml"
"Jako krtek. Za chvíli jsem zpátky" mrknul na mě a odebral se do koupelny. Je zajímavé, jak Josh stíhá jen to, co ho baví, ale aby si zabalil na zítřejší výlet, na který odjíždíme za 6 hodin, ho nenapadne. Své tašky jsem postavil ke dveřím, abych se zítra nezdržoval a oblečení mám připravené na židli. Všechno v černé. Pak jsem připravil oblečení i Joshovi, mikinu do šediva s bílým znakem "A" a černé přilnulé kalhoty, zbytek nechám na něm. V kuchyni jsem připravoval svačinu, znám mého hladovečka, který se zakousne po pěti minutách cesty do čehokoliv k jídlu. Jakmile jsem bohatou svačinu dodělal viděl jsem vycházet Joshe s barevnou pěnou na hlavě. Než se barva chytne a on si ji bude moct smýt, bude tak 1h ráno. Tímhle stylem ho budu ráno tahat z postele za nohy po zemi.Konečně není kapitola pozdě😱 pro změnu je dřív no😂 to je kvůli zlepšení nálady po příchodu ze školy. Teda, pokud nemáte volno 😒 dáme 6+hlasů?😅 jo hodně dopředu se můžete těšit na kapitoly. Zápletka jak hrom mi prodloužila konec😂
Papa💋
ČTEŠ
Oh my Josh! I am so Dun!!2
FanfictionPokračování mého prvního dílu. Po seznámení s Tylerem byl Josh jako vyměněný a dostal se ze závislosti. Začali spolu bydlet a byli nejlepší frens. Jako poslední si pamatujete autonehodu, že? Kdo ji způsobil? A hlavně proč?? "Joshi? Slyšíš mě?" spatř...