Oh my Josh! I am so Dun!!2

Výška, vítr, ty a já..

Chvilinka mě dělí od volnosti. Těším se.
To je dobře.. Bude to skvělý, uvidíš..
Čte mi myšlenky? Co ještě umí?
3........2.......1...
"Joshi!!"
Kdo mi sakra kazí plány!! Zmizni!!
"Nedělej to!" otočím se za hlasem
"Jak si mě našel?"
"Jsi vidět z našeho domu, je to tu osvětlené.. Proč to chceš udělat?"
"Aha. Proč? Někdo, na kom mi jediném záleží, mě opustil.."
"Já tě neopustil Joshi, jel jsem za známými. Nechtěl jsem tě budit, byl jsi hodně unavený. A taky jsem chtěl zkusit, jaké by to bylo bez tebe"
"K jakýmu závěru jsi došel, Tylere."
Na chvíli se kouknul do dálky a začal.
"I když jsem byl s někým, kdo mě vychovával, s těmi, s kterými jsem strávil skoro celý svůj život, kdo mě všemu naučil, cítil jsem prázdnotu. Nevím jak, ale ty je všechny nahrazuješ. Když skočíš, ta prázdnota tam bude navždy a já s ní žít nebudu. Zabiješ sebe, zabiješ mě"
Vehnal slzy do tváří nám oboum.
Lže ti, jen chce abys neskočil. Pak zase odjede.
Co když má Jim pravdu? Třeba se vrátil, protože si něco zapomněl. Neustále jsem stál na kraji vysoké budovy a Tyler se pomalu přibližoval.
"Jak můžu vědět, že mi nelžeš?"
"Joshi, proč bych to dělal?"
"Abych přežil, mluví z tebe strach"
Odmlčíme se.
"Možná jo, ale myslím sám. Za tebe ten strach rozhoduje a ubližuje ti! Sakra, to to nevidíš?! Snaží se tě zabít a manipuluje tě.! Věříš jemu, nebo mně?!"
Věřil jsem jemu, on věřil jen sobě. Ihned jsem ho objal a společně se vydali dolu na bezpečnou výšku, kde můžu spadnout jedině z obrubníku.
"Bez tebe nikam neodjedu, ano?"
"Slibuješ?"
"Rozhodně"
Ulicemi ozářenými lampami jsme procházeli jen my dva s úsměvy a ticho narušovaly jen zvuky našich bot. Ruku v ruce procházeli tmou a stíny se nás snažily chytit, ačkoliv marně. Tyler byl můj záchranný bod a s ním se mi nemohlo nic stát, potřebuju ho. Jediný na koho nestačí je Jim.
"Rodiče by tě rádi poznali"
"Proč?? Jak o mně ví?"
"Ptali se, jestli bydlím sám. Když jsem jim řekl, že ne, tak si mysleli, že mám přítelkyni."
"Tylere, jsem tvoje přítelkyně?"
"Jsi? Ale ví, že bydlím s kamarádem, neboj"
"Pfff, jakým kamarádem? Já jsem ten nejlepší z nejlepšejších kamarádů co by si ostatní mohli jen přát."
"To víš, že jsi, klídek přítelkyně"
"Jsem, pěkně žárlivá"
Tuhle konverzaci nemohl nikdo brát vážně, kdyby nás slyšel.

Z pohledu Tylera:

Jediné štěstí bylo, že jsem ho přesvědčil zůstat na živu se mnou. Nezůstane sám jen s ním, nikdo neví co by Joshovi mohl přikázat, ale pochybuji, že vymyslí něco horšího než je sebevražda své oběti. Je velice nápaditý.
"Dáš si něco k.. No, chtěl jsem říct večeři, ale po půl noci nwm nwm jak tomu říct"
"Ne děkuju"
Nechtěl jsem se ho dál vyptávat, ale včera nic nesnědl, celou dobu spal. Nijak dál jsem nepřemýšlel a upadl do hlubokého spánku. Nech ho být, on je můj. Josh je můj.. Don't save him, He want be save by me..with love Jim..

Aktivita úplně upadá🙄 minulý díl nedosáhl ani 5 hlasů a ani 10 přečtení😐 napravíme to??...