Oh my Josh! I am so Dun!!2

Inside

Tmavé dřevo naprosto vyzařovalo kvalitou. Vešel jsem do kuchyně, za kterou byl nejspíše jídelní a společenský stůl. Zde budeme trávit nejvíce času. Na druhou stranu vedla úzká chodba a každých pár metrů byly dveře. Celkem 10 pokojů, akorát pro nás všechny. Zabral jsem si druhé dveře v levo, kde bylo okýnko. Mám rád, když se dívám na pohybující se krajinu. Tašku jsem si hodil pod postel, na kterou jsem se svalil a díval se nahoru. Uslyšel jsem hluk a následně hlas Tylera.
"Joshuo??" opatrně vyslovil mé jméno.
"Druhý dveře nalevo, Tyi". Po chvilce jsem viděl postavu v černém, která se ubytovala hned naproti.
"Jsme daleko" řekl Tyler a sklopil hlavu.
"Tak k tobě dáme věci a ty si sem hodíš matraci" ani jsem to nestačil doříct a Tyler už stál s matrací v ruce. Pomalu ji soukal do mého pokoje a šťastně se usmíval. Po chvilce dívání se na Tylera zápasícího s matrací jsem usnul.

Z pohledu Tylera:

Musel být opravdu hodně unavený. Potichu jsem zavřel dveře do jeho, vlastně, teď už našeho pokoje a odešel za ostatními.
"To je dost, že jsi tu!" řekl mi po příchodu Tim. Jediné volné místo bylo vedle Aj, který mi jako jediný neřekl ani slovo. Nejistě jsem se vedle něho posadil a rozvinula se debata o koncertu dnes večer. Všichni jásali natěšením a mě zamrzelo, že se o tuto radost nemohu podělit s Joshem, který to poslední dny potřebuje nejvíce.
"Měli bychom jít spát, všichni jste ubytování?" zeptal se Eric a všichni jsme přikývli.
Potichu jsem otvíral dveře, abych ho nevzbudil. Po otevření se mi naskytl pohled na něj, sedícího v rohu s nohama u sebe. Ihned jsem k němu přispěchal. Sedl si vedle něj a bez váhání ho objal. Hodně se lekl.
"Nech mě!... Jo. Tylere to jsi ty.." byl jsem z jeho reakce zmatený
"Kdo sis myslel, že jsem? Jak dlouho jsi vzhůru?"
"Asi hodinu, řekl bych"
"Proč jsi nepřišel za námi?"
"Nechtělo se mi" chytl jsem ho za bradu a mírně zvedl jeho hlavu. Po tvářích mu stékaly slzy. Dál jsem se nevyptával a jen ho objal.
"Miluju to, že tě mám ve svém životě, Tyjo.." řekl když jsem ho ukládal ku spánku. Oba se potřebujeme vyspat.
"Nápodobně a teď už spi" přikryl jsem ho peřinou a pak si lehl do své. Zanedlouho jsem spal jak zabitej.

Malá lesní mýtinka. Na jejím vrchu sedí Josh a usmívá se na mě. Šťastně jsem se za nim rozeběhl. Jenom kousek od něho jsem byl. Zahlédl jsem za nim výskyt tmy. Jako by vycházela z něj. Nahodil psychopatický úsměv a jeho oči zčervenaly. Temnota ho pohltila.
"Zabij mě!" křičel a já si všiml, že v ruce držím zbraň.
"To neudělám" má ruka se bezpodmíněně začala zvedat a mířila na Joshe. Chtěl jsem to zastavit, ale neovládal jsem jí. Byl slyšet výstřel.

Bleskurychle jsem vylétl a rozdýchával sen, no sen, spíš noční můru. Jak se mi jen může zdát, že jsem o něj přišel.? A ještě k tomu mojí vinou? Otočil jsem se na něj a uklidnil mě pocit, že spokojeně spí. Musí vypadat tak roztomile?

V téhle části jenom spí jak tak koukám😂 za to se moc omlouvám, ale bude to asi tím, že jsem líný člověk a taky pořád ležím v posteli. Příště se polepším😂