Usmíval jsem se do blba a po chvíli zavřel dveře do pokoje.
"Jsi na řadě"
"Jestli tam nebudou ty karty co předtím, tak si mě nepřej Jasone" vyhrožoval jsem mu, protože ho moc dobře znám, vždycky udělá něco, aby vyhrál a teď měl skvělou příležitost.Záměna karet dnešní lest nebude, mám všechny.
"20 co vy?" tak blízko k výhře. Už jsem viděl Jasonův pohled.
"Plný počet, 21 zlato" to není možný, jak to dělá??
"Dobře, pro dnešek končíme s Black Jackem. Co dál?" řekl Tim a koukal do skříně plné stolních her.
"Dostihy a sázky!" vykřikla Daphne, kdo jiný, že? Ale má právo si vybrat, doteď byla zticha.
"Jo, dáme" souhlasil Ian s Mikeem. No, Mike na výběr nemá, Daphne ví přesně co chce. Doufám, že mi Tyler taky nebude tolik rozkazovat a rozhodovat o tom, co si myslím. Jenom v jídle bych mu to dovolil, protože mi nehrozí žádná koprovka a podobné hnusy. No jo, stačí Taco. Ale už si představuju tu situaci kdy se ho zeptám, jestli chci jít ven a on mi odpoví, že nechci. On vlastně bude žít dva životy naráz. No, pryč z mých myšlenek, bůh ví, co by se dělo dál.
"Napoli. Kupuješ?"
"Ne" řekl jsem. Vím, že na fialovou stáj má vždy zálusk Daphne a pokud jí nemá, nemluví s tebou dokud se nehraje znova nebo ji neodkoupí.
Po asi dvaceti dalších kolech jsme hru zabalili a vyhlásili vítězkou Daphne, kdo by to byl řekl, že opravdu vyhrála a ne jen pod vlivem naší stávky v koupi. Občas se s klukama potají vsázíme, jestli náhodou není přírodní blond. [Mimo příběh: nechci tímto nikoho urazit, takže si toho prosím nevšímejte].
"Jdu spát" oznámil Ian a pak všichni ostatní postupně odcházeli, jenom já a Jason jsme neměli v plánu odejít.Z pohledu Jasona:
Já a Josh o samotě. Konečně se to povedlo.
"Jak dlouho si myslíš, že vám to vydrží?" nejspíš jsem ho tím zaskočil. Chvíli přemýšlel nad odpovědí.
"Tak dlouho, jak bude chtít. Já ho neopustím" tak jistého člověka jsem ještě neviděl. Začal se usmívat jen co se začalo jen obloukem mluvit o něm.
"Dobře no. Jen mi to přijde divný"
"Co ti na tom přijde divného..? Já jsem za něj šťastnej" to to nevidí?? Já ho mám víc než rád.
"Ale nic"
"Dobře, já už půjdu spát, dobrou" vstal a odešel. Takovou prázdnotu jsem ještě nezažil. Po chvíli jsem odešel i já, protože vcházel AJ a nestojím o další konverzaci.
"Joshuo!" uslyšel jsem hned po ránu jeho jméno, ale od osoby, mně vadící. Po hlasitém smíchu jsem si zalezl hlavou pod polštář a ztišil hluk, už abychom byli doma.
"Hej lidi! Pojďte sem!" zavolal na všechny Tim a my postupně vycházeli z pokojů.
"Jelikož zbývá posledních pár minutek dokud jsme spolu, připravil jsem pro všechny hromadnou snídani. Nechte si chutnat" jídlo vypadalo opravdu dobře, ale víc jsem si všiml červených bot, černých džín, bílého tílka a křiklavé modrých rozcuchaných vlasů. Proč mu to vždy tak sluší?
"To není Taco Bell, viď zlato?" řekl nechutně Tyler Joshovi, který s hraným smutkem na tváři přikývl. Pár minut ještě snad vydržím.Ajajaj, co jsem to vymyslela😂 no nic, pěkný den přeju a ať máte zítra taky tak dobrou snídani jako oni(^.^)😂
ČTEŠ
Oh my Josh! I am so Dun!!2
FanfictionPokračování mého prvního dílu. Po seznámení s Tylerem byl Josh jako vyměněný a dostal se ze závislosti. Začali spolu bydlet a byli nejlepší frens. Jako poslední si pamatujete autonehodu, že? Kdo ji způsobil? A hlavně proč?? "Joshi? Slyšíš mě?" spatř...