Povinnost, žádná láska - 1

25 Prodaná

Probudila jsem se na zemi u krbu, kde jsem rozhodně neusnula a uslyšela jsem hlasy z vedlejší místnosti. Všechno bylo hned od první chvíle, co jsem se probudila až hrozivě divné. Vstala jsem a pomalu se doplížila ke dveřím vedoucím do přijímací místnosti mého majitele. Zhrozila jsem se jakmile jsem uslyšela hlas toho druhého muže. Zakopla jsem tak a vrazila do dveří, které se hned potom s třískotem rozrazily. Zraky obouch mužů se na mne upřely a já jsem se hanbou a vinou propadala do země. Rychle jsem se postavila na nohy,  i když to vypadalo spíš jako když se zvedá hlemýžď a podívala jsem se provinile na svého majitele. Ten se však jen usmál. ,,Je vaše pane Kalire." Zmateně jsem na něj vyvalila oči a na chvíli jsem nemohla dýchat. Podívala jsem se na toho muže, který si mne údajně koupil a s hrůzou jsem zjistila, že je to ten muž, kterého jsem si spletla s Edwardem. Ten se jen usmíval a pokynul hlavou jednomu muži, který stál kousek za ním. ten se ihned vydal ke mě a chytil mě pevně za ruce. Pak mě odvlekl ke koním a přehodil mne přes sedlo. To už je po druhé, co mi to udělali. Snažila jsem se mu vykroutit, ale bohužel, marně. Vím na co si mne koupil. Chce se mnou spát!! Při té myšlence mi stuhnula krev v žilách. Zvýšila jsem své pokusy o útěk na maximum. Pořád se mi to zdálo neuvěřitelné. Prvně mi zachraňuje život a pak mě koupí!! Když už se mi nevydařil ani poslední pokus o útěk, tak mě ten sluha, nebo kdo to vlastně byl, praštil něčím kovovým do hlavy a já jsem znovu upadla do blahodárného spánku.

Edward

Hledám ji už rok a pomalu mi mé vlastní myšlenky berou naděje, že ji ještě někdy uvidím. Za mořem už jsem přes měsíc, ale kdo ví, kde je jí konec.

Tak dneska hodně krátká, ale dost zamotaná kapitolka. Co myslíte, že se stane?