Průzračnost

čtrnáctá kapitola

Konečně jsme se najedli. "Vaří opravdu skvěle." Pochválila jídlo Mia.
"Tobě všechno jídlo chutná skvěle."
"To není pravda. Tvoje jídlo je nejlepší." Řekla s téměř vážnou tváří. Ani jedna z nás totiž nedokázala být před tou druhou opravdu vážná.
"Přeháníš, jedla si moje jídlo jenom jednou." Konstatovala jsem.
"Pořád je nejlepší." Skřížila ruce.
"Ty si stejně budeš myslet své a já své." Vzdychla jsem. Vítězně se usmála a odnesla prázdný talíř za bar. "Jak dlouho spí?" Koukla se na ostatní. "Asi dvě hodiny." Pokrčila jsem rameny a šla za ní.
"Teď můžeme přemýšlet, co dál." Zašeptala. Přikývla jsem.
"Co ale první?" Znělo to blbě, ale bylo to důležité.
"První zmizení všech až na nás. Druhé ta unoskyně a třetí kdo byl ten, kdo se snažil, ovládnout Irovu mysl."
"Takže za prvé ani k jednomu nemám nic." Vzdychla jsem.
"Pravda."
"Co kdybyste do toho zasvětili i nás." Promluvil nad námi Iro a vypadal naštvaně.
"Měli bysme?" Naštvala se Mia.
"Měli." Odpověděla jsem jí.
"Fajn." Protočila oči. Posadili se k nám Sae a Iro. Mia nebyla zrovna nadšená, ale začala hezky od začátku. Několikrát ji Iro na schvál vyrušil, ale ani to Mie nezabránilo, pokračovat ve vysvětlování a neodpovídat na jeho stupidní otázky, jak by řekla sama.
"No teď jsme tady." Zakončila to.
"Skvěle vysvětleno." Usmála jsem se.
"Díky aspoň někdo mou snahu ocení." A vrhla vražedným pohledem po Irovi.
"Takže musíme zjistit, kdo unesl tolik lidí a kdo za tím stojí." Promluvil Sae.
"A taky proč, pokud v tom byla kouzla a asi i byla, to nefungovalo na nás." Dodala Mia. Měla pravdu, jediní kdo zůstali ve městě jsme byli Mia, já a Kim.
"Může v tom mít prsty Desire."
"Proč myslíš?" Zeptal se Sae.
"Je to únosce a rozhodně má své lidi snad všude." Vysvětlil Iro.
"Ehm. Kdo to je?" Zeptala jsem se. Bylo to trapné, ale co jsem mohla dělat.
"Desire je čaroděj, ale podle jiných je spíše alchymista, známí je hlavně pro únosy strážců,nás, hodně lidí si myslí, že není sám a je samotným vládcem nějaké temné organizace, ale to se samozřejmě neví jistě. Je to mnohem víc zamotanější. Každopádně slyšel jsem, že plánuje něco velkého. Je možné, že chce rozpoutat válku nebo spíš tady zničit válku diplomacie." "Takže až se mu to podaří, tak bude chtít vládnout?"
"Je mu jde vyloženě o chaos, vláda mu je ukradená. Teda aspoň takhle to prezentoval."
"Jak vypadá?" Zeptali jsme se s Miou.
"To nevíme." Řekli jednohlasně.
"Objevuje se jedině s maskou nebo v plášti s kapucí." Pokračoval Sae.
"Jinak řečeno nikdo neví jak vypadá."
"Přesně." Odsouhlasili nám to.
"Zajímavé." Všichni jsme se koukli vzhůru. Byl to Rados.
"Jak dlouho si vzhůru?" Zeptala se Mia.
"Od jména Desire." Usmál se. "Nejsem ale jediný vzhůru." Postavila jsem se.
"Kime." Zamával na mě a přešel k Radosovi.
"Já jsem vzhůru od chaosu." Zasmál se. Mia okamžitě vyskočila na nohy a vyrazila k místu jde Asen spal.
"Děje se něco Mio?" Rychle jsem se přidala k ní. Asen pořád spal. Mia dala ruku na Asenovo čelo. Zamračila se.
"Horší?" Zeptala jsem se opatrně.
"A nebyl o málo." Kousla se do rtu.
"Přinesu obklad a lavor s vodou."
"Prosím." Dlaň ji začala modře zářit. Léčila ho. Byla to naštěstí jen horečka a dobré vědět, že se ho nikdo nesnaží zotočit. Dalo se to poznat, kdyby se o to někdo pokoušel, nemohla by ho léčit, odrazilo by to kouzlo zpět. Donesla jsem obklady a lavor položila na stůl.
"Co mu je?" Ozvali se všichni do jednoho. Najednou byli vzhůru.
"Má horečku." Řekla monotónním hlasem Mia. "Vypadá to, že se zvyšuje." Zavřela oči a maximálně se soustředila.
"Potřebuješ pomoct?" Musela jsem se zeptat.
"Vystřídáš mě?" Usmála se na mě. "Potřebuju udělat medicínu." Vysvětlila mi.
"Není problém." Mrkla jsem na ni. Vystřídali jsme se a Mia zmizela do dveří za bar. Za chvíli vyšla s hmoždířem a sáčkama s ingrediencemi. Něco rozdrtila, něco nakrájená nebo rozpustila. Nakonec přišla se zelenou mastičkou.
"Na tři." Přikývla jsem.
"Raz." zeslabila jsem kouzlo a Mia si vzala na dva prsty mastičku.
"Dva." Odtáhla jsem nepatrně ruku a Mia zpozornila.
"Tři." Musely jsme rychle jinak by účinek kouzla vyprchal. Stihla to.
"Proč tak opatrně?" Zeptal se Iro.
"Pokud léčíš kouzlem u horečky, tak rychle účinek vyprchá, a aby se nevrátila na původní velikost, musíš rychle aplikovat medicínu." Vysvětlil za nás Kim.
"Takže ať léčíš kouzlem, jak dlouho chceš, je tu vysoká pravděpodobnost, že se rychle vrátí." Ověřoval si.
"Ne. Je to plných sto procent, že se vrátí." Odmlčel se. "Proto musela, co nejrychleji aplikovat medicínu."
"Protože by jinak vyplácala magii vlastně na nic?" Ukázal na mě. "A byla by vyčerpaná kvůli,vlastně, ničemu?"
"Můžeš to říct jak takhle." Souhlasil. "Naštěstí to nebylo tak dlouho, ale pořád je lepší, dělat rychle a zároveň přesně. U Mii se ale o přesnost a rychlost bát nemusím, je nejrychlejší z celé školy a i kdyby neměla čas na správné dávkování, dokáže to odhadnout i od oka." Usmál se směrem na Miu.
"Jak je na tom tahle?" Zase ukázal na mě. Neměl mě rád, ale nemusel to dávat tak najevo.
"Felis." Položila mi ruku na rameno Mia a vypadala naštvaně podobě jako on.
"Přesně." Koukl na mě a opět se vrátil pohledem ke Kimovi. Úplně ignoroval narážku Mii.
"Je o deseti miliardinu pomalejší než Mia." Vypadal, že zapřemýšlel. "Bylo to dost vtipné, když se výsledky zapisovali. Vždycky se určují podle posledních dvou." Zasmál se. "A lišilo se to opravdu o jedno jediné číslo. Hodně lidí je bere za nejlepší tým." Zakřenil se.
"Nemyslel jsem si, že je tak dobrá."
"Ve všech předmětech se vždycky zařadí k nejlepším a pokaždé se liší o strašně málo a pokaždé je lepší buď Mia nebo Felis. V boji je lepší Fel, v medicíně zase Mia, ve spolupráci jsou úplně na stejno, v dějinách kouzel je lepší Fel, v magických symbolech zase Mia. Je toho ještě  hodně moc. Ani nevíš kolik máme jen výukových předmětů." Už vypadal vyčerpaně jen na to pomyslel.
"Nejlepší." Zamyslel se. "A vy dvě? To bych vás netypoval." Lehce se usmál.

ps: Moc Vám děkuji za 200 přečtení a doufám, že jsem to udělala přehlednější  (dostala jsem pár zpráv, že se v přímých řečích nedá dobře vyznat) za řešení mého problému děkuji VK1551