Youtube SQUAD | VADAK, MenT, Vidrail, Vláďa, Martin,..

★Přítomnost★💕

1.1.2017
Probudila jsem se se strašnou bolestí hlavy. Když jsem se vzpamatovala, tak mi došlo, kde vlastně jsem.

Jsem u Vládi doma a spím v jeho posteli. Včera byl Silvestr! Ohlédla jsem se a vedle mě stále spal Vláďa a na druhé straně Honza.

Potichu jsem se zvedla a odešla do obýváku. Když jsem se ohlédla, řekla jsem si, že to musela být pařba jako prase.

Nejen že byl všude hroznej bordel, ale všichni spali na zemi jen tak. Nikde žádné polštáře ani deky, nic.

Šla jsem do kuchyně a napila jsem se obyčejné vody, bylo mi mega blbě. Přešla jsem ke gauči a k mému štěstí byl volný.

Lehla jsem si na něj a snažila se vyspat z kocoviny. Nikdy jsem kocovinu neměla, ať jsem pila sebevíc. Ale všechno je jednou poprvý.

Vstala jsem asi okolo třetí hodiny a bylo mi líp, všichni se začali probouzet. Petr byl taková naše vousatá mamina.

Nikam s náma nechodil, ale když jsme byli tady, tak na nás dohlížel a staral se o nás.

Dneska nám dokonce udělal drůbeží vývar na žadulek. Je mi jasný, že z pytlíku, ale co už. Všichni jsme si sedli tam, kde bylo místo a ztěží jsme se najedli.

Petrovi jsme poděkovali. Usmál se, řekl "nemáte zač čubky" a odešel do svého pokoje. Všem nám bylo líp, ale dneska to na nic velkýho nevypadá.

Pomohli jsme Vláďovi uklidit ten šílený nepořádek, teda aspoň jsme se snažili.

Když to vypadalo dostatečně uklizeně, tak jsme se všichni rozloučili a šli každý k sobě domů. Vláďa nás ani kvůli zbytkáči nemohl vzít autem, ale aspoň jsme se prošli.

S Honzou jsme se po cestě pro jistotu navzájem podepírali, pro naše bezpečí. Došli jsme domů a oba sebou flákli do postele, každý do tý svý.

Abyste si nemysleli. Nevím jak ostatní, ale my s Honzou jsme celý den prospali. Večer jsem se probudila odpočatá a bylo mi o dost líp oproti ránu.

Vzápětí mi začal vyzvánět mobil, byl to Vláďa. Asi zase nějaká prácička pomyslela jsem si.

"Ano Vláďo?" optala jsem se co potřebuje. "Dneska kolem 23h sraz v parku, dej vědět ostatním" řekl jednoduše.

"Rozkaz šéfe" odpověděla jsem pohotově. Abych to vysvětlila, jsem taková 'organizátorka' Vláďa mi zavolá, že máme práci a já sháním a obvolávám ostatní.

Rozklikla jsem si hovory a jako první jsem volala Váďovi, mobil chvíli vyzváněl a pak se ozval rozespalý Vadim.

"Ano Káji?" snažil se znít mile. "Ahoj Vadímku, ve 23h sraz v parku, máme nějakou prácičku. Řekni to Niki a buďte tam" informovala jsem ho a chystala se hovor típnout.

"Ale.." nestihl to doříct, protože už jsem hovor utípla. Během chvilky mi poslal sms.

Vadímek: Niki není doma, spí u Martina
Já: Tak já zavolám Martinovi. Napiš prosím Adamovi, aby o tom taky věděl, děkuju :*
Vadímek: Máš zač :*

Najela jsem na kontakty a vytočila jsem Martina "Co zase!?" křikl podrážděně do mobilu. Takže jsem ho doslova vytočila, já ráda.

"Ve 23h v parku! Řekni to i Niki a buďte tam!" dořekla jsem a hovor utípla.
Pro jistotu jsem ještě napsala Adamovi.

Já: Adame? ;p
Adam: Jo?
Já: Mluvil si s Váďou?
Adam: Jo, všechno vím, ve 23h v parku.
Já: Ok, tak zatím, ještě musím vzbudit bráchu :D
Adam: Užij si to xDD

Odložila jsem mobil a šla jsem za Honzou do pokoje. Už ani nespal, jen tupě čuměl do stropu.

"Bráško, máme prácičku. Ve 23h půjdeme do parku za ostatníma" informovala jsem i jeho a odešla z jeho pokoje. Šla jsem do svého pokoje a připravila si batoh.

Dala jsem do něho nějaké ty zbraně. Měla jsem ještě spoustu času, tak jsem si zapnula televizi.

V 22:50
Za 10 minut je sraz v parku. Park máme od domu 5 minut cesty. Oblíkla jsem se, vzala si batoh a šla jsem pro Honzu. Potichu jsme se vyplížili z domu, úspěšně.

Byli jsme tam o pár minut dřív, tak jsme si sedli na lavičku a čekali na ostatní. V 23h jsme se tam všichni sešli a Vláďa nám začal vyprávět, co nás vlastně čeká.

671 slov