9. Den dé

137 6 0
                                    

Bylo to tu. Den Dé. Ráno jsem se vzbudila už v osm hodin, pravděpodobně nervozitou. Nebo jako by moje tělo, můj mozek, moje srdce věděli, že tenhle den bude průser a já si ho budu do konce života pamatovat.

Hned po probuzení jsem se vyhrabala z postele, napustila si pořádnou vanu s bublinkami a přidala do toho levandulový olej pro zvláštní příležitosti. Myslím, že dnešní den byl jedna z těch zvláštních příležitostí. Když se mi napouštěla vana, zavolala jsem Liz a domluvili jsme se, že dopoledne oběhneme pár krámků pro zpříjemnění dne a rovnou si zajdeme na oběd. Včera večer jsem ještě stihla oznámit rodičům, že dnes nemusím do školy a taky se pak u mě zastavil Mich s visačkou, kde se tkvělo velké VIP. To jsem dostala jen já a Liz, abychom mohli celý koncert sledovat z nejlepších míst.

Ve vaně jsem strávila přibližně hodinu. Jsem hrozná kachna, mamka mi to říká pořád. Ale každý musí pochopit, že jsem si musela umýt vlasy, oholit nežádoucí chloupky a hlavně se pořádně uvolnit. Po pořádné koupeli jsem si vysušila vlasy a utíkala se dolů najíst.

"Ahoj," houknu na mámu v jídelně. Vzhlédla od novin ke mě a usmála se.

"Dobré jitro," pozdraví.

"Taťka je v práci?" zeptám se mamky při připravování jogurtu s ovocem. Hned jsem si do toho ještě nasypala vločky, nasekala kousky čokolády a zalila pořádnou porcí datlového sirupu. Sice to nebyl náš pravý otec, ale my mu tak stejně říkali, jelikož se k nám choval mnohem líp, než kdykoliv jindy náš pravý táta.

"Jo, zase má nějakou důležitou schůzi. Já jdu až za hodinu," vysvětlí mamka s pohledem na hodinkách. Pak se mírně zamračí a zase začne studovat noviny. Přisednu si k ní ke stolu a pustím se do jídla a v tom mamka složí noviny a zkoumavě na mě pohlédne.

"Jak se těšíš na Nialla?" zeptá se mě. Chvíli přemýšlivě žvýkám jídlo, ale po spolknutí promluvím.

"Upřímně, mám strach."

"On to vezme dobře. Určitě se na tebe těší," pochlácholí mě mamka. Usměju se.

"Jo, kluci říkali, že prej jo," přikývnu, čímž jí vytvořím úsměv na tváři.

"No vidíš. Nakonec vážně ještě budete spolu," protočí naoko otráveně oči. Překvapením ztuhnu a nechám lžičku uprostřed cesty do mé pusy.

"Jak to myslíš?"

"Vždycky jsem si s jeho mámou dělala srandu, že spolu skončíte," pokrčí rameny, jako by se snad nic nedělo. Ale dělo! Ony si myslely, že my dva... spolu? Ahh, tak to je sladké.

"Mami, v době kdy jsem se s ním bavila, jsem vypadala jako hopsakoule," poznamenám suše. Mamka vyprskne smíchy.

"Ale teď jsi nádherná," zazubí se na mě. Usměju se a zavrtím hlavou. Bůhví jak to skončí.

"Já jdu, máme s Liz sraz," řeknu k mamce, když dám prázdné nádobí do myčky.

"Tak fajn. Užijte si koncert, my se vrátíme asi až večer. To tu už nejspíš nebudeš," rozloučí se se mnou mamka. Přikývnu a dám jí pusu na tvář. Pak vyběhnu do pokoje, kde na sebe hodím nějaké pohodlné oblečení, lehký make-up a s taškou přes rameno vystřelím ven do slunečného rána. Jako vždy, Liz na mě už netrpělivě čekala v autě.

"Čusky busky," zavyju nadšeně.

"Ahojky pahojky," mrkne na mě Liz. Zastavím se uprostřed zapínání a zvědavě se na ní zahledím.

HEARTBREAKER || 5SOS (+1D)Kde žijí příběhy. Začni objevovat