Avengers a nadpřirozeno

× 36 ×

Jamie

„To snad nebylo nutný!" křikl jsem na Lokiho, když mi přistála v náruči. „Bylo!" řekl naštvaně a držel se za poraněný bok. Vzal jsem Neelu do náruče a šel s ní k její přidělené chatce. „Božínku, s tebou je to občas těžké" povzdechl jsem si a políbil jí na čelo. Položil jsem jí do nepohodlně vypadající postele a šel za ostatníma.

„To bylo už po dvanácté, co nás napadli!" povzdechl si smutně elf. „Každopádně, strážci na to mají dávat pozor" pokračoval a naštvaně se podíval na jiného elfa. „Myslel jsem, že je to jako v té pohádce. Tak jak to, že vás tady napadají chodící mrtvoly?!" řekl nechápavě Stark. „To ano, kdysi tu bylo pěkně..." povzdechl si elf. „Ale to se změnilo s nástupem nových královen. Hlavně Červené...Srdcové královny" řekl.

„Srdcové královny?" řekla poplašeně Miranda.

„Když neuposlechnete rozkaz či porušíte jakékoliv pravidlo, vyřízne vám a začaruje srdce. Budete ji pak muset poslouchat na slovo" prskl znechuceně. „Od jejího nástupu to jde od desíti k pěti. Vesnice, ať naše, či jiné, napadají podobné stvůry. Temní elfové přepadají ostatní vesnice Bílé. My ji sloužíme jako ochránci. Díky tomu nás zbyla jen půlka" povzdechl si. „Od té doby, co odešla královna, jsme spadli pod vládu Bílé"

„Královna?" zeptal jsem se. Elf ukázal na jednu z chatek, kde spala Neela. „Její matka. Odešla spolu s Kloboučníkem a už se nikdy nevrátili" vysvětlil. „Takže...Neela je princezna?" řekl jsem svou myšlenku nahlas.

Perfektně se k sobě hodíme.

„Ano, a příští nástupkyně trůnu" řekl elf pevně. Nad tím jsem se zamračil. „Ale víte, že její místo je na Zemi?!" řekl jsem ostře. Bojovně se na mě podíval. „Kluci..."

„Ne, její místo bylo a vždy bude tady, v Říši Divů!" prohlásil. „Chceš do držky?!" vyjel jsem na něho.

„Kluci!"

Už jsem mu chtěl názorně vysvětlil, že její místo tady prostě není, ale jakmile jsem zvedl pěst a on dýku, se mezi námi vytvořila ledová bariéra.

„O tom rozhoduji sama!" zahřměl Neelin hlas. Překvapeně jsem se na ni koukl. „Já vás varovala..." ozval se Mirandin povzdech v pozadí.

Neeliny oči potmavly. S nataženou rukou se k nám blížila „Pořád je šílená?" řekl nechápavě Loki.

Ne, je jen pěkně nasraná......

„Dovolil bych si říct, že o tom nerozhodujete... Potřebujeme nástupce s královskou krví, potřebujeme VÁS" ozval se nějaký rozumbrada.

Neela Wales

„Bez královny budeme spadat pod spodinu Bílého dvoru!" ozvalo se znechuceně v davu. „Myslela jsem, že je Bílá vaše spojenkyně" vydechla jsem překvapeně a přikročila k tomu, kdo to řekl. Nervózně se ošil a polkl. „To sice ano, ale posílá naše muže na jistou smrt!" ozval se ženský hlas. „To je mi líto, a omlouvám se, ale já tu jsem jen pro otcův lék. Nehodlám se tu zdržet" namítla jsem.

V tu ránu jsem ucítila, jak mi něco drtí nohu. Překvapeně jsem se koukla na zrzavou zelenookou holčičku. Její posmutnělí obličej zdobily pihy. „Zůstaň" kuňkla prosebně. Chtěla jsem něco říct, ale její matka si jí k sobě ochranitelsky přitáhla. „Elle, jdi od té zrádkyně dál!" zasyčela s nenávistným pohledem upřeným na mě.

Rozhlédla jsem se. Všichni na mě jaksi změnili názor. Mít u sebe něco ostrého, s radostí by mě probodli. Zabolelo mě u srdce. Něco...něco ve mně chtělo zůstat a pomoct jim, ale já se musím vrátit za otcem.