Rychle a zběsile (jeď a nebo zemři)

21. kapitola

JUSTIN

,,Dobré ráno, zlatíčko" usmál jsem se sladce a políbil ji na tvář. Faith si promnula oči a párkrát zamrkala. 

Krásné a slunečné ráno. 

Probudit se se svojí drahou polovičkou ve společné posteli. No co víc si přát? 

 ,,Už je ráno?" zeptala se a protáhla se.

,,Jojo.." zakýval jsem hlavou.

Posadila se a chvilku zírala do blba.

,,Už se s tebou nikdy nedívám na horror" oznámila mi. Mě to bylo jasný...

,,Ale notak.. Já vím, že jsi se bála ale nebylo to tak hrozný,ne?" popichoval jsem ji.

,,Já se nebála!" zvolala pobouřeně, ,,jen nemám ráda horrory" řekla kapku trucovitě. 

Vtiskl jsem jí polibek na tvář a vyskočit z postele.

,,Tak vztávat, šup" strhl jsem z ní peřinu a ona mě probodla pohledem.

Jen jsem se zasmál a mířil si to do koupelny. Jen v teplákách na spaní.Doprovázela mě pohledem. Jejé oči doslova skenovalo moje vypracované tělo, moji holou hruď.
Šlehl jsem po ní postřenním pohledem a ona rychle zklopila pohled a zčervenala. Jen jsem se uchichtl a poslal jí vzdušný polibek.

,,Klidně se na mě dívej, zlato! Nechť ti vypadnou oči z důlků z té krásy" prohlásil jsem seběvědomně a vyplul z pokoje.

,,A-ale..." slyšel jsem ji koktat. 

Ach bože.

Byla tak sladká.

FAITH

Když Justin zmizel na chodbě na cestě do koupelny, jen jsem vydechla a spadla zpátky do peřin. Ukradla jsem si jeho deku a přikryla se. Ven mi čouhal jsem vršek hlavy a oči.

Napadlo mě jít za ním do koupelny.Ale to jsem následně zavrhla. Jistě potřebuje svoje soukromí a bůh ví, co by si myslel.

Zůstávala jsem v teple pod peřinou a přehrával si ty poslední hodiny s Justinem.

Bylo to dokonalé.. Tedy..V rámci možností.

,,Ale lásko, říkal jsem vztávat. Né znovu usnout" zaslechla jsem posměšný hlas. Prudce jsem otevřela oči. Justin s vlhkými vlasy, z kterch kapala voda se nade mne naklonil. Jedna kapka vody z jeho vlasů, mi spadla přímo mezi oči. Zakřenila jsem se a zajela kompletně pod peřinu.

,,Já vím, že tu postel miluješ ale pochop to.. Jsem tu taky já" pokračoval.
,,Postel je úžasná věc. Můžeš v ní ležet celý den a jí to nevadí" huhlala jsem zpod peřin.

Slabě za ni zatahal.

,,Faith..Notak. Vylez už" remcal.

Připoměl mi mojí matku. Když jsem byla mladší často mě takto tahal z vyhřáté postele, kterou jsem nechtěla opuštět.

,,Ještě chvilku" škemrala jsem jak malé děcko.

Pocítila jsem těžkou váhu na mém těle.

,,Justine!" vykřikla jsem přidušeně.

Né, že by byl tlustý. Tak to vůbec nemělo vyznít.

,,Vylezeš už?" slyšela jsem jeho vykutálený hlas.

,,Nemůžu dýchat" nadávala jsem a snažila se neudusit. Mačkal mě vyloženě do matrace.

,,Oh, promiň" svalil se ze mně a čekal až se vyhrabu z té deky a nadechnu se čerstvého vzduchu.

Odhodila jsem peřinu a zalapala po dechu. ,,Zabiju tě..Tohle mi nedělej" hrozila jsem mu a klidně dýchala.

Ležel na boku, rukou si podpíral bradu a usmíval se.

,,Je tu zima. Přivolal jsi zimu" otřásla jsem se.

,,Ne, jen jsem otevřel téměř všechna okna" promluvil klidně a pořád se tak debilně usmíval.

,,Co je?" štěkla jsem podrážděně.

,,Vlastně nic, jen ti tak hezky padá ramínko..-" 

,,Cože?!" vykřikla jsem a podívala se na svůj horní díl pyžama. Nesnáším noční košile, kterých mě matka nutila léta spát, nosím prostě nějaké tričko nebo tílko a k tomu spací kalhoty nebo kraťasy.
A nyní jsem měla tílko a kraťasy.

Opravdu. Ne jen jedno, ale dokonce obě dvě, ramínka od mého tmavého tílka spadla dolů a odhalila téměř celá má prsa.

Vykřila jsem a otočila se na druhý bok. Urovnávala jsem si tílko a cítila se trapně.

,,Proč se pořád stydíš? Nemáš proč" mluvil nechápavě Justin.

,,Pochop to..Jiný holka takové možná nejsou, ale já jsem "vychovávana"Bohem. Moji rodiče mě učili, neodhalovat se a podobné. " zamumlala jsem.

,,V pořádku. Vždyť já vím. Jen mi to přijde tak..nevím, prostě to někdy moc přeháníš. A jinak, něco takového podstupují jeptišky v kostele,ne?" ušklíbl se.

,,To taky..Já chodím do kostela. Dokonce jsem si tam našla kamarádku. Jmenovala se Eleanor a byla úžasná" vzdychla jsem.

,,Tak proč se s ní už nevídáš?"

,,Došlo k tragédii a Eleanor odvezli pryč. Nikdy jsem nezjistila kde je. Ale moc bych si přála ji najít" usmála jsem se slabě.

,,Aha, to mě mrzí" řekl a namotával si na prst pramen mých vlasů.

Ne, tebe to nemrzí. Říkáš to jen ze slušnosti. To mi bylo jasné.

,,Půjdu se trochu proměnit v člověka do koupelny" řekla jsem a posadila se.

,,Okey" kývl ale když jsem se zvedala, zatáhl mě za ruku zpátky a dravě ale nežně mě políbil.

,,Chci si s tebou udělat hezký den" zašeptal. ,,Pak mi můžeš navrhnout, kam by jsi chtěla" dodal s přivřenýma očima a pustil mě.

Jen jsem mlčky přikývla a prchla do koupelny.

________________________________________________________-

Takže, po extra dlouhé době, tu je konečně další díl:DDD

Doufám , že se líbí.

Budu ráda za Vote&Komentář, případně názor na tuto story:') 

Děkuju.