Rychle a zběsile (jeď a nebo zemři)

19.kapitola

JUSTIN

Dojeli jsme ke mě domů. Všiml jsem si, jak se tu Faith zvědavě i nejistě rozlížela. 

,,Líbí?" zeptal jsem se, zatím co jsem si sundaval boty.
,,Je to tu hezké.." odpověděla polohlasem a zkoumala nějaké obrazy o, kterých jsem zapoměl, že tu vůbec jsou, upevněny na stěně. 

Rozhodl jsem se jí to tady trochu ukázat.
Došel jsem k ní a chytl ji za ruku. 

,,Tady je kuchyně" zavedl jsem ji do moderně zavedené kuchyňky, propojené s obývacím pokojem. Přímo za pultem, kde se dalo vařit, se dalo dívat na velkou plazmovou televizi na proti.

Ukázal jsem ji celé dolní i horní patro a zavedl ji do mého pokoje.

,,Chovej se tu jako doma" usmál jsem se na ni.

Prohlížela si zarámavanou fotografii na stole. Sem na ní s Ryanem a Chazem. Mám tu fotku rád.

,,Chovej se tady jako doma" řekl jsem jí a svlékl si mikinu. 

Mlčky přikývla a dále se věnovala prohlížením nějakých fotek.

,,Kdo je tahle holka?" zeptala se. V jejím hlase jsem spatřil obavy a musel jsem  se usmát.

Přišel jsem k ní a hleděl ji přes rameno.

,,Ach..To je Caitlin. Byla to má nejlepší kamarádka"

Hleděl jsem na tu fotku jak ve snu. Jsem na ní zachycen s Caitlinna zádech a s klukama vedle mě.

,,Byla?"nechápala.

Smutně jsem přikývl.

,,Ano, byla.." vzdychl jsem.

Odstoupil jsem a opřel se vedle ní o desku stolu. Nechápavě se na mě podívala.

,,Před asi třemi lety se zabila v autě." řekl jsem a pocítil  v očích slzy. Faith mlčela a jen mi položila ruku na rameno.
,,Nemusíš o tom mluvit špitla. Témeř jsem ji neslyšel, náhle jsem si připadal jako v tranzu.

,,Před třemi lety jezdila s náma. Byla opravdu dobrá. V závodech rozdrtila kolikrát i sebelepšího závodníka. Byla jedna z mála. Holky této "zábavě" moc nefandí. Teda jako diváci ano, ale jako samotní účastníci, závodnice ne.. Caitlin..Byla jedna z nejlepších. Milovala rychlá auta. Naše společná vlastnost. Byli jsme perfektně sehraná parta. Já, Ryan, Lil, Lil, Chaz, Caitlin a její brácha Christian.
Jenže... Jednou.. Mermomocí se chtěla účastnit jednich opravdu nebezpečných závodů. V úplné tmě na nebezpečných trasách. Nechtěla slyšet, že bych to odjel já nebo někdo z kluků. Chtěla vyhrát. Bylo by to její sedmé vítezství po sobě, během jednoho mesíce. Měla by rekord. Ale.. Bylo to pravdu nebezpečné, navíc byla všude tma. Myslím, že mohla vyhrát.Měla na to. A skoro to už měla i vyhraný. Jenže na konci nějakého útesu si její soupře řekl, že pokud je na dráze ONA, on nemá šanci. Nevím so přesně udělal, ale jediné co se ví, že zakličkovala, trochu zpanikařila a snažila se uklidnit auto. Neodhadla to a sjela z útesu. Prostě se..zabila."

Odmlčel jsem se. Faith napjatě poslouchala.

,,Po této tragédii jsme byli všichni otřeseni..Christin to prožíval nejhůř. Neměli rodiče ani žádné příbuzné. Měli jeden druhého. A teď už neměl ani ji.. Přišel o milovanou sestru. Jednoho dne se porstě zbalil a ve svém fáru odjel. Seknul se závodama a rychlou jízdou. Prostě zmizel. Od té doby jsme o něm neslyšeli.
A já.. Miloval jsem ji. Nechtěl jsem si to však připustit. A když zemřela. Zničil se mi svět. Změnil se mi život.. 
Dlouho nám trvalo než jsme se z toho dostali a byli schopni zase usednout za volant. Každé závody které jedu..Trvám na tom, že musím vyhrát. Jako památku pro Caitlin. Vítezství pro ni. Na její počest. Pro její výhru.."