Rychle a zběsile (jeď a nebo zemři)

38. kapitola

Je to už týden od té velké tragédie. Od chvíle co se mi zhroutil celý život. Chvíle, co mi osud vzal Justina. 

Chystal se jeho pohřeb. Měla bych se zapojit, byla jsem přeci jeho holka. Jenže jsem nemohla. Celé dny jsem nevylezla z pokoje mé sestry Sarah. Když se o tom dozvěděla, vzala mě k sobě. Naštěstí, že už nebydlí s rodiči.

Ležela jsem v její posteli a nebyla schopná vstát. Připadala jsem si strašně. Oči jsem měla opuchlé od pláče, momentálně jsem nedělala nic jiného. 

V hlavě mi vířilo strašně moc vzpomínek. 

,,Justine?" podepřela jsem si hlavu o dva polštáře a se zájmem ho sledovala. Vážně, sledovat ho jak vaří, jek úžasný zážitek. 

,,Ano, zlato?" odvrátil se od pultu a přišel ke mě. V ruce držel šlehačku. U pohovky na které jsem ležela si klekl a s šibalskými jiskřičkami v očí mě pozoroval.

,,Nemohl by jsi být profesionální kuchař" zasmála jsem se.

,,Tos neřekla" křikla a stříkl mi trochu šlehačky na nos.

,,Co to děláš?" vyjeklaj sem. 

,,Stříkám na tebe šlehačku" odvětil prostě. Než jsem si jí stačila setřít, on mi jí slízl. Možna to zní úchylně,ale není to tak. Prostě mi slíznul šlehačku z nosu. 

,,Jsi blázen" uchechla jsem se.

,,Blázen do tebe" zamumlal a uchopil mou hlavu do dlaní. Přitiskl se na mé rty a něžně mě pobílil. Objala jsem ho kolem krku a přitáhla si ho blíže ke mě. Doslova na mě spadnul,ale mě to nevadilo. Trošku se nadzvednul, aby mě nerozmáčknul a dále mě líbal.

Nechtěla jsem, aby tahle chvíle skončila. On je dokonalý.

Setřela jsem slzy co se neposlušně kutálely po mých tvářích a hlasitě popotáhla. Přepadala mě jedna vzpomínka za druhou a já to nedokázala zastavit.

,,Pojď lásko, bude to skvělé" přemlouval mě Justin. Bylo kolem jedenácté v noci a my dva stáli na břehu jezera. Trávili jsme víkend na chatě Justinových přátel a on mě přemluvil k tomu, abychom si v noci zaplavali. 

Vymluvila jsem mu myšlenku, že půjdeme do naha. To jsem v žádném případě nehodlala připustit. Měli jsme na sobě plavky. Ale stejně mi tohle celé přišlo šílené.

Chytnul mě za ruku a pomalu vstoupil do chladné hladiny jezera. Nejistě jsem ho následovala, křečovitě jsem svírala jeho ruku a šla chůzí, co vypadala jak když kráčím na jehlových podpadkách, ve kterých neumím chodit.

Společně jsme se ponořili do chladné vody. Jeho paže mě objali kolem pasu a přitáhl si mě k sobě. Opřela jsem se předloktím o jeho ramena a zpříma mu hleděla do očí.

,,Už jsem ti řekl, že jsi ta nejúžasnější bytost? Nepřežil bych, kdyby náš vztah skončil" zašeptal a otřel se svými rty lehce o ty mé.

,,To já bych nepřežila, kdyby jsi odešel" políbla jsem ho. Vznášeli jsme se na hladině a oddávali se vzájemné touze a vášni, co ovládali naše smysli.

A teď je pryč. Navždy. Už se mi nikdy nevrátí..Už mě nikdy nepolíbí. 

Zoufale jsem si zabořila prsty do vlasy a hlasitě zasténala. 

Ozvalo se zaklepání na dveře. Neodpovídala jsem. Ale ten někdo stejně vešel dovnitř.

,,Faith..?" poznala jsem hlas patřící Sarah.