17.kapitola

941 37 6
                                    

JUSTIN:

Zastavím před tím vekým domem a vystoupím ze svého auta. Napadlo mě, Faith zavolat, zvláště když jsem měl od ní nepřijatý hovor, ale nakonec jsem se rozhodl, že jí překvapím.
Došel jsem ke vchodovým dveřím a zazvonil. 
Dveře otevřela její sestra.
,,Ahoj Justine" usmála se mile.
,,Ahoj, Sarah" odpověděl jsem s lehkým pokývnutím.
,,Jsem si jistá, že Faith tu bude cobydup" pousmála se.
,,Okey"
,,Hodně se na tebe těšila.Ani si neumíš představit kolik věcí se tu stalo" zasmála se.
,,Vážně..?" zeptal jsem se nejistě.
,,No ano.." připustila kapku zamyšleně.
Trochu jsem jí nechápal.
Někde za ní byly slyšet rychlé kroky po schodech.
,,Tak já už půjdu" řekla Sarah a obešla mě ven.
Jen co její tělo opustilo místo mezi futry domovních dveřích, oběvila se tam Faith a doslova na mě skočila.
,,Ahoj,ahoj, ahoj! Hrozně jsem se na tebe těšila" zářila radostně. Pevně jsem jí objal, ona si obtočila nohy kolem mého pasu. 
,,Taky jsi mi chyběla" usmál jsem a políbil ji.
,,Pojedeme na výlet" řekl jsem a pustil ji.
,,Kam?" vyzvídala když šla po mém boku k mému autu.
,,Překvapení" mrkl jsem na ni a jako správný gantleman jí otevřel dvířka.

 FAITH:

Udělali jsme si nádherný piknik. Měl s sebou červeně kostkovanou deku a proutěný koš plný jídla a pití.
Netuším kdy to stihl připravit, ale bylo mi to jedno. 
Seděli jsme na rozkvetlé louce, na menším kopci hned za naším městečkem. Kolem poletovalo pár motýlů a já si přála aby tato chvíle nikdy neskončila.
Jenže jednou zkončí všechno.

Ležela jsem mu na hrudi, on mě objímal kolem pasu. Hleděli jsme na nebe a jednou rukou jsme si proplétali prsty. 

Vrývala jsem si tyto chvíle hluboko do paměti. 

Šeptal mi do vlasů nějaká něžná slůvka. Vrněla jsem jako kočka. Prsty jsem mu přejížděla po hrudi a břiše. Občas se zachvěl mírným vzrušením. 
Kousala jsem si do rtu a neochotně přiznávám, myslela jsem na to, jaké by to byli prožít s ním své poprvé přímo teď a tady.
Na letní louce na kostkované dece. 

Romantika nadevše.

Trochu jsem zaklonila hlavu abych na něj viděla. Měl zavřené oči a na tváři úsměv. Dokázala bych se na něj takto dívat celé hodiny.
Byl naprosto k sežrání.

,,Děje se něco zlato?" zeptal se s mírně otevřenýma očima. Nejspíš vycítil jak se na něj zamilovaně dívám.
,,Ne, vůbec nic" uistila jsem ho.
Podezřívavě si mě změřil ale pak opět zavřel oči a vystavil svoji tvář slunečním paprskům.

Opravdu jsem ho hodně milovala.

Ani nedokáži vyjádřit jak moc.

Rukou mi něžně přejížděl po zádech. Chvěla jsem se touhou. Tohou po něm.

Najednou mu zabrněl mobil. Zmateně otevřel oči a jemně mě z něho sundal, aby se mohl posadit. Odtáhla jsem se a sledovala ho, jak šmátrá rukou v kapse kalhot a vyndavá mobilní telefon.
Odemkne ho a zobrazuje příchozí zprávu.

Rysy v obličeji mu ztuhnou. Kamenně hledí do mobilu, jeho výraz nedokážu pomenovat.

Ale vůbec  nemám dobrý pocit.

JUSTIN:

Jemně jsem jí ze sebe sundal a posadil se. Vytáhl jsem mobil a odemkl ho. Klikl jsem na blikající zprávu a zobrazil ji. Nějak špatně se mi dýchalo.

Přelétl jsem očima ten jeden řádek a podpis.

Zatmělo se mi před očima a zatočil se semnou snad celý svět.

Vím o tobě a Joanně. A mohu se postarat o to, aby to věděla i Faith. 
                                                                                                                  L.E.N.N.A

Rychle a zběsile (jeď a nebo zemři)Kde žijí příběhy. Začni objevovat