Maska ✔️

8. kapitola

Tenley

Po další probdělé noci jsem dorazila do kanceláře s hodinovým předstihem a položila na stůl spisy, se kterými jsem se táhla pěšky celé dva kilometry. Chtěla jsem být chvíli na čerstvém vzduchu a přimět své podvědomí, aby mi vyhnalo z hlavy těch nespočet myšlenek, které tam byly navíc a které zapříčinily to, že mi nešlo v noci spát.

Když jsem vyšla na chodbu, abych si došla pro čaj, vstoupil mi do cesty Tobby se slovy, že už získal záznamy z kamer u hlavní brány, takže jsme se na ně šli rovnou podívat. Nic extra jsme ovšem nezjistili. Mně šlo v podstatě jen o to, jestli třeba nezahlédnu onu škrabošku, která teď byla v pytli na důkazy, nebo nezaznamenám něco podezřelého. Třeba jestli se tam Samantha nedostala s někým do konfliktu. Jenže se zdálo, že se před hlavní bránou za celý den vůbec neukázala. Tedy, přesněji řečeno za posledních pět hodin, které nám záznam poskytl. Přemýšlela jsem, že si od pana Newtona vyžádáme i zbytek záznamu z celého dne, ale to, co se dělo mimo večírek před bránou, kde bych jen těžko zahlédla nějakou masku, nehrálo patrně žádnou roli, takže jsem se ani nenamáhala nad tím uvažovat. Měla jsem sice ve zvyku zabývat se i sebemenšími detaily, jenže ta Newtonovo odtažitost, možná dokonce nenávist, mě tak frustrovala, že jsem měla tendenci věci odbývat. A při téhle skutečnosti jsme byla opravdu ráda, že vyšetřování vede někdo, komu je Newtonovo chování úplně jedno.

Kam se poděla má profesionalita, kruci?

,,No, zkusili jsme to," řekl Tobby a zhasl obrazovku, jenže já se na ní stále dívala. ,,Paní Newtonová mi ukazovala, kde byly všechny ty kamery okolo pozemku. Přijde mi divné, že je najednou nechali strhnout."

,,Prý se přehřívaly, ne? Ian Newton říkal, že to opakovaně kontroloval."

,,A paní Newtonová podle všeho nic nezaznamenala. Prostě jen věřila svému muži. Jenže dokážeš si představit, že přijdeš z práce a první co uděláš je, že jdeš ke všem kamerám v domě a začneš na ně sahat, jestli nejsou přehřáté? Co kdyby si šel raději do lednice pro pivo?"

Tobby se usmál. ,,Říkal, že je začal kontrolovat, protože byly mezi záznamy zničehonic pauzy nebo nezaostřený obraz a podobně."

,,To je další věc. Proč by někdo kontroloval jen tak záznamy? Ještě když vezmeme v úvahu, že údajně žádná kamera nebyla nasměrovaná dovnitř do bytu, co by tam jako viděl? Jak mu pěkně roste tráva na dvorku? Je to přinejmenším trochu zvláštní," řekla jsem a došlo mi, že to zas tolik neodbývám. Vlastně jsem se v tom dost vrtala. 

,,Když to takhle říkáš, zní to trochu zvláštně, ale taky se to dá vysvětlit i tak, že se ty kamery prostě opravdu přehřívaly a pan Newton nechtěl riskovat požár, tak je strnul."

Zamyšleně jsem zavrtěla hlavou. ,,Jdu si pro čaj. Chceš taky něco?"

** 

Když jsme se po polední pauze sešli v naší největší zasedací místnosti, kde jsem prve, když jsem se ještě myslela, že ten případ je můj, organizovala své kolegy, zjistila jsem, že je vlastně fajn taky občas sedět a jen poslouchat, co má hlavní detektiv šéfinspektor v plánu. Nicméně když mi po ani ne pěti minutách začaly nohy tancovat pod stolem, protože jsem prostě nedokázala sedět v klidu, skočila jsem Tobbymu do řeči: ,,Úplně jsem se tě zapomněla zeptat na na důvod hádky, který mezi Samanthou a panem Newtonem proběhl. Prý vám to řekl."

,,Ano, řekl," přitakali David s Jamesem na naráz.

,,Díky, pánové."

Zavrtěla jsem hlavou a otočila se zpátky na Tobbyho. ,,A co se teda stalo?"