Maska ✔️

6. kapitola

Tenley

Položila jsem před Jasmine svůj kelímek čaje, proto naproti mě seděla celá zadýchaná a pobledlá. ,,Pijte."

,,Děkuju."

Opřela jsem se v křesle a chvíli se jen mlčky dívala, jak pomalu pije horkou tekutinu, když najednou promluvila: ,,Mám tady takovou věc."

,,Věc?"

Mlčky přikývla a po krátkém zaváhání zalovila v černé kabelce, načež mi na stole přistála škraboška. ,,Našla jsem ji, když jsem šla v pátek večer z práce."

Vysunula jsem horní šuplík a popadla do rukou blog a tužku. ,,Můžete mi říct, kde pracujete, Jasmine? A prosila bych vaše celé jméno."

,,Jsem... jsem fotografka. A celé jméno je Jasmine Hepburnová," dostala ze sebe nejistě a já se přisunula blíž ke stolu. ,,Nemusíte se bát, Jasmine."

,,Že ne? Nebudete po mně chtít otisky prstů? Vždyť musím být na veřejných kamerách."

,,Otisky prstů bychom od vás získali rádi, to je pravda. I testy DNA. Ale je to na vás."

Jasmine několikrát zamrkala, jak nad tím přemýšlela. ,,Dobře, dám vám je. Ale jak můžete vědět, že s tím nemám nic společného?"

Pokrčila jsem rameny. ,,Asi zkušenosti. Kdybyste byla vrah, nebudete se takhle ptát."

Koutky úst se jí zvedly lehce vzhůru a napětí v ramenou znatelně povolilo. ,,To je pravda."

,,Řekněte mi, jak víte, že má ta škraboška něco společného s tímto případem."

,,No, bydlím kousek od domu Newtonových. Jsou v naší čtvrti tak trochu celebritami, takže se všechno vždycky dozvím od místních drben pěkně předem," s úsměvem zabořila záda hlouběji do sedačky a podívala se na tužku, kterou jsem byla připravena začít zase psát. ,,Věděla jsem, že Samantha odmaturovala a že se na její počest chystá večírek, takže když jsem tu škrabošku našla, řekla jsem si, že jim ji půjdu ráno vrátit. Pak jsem se ale dozvěděla, co se stalo a neměla jsem odvahu za Newtonovými jít. Takže..."

Přikývla jsem a znovu pohlédla na ten tyrkysový doplněk. ,,Nadiktujte mi svou adresu, prosím."

Jasmine uposlechla a já si zapsala další údaj. Měla jsem ve zvyku psát rychle, takže jsem si ke všem faktům připisovala i své postřehy. 

,,Ještě abychom se vrátily trochu zpátky, říkala jste, že nikoho z Newtonových neznáte osobně, je to tak?"

,,Ne, nikoho. Jsou z trochu jiné sorty než já, takže bych si v jejich společnosti připadala divně. To je další důvod, proč se mi nechtělo k nim jít, když jsem tu škrabošku našla."

,,Dobře." Popsala jsem další tři řádky a znovu se na Jasmine zahleděla. ,,Mluvila jste o místních drbnách. To jsou tedy nějaké dámy z okolí, které pravděpodobně ví hromadu věcí o rodině Newtonových, že?"

,,Ano."

,,Co jste se zatím stihla dozvědět?"

,,No, záleží, na toho se ptáte."

,,Tak všeobecně na rodinu Newtonových. Ale samozřejmě pokud víte něco přímo o oběti...?"

Jasmine zafuněla a odfoukla si tak vlasy z čela. ,,Slyšela jsem o nějakém klukovi ze školy. Prý se s ním potají scházela. Jedna z těch největších rozhlašovaček, paní Simona Hellasová, které by mělo být už přes pětašedesát let, pokud vím správně, Samanthu odposlouchávala, když se venku procházela s kamarádkou, které se o tom klukovi svěřila."