Maska ✔️

17. kapitola

Tenley

Chytila jsem Davida za ruku a věnovala mu povzbudivý úsměv. Už vypadal mnohem víc jako on, ale i tak mi bylo jasné, že se ani zdaleka necítí ve své kůži. ,,Tak povídejte, co všechno jsem promeškal?"

James se posadil do křesla v rohu, zatímco já seděla přímo na posteli, protože jsem tak nějak intuitivně tušila, že přesně tohle si David přeje.

,,Je tu spoustu věcí... Ani nevím, kde začít," řekla jsem a James mi téměř skočil do řeči. Včera jsme zašli do školy a dozvěděli se, že měla Samantha psychologa, se kterým se tajně scházela."

David zadumaně přikývl. ,,To je ale dobré, ne? Mohl by být zásadní osobou v celém tomhle procesu."

,,Jenže ono to není tak jednoduché," řekla jsem tiše, a když se mě David zeptal proč, v klidu jsem mu to všechno vysvětlila. 

,,Proč jste za tím Johnnym nešli už včera?"

James si odfrkl. ,,Protože náš zodpovědný šéf, pro kterého je práce přece vždycky na prvním místě, si usmyslel, že chce být u výslechu toho chlapa přítomen, což ale včera nemohl, protože něco řešil s manželkou. Měl bych celkem jasnou představu, o co vlastně šlo."

Zavrtěla jsem hlavou a pohlédla na hodiny nad Davidovo postelí. Pomyslela jsem si, že bych při tom tikání neusnula ani na vteřinu. Pak mi ale došlo, že stejně nejsem zvyklá moc spát a musela jsem potlačit nespokojený úsměv. ,,Stejně mi nejde do hlavy, že Tobby svedl Thomasovu manželku a on to dokázal přejít bez... co já vím, třeba rány pěstí? Výbušný je na to dost."

David se sesunul po polštáři níž a krátce sykl. 

,,Nechceš, abych zavolala sestru?"

,,Ne, to je dobré. A co se týče Thomase, už jsem o tom přemýšlel. Jestli si někdo v téhle místnosti myslí, že on je vrah, tak mu to nezazlívám, ale zároveň si nemyslím, že je to pravda. A to, že postavil Tobbyho do čela týmu mohlo být naschvál."

Vzpomněla jsem si na nástěnku našich mrtvých kolegů, kteří zemřeli pod rukama vrahů, jejich kompliců nebo třeba jen zmanipulované veřejnosti, která byla samozřejmě zmanipulovaná díky novinářům a článkům v časopisech, jako je například E-news.

,,Jo, na tom něco je."

Pohlédla jsem na Jamese přes rameno, načež jsem se vrátila zpátky k našemu pacientovi. ,,Nemyslím si, že je Thomas vrah, ale dokázala bych uvěřit, že si na to třeba někoho najal. Ovšem jen do chvíle, než se se mnou vrah rozhodl navázat kontakt. Dělá to podle všeho opravdu jen jedna osoba a ta osoba není Thomas."

,,Ale to přece nevíš," ozval se James s jasným náznakem protestu v hlase. 

,,Náhodou vím. Nemohla jsem v noci spát a tak jsem si zajela na stanici, kde jsem prošla kamerové záznamy. V době, kdy se tohle stalo, byl Thomas vždycky v práci. Nemohl to být on."

,,Počkat, počkat! Jak ses dostala k záznamům ze stanice? To jsi ho někomu z ochranky vykou-"

,,Ne, to opravdu nebylo nutné, jen jsem si vyfotila kódy od míst, kam bez povolení sama nesmím."

,,Thomas nechal ležet desky na stole, předpokládám," řekl David slabým hlasem. Byl evidentně unavený.

,,Ano, přesně. Trvalo mi asi jen tři minuty, než jsem zadala správný kód do toho jejich trezoru nebo co to vlastně je."

,,Akorát budeš mít u Thomase další problém. Pokud tě vyfotili novináři, co si Thomas asi pomyslí? A jak je možné, že tě nikdo neviděl, když jsi vlezla k těm kamerám?"