Maska ✔️

12. kapitola

Tenley

Od našeho rozhovoru uběhly tři dny. David se mě snažil informovat o všem novém, což bylo samozřejmě zakázané, ale já nereagovala. Odpověděla jsem mu až ve chvíli, kdy se mě v smsce ptal, jestli jsem ještě naživu. Když jsem ho ujistila, že ano, začal mi do pár vteřin zvonit telefon.

,,Ahoj."

,,Ahoj, Tenley. Prosím tě, chybí nám jedna složka, ta s kamerovým záznamem. Nezůstala u tebe?"

Zvedla jsem se z gauče a přešla do ložnice, kde ležela na posteli moje kabelka. Když jsem z ní vytáhla desky plné papírů, které jsem už nějakou dobu plánovala strčit do skartovačky, zjistila jsem, že ty záznamy vážně mám. Konkrétně tři černobílé fotky a pár poznámek. ,,Ano, mám je."

,,Skvělé! Budeš tak hodná a hodíš mi je domů? Kvůli vraždě Tobbyho budou dva bloky nejmíň čtrnáct dní uzavřené a já bych se k tobě dostal patrně až po půlnoci, protože končím po jedenácté. Tedy, oficiálně končím po jedenácté. Taky je tu možnost, že zůstanu v kanclu do dvou do rána," řekl a najednou se zarazil. ,,Víš co? Takhle tě nemůžu obtěžovat. Mohl bych se pro ně stavit ráno?"

,,Děláš od šesti, že?"

,,Jo." 

Lehce jsem se usmála. ,,Takže přijedeš domů někdy před třetí a budeš muset za dvě hodiny zase vstát, aby sis nechal časovou rezervu, když ještě pojedeš za mnou?"

,,Eh, do dvou dělat nebudu, neboj. To byla jen taková přehnaná úvaha."

Sama pro sebe jsem si přikývla. ,,Dovezu ti je. Je vidět, že toho máš až nad hlavu a já... no, řekněme, že kdybych byla o trochu víc zaneprázdněna, vůbec by mi to nevadilo. Dneska jsem uklidila celá dvě patra a stejně mám pocit, jako kdybych neudělala vůbec nic."

,,Patrně proto, že tvým největším smyslem života byla vždycky práce, že? .... Tenley, opravdu si to ještě nech projít hlavou."

,,Myslíš návrat? Vždyť už jsem ti řekla, co mám v plánu."

David se odmlčel. ,,Teď mluvíš o psaní?"

,,Ne, teď mluvím o vyřešení tohoto případu. Pak se možná vrátím. Ale zrovna teď bych věci akorát zkomplikovala. A víš co, nechme toho. V kolik ti mám teda přivézt tu složku?"

,,Okolo dvanácté. Kdyby si něco změnilo, budu tě informovat. Moc děkuju."

,,Za málo," řekla jsem přátelským tónem, protože to se mnou David myslel dobře. Pak jsem zavěsila a usedla zpátky k televizi, protože jsem měla rozkoukanou další konferenci, tentokrát v čele s Davidem, kde musel oznámit, že vzhledem k okolnostem nastupuje na místo Tobbyho Silse. 

Dívala jsem se až do konce a zjistila, že je vlastně příjemné vědět jen to, co ví i veřejnost. Jenže pak jsem se zamračila, protože mi došlo, že už jsem věděla mnohem víc předtím a díky smskám od Davida jsem věděla i to, co jsem neměla. Takže jsem vlastně věděla všechno, a i když jsem si to jen nerada přiznávala, vyloženě mě drtilo vědět tolik věcí a nemoct s nimi vůbec nic dělat. Jenže takhle jsem si to zvolila sama.

David

,,Pane, jste si jistý, že by se vyšetřování mělo ubírat tímto směrem?" zeptala se mě detektivka Leviová s velkou vráskou mezi obočím.

,,Je to na nic! Jedna věc je, že musíš poslouchat Thomase, ale to ještě neznamená, že se nemáš držet svého přesvědčení," řekl James a já hlasitě přirazil magnet k tabuli, načež jsem se otočil na své spolupracovníky.