Kniha a já

•●9●•

"Tady ji máš." Podala mi Chansook při večeři knihu.
"Jak ti je? Bereš ty prášky Jungkooku?" Zeptal se její manžel. Když jsem zjistil jeho jméno, dostal jsem málem infarkt. Věřte nebo ne, ale jmenuje se Kim Taehyung. Díky bohu vůbec nevypadal jako ten z fotek.
"Ano, beru je. Už mi je líp. Děkuji za optání."
"Za málo." Odpověděl mi.
"Chansook, měla jste to dobré a pokud mě teď omluvíte, šel bych si lehnout."
"Dobře a děkuji."

Odešel jsem do pokoje a knihu položil na stůl. Doufám, že mi Tae odepíše, i když nevím, jak by se sem dostal.

Otevřel jsem knihu a z ní vytáhl papír. Byl na něm další vzkaz.

Gratuluji, máš ji. Teď napiš svojí otázku a já ti ji zodpovím.

Dobře, jaká otázka bude první? Vím.

Na co přišla moje matka?

Něco mi udeřilo do okna. Před domem bylo pouliční osvětlení a venku byla tma. Pod světlem lampy jsem ji spatřil. Stála tam Ona. Vlasy jako vždy před obličej, ale tentokrát jsem viděl ústa. Oblečení zakrvacené a občas i roztrhlé. Něco arrikulovala. Poznal jsem jednu větu. Soustředil jsem se na pohybující se rty a snažil se přijít na to, co říká.

Póza... ne pozor... pozor na... pozor na Tae... pozor na Taehynga. Pozor na Taehynga? Co to má znamenat? Sama chtěla, abych ho našel. Našel, ne mluvil, ale já to potřebuju vědět.

Otočil jsem se na stůl. Byla tam odpověď. Jak? Sakra, jak to dělá? To má snad neviditelný plášť? Nebo co? Jak to dělá!

Na pravdu.

Vážně? To jsem nečekal! Co to je, ta pravda?

Co obsahuje ta pravda?

Další rána do okna. Zase to byla Ona s další větou.

"Nebav se s ním." Proč se s ním nemám bavit? Sama chtěla, abych ho našel a když jsem ho našel, tak nechce, abych se s ním bavil. Proč? Co je tady špatně?
"Omlouvám se. Já musím." Řekl jsem a doufal, že mě slyšela.
"Jak chceš, ale je to chyba." Toto jsem neodezíral, toto jsem slyšel. Jak...? Jak je to možné?

Další odpověď. Už jsem přestal řešit, jak to dělá. Ne, že by mě to nezajímalo, ale věděl jsem, že to nepochopím.

Pravdu o tom, co se jí stalo. Věděla to předem. Jen mimochodem, pokud ti to nedošlo, neodepíšu, pokud se budeš koukat.

Takže ví, co se jí stalo a neodepíše, když budu papír sledovat? Vzal jsem telefon a zapl nahrávání. Schoval jsem ho a šel napsat další otázku.

Jak mohla vědět, co se jí stane?

Zvedl jsem se ze židle a šel se projít na konec pokoje a zpět.

Přečetla si to. Jo a ten telefon byl dobrý nápad, bohužel jsem si ho všiml.

Vážně. Mobil ležel kamerou dolů a nahrávání bylo zastaveno a video smazáno.

Kde si to přečetla a jak o všem víš?

Udělal jsem další kolečko po místnosti. Stejně jako u všech dalších otázek.

Věř nebo ne, ale v knize. Kde jinde? Teda já to vím, ale tam si to nepřečetla a na tu druhou otázku ti neodpovím.

V jake knize? A proč mi neodpovíš?

Vidíš tu knihu na stole? Tak v té to přečetla a proč ti neodpovím? Protože bych ti zrovna mohl říct, jak píšu, aniž bys mě viděl.

Ale to by mě zajímalo taky. Jak si to mohla přečíst? Ta kniha je o historii mojí rodiny.

Zaprvé, smůla, možná časem.
Za druhé i tvá matka byla součástí rodiny Jeon. Bylo to její příjmení. Nevím, jestli ti ta věta něco řekne, ale zkusím to. Ten kdo nezná historii, musí si ji znovu zažít.

Co mi tím chce říct? Matka si po svatbě nezměnila příjmení? To otec si změnil příjmení? Ten kdo nezná historii, musí si ji znovu zažít. Ono se to už stalo? Proč vím tak málo o své vlastní rodině.

Proč si nezměnila příjmení? Kdy se to stalo?

Vím, ta první otázka. Na tu by se asi neptal každý, ale já cítil, že bude mít význam.

Tvá matka byla poslední čisto krevní potomek rodu Jeon. Kdyby se provdala a změnila si příjmení, rod by zanikl. Teď jsi poslední čistý potomek ty.
Kdy se to stalo? Před lety. To nemůžeš ani pamatovat.

Proč mluví, jakoby žil už několik desítek let? Nemůže být víc než o tři roky starší, podle fotek, spíš o dva. Proč se ke mně chová, jakoby on vše zažil a já byl teprve novorozenec? Toto téma s ním budu řešit někdy jindy.

Kdo je ta žena? Ta Ona?

To je nepodstatná osoba. Není vůbec důležitá. Nezabývej se s ní.

To se mi snad jen zdá! Ty to nevíš!

Já neřekl, že to nevím, já řekl, že není důležitá. Když se s ní nebudeš bavit, uděláš nejlépe.

Nemohl jsem se zbavit pocitu, že mi něco zatajule. Podle mě je důležitá. Proč mu jde o to, abych se s ní nebavil? Mohla by mi říct víc, než Taehyung? Pokud ano, proč bych se s ní neměl bavit?

Další rána do okna. Ona se vrátila! Stála na stejném místě. Opakovala stále dokola jednu větu. Začínám se jí bát. Opakovala pouze: "Strana sto dvacet sedm, strana sto dvacet sedm..." Jak ví o knize? Vlastně proč by nevěděla? Všichni ví o mé rodině a mně víc než já sám.

Co mi zatajuješ? Neříkej, že nic, protože já vím, že něco ano.

***

Ahoj :)
Co myslíte? Proč Ona nechce, aby se Jungkook bavil s Taem, proč Tae nechce, aby se s ní potkával, co Jungkook najde na straně 127 a co Taehyung tají? 😁😁
Já vím, za dnešek moc otázek😂 doufám, že se líbila a mějte se.