•●34●•

490 68 26
                                    

O 2 týdny později

"Seš si jistý, že se ti tam chce?" zeptal se mě Tae, když jsme stáli před tmavou budovou.
"Ano, už jsme v pořádku. Vy jste pomohli mně a já chci pomáhat jiným." řekl jsem.
"Dobře, taková slova se chválí. Můžeme jít?"
"Ano."

Prošli jsme skleněnými dveřmi a hned mě přivítal úsměv Hobiho.
"Ahoj, vy dva!" zavolal a tím k nám strhl pozornost ostatních. Namjoon s Yoongim se usmáli a Jin nám dokonce zamával.
"Čau." odpověděli jsme a Hobi hned zahájil výslech.
"Takže ses rozhodl k nám přidat?"
"Už to tak vypadá."
"Po tom všem co sis zažil s knihou? Já bych si to dobře rozmyslel."
"Já si to rozmyslel. Můžeme pomoc lidem, kteří na tom jsou stejně jako jsme byli my. Navíc ty tu jsi taky, ne?"
"Ale my nebudeme lovit lidi jako byla Sanghee a ano, já tu jsem, proč?" nechápal na co narážím.
"To vůbec nevadí a když tu jsi ty, proč bych tu neměl být já?"
"To je taky pravda." zasmál se a plácl mě.

Přišel k nám nějaký starší muž a na hrudi se mu houpal odznak FBI.
"Všichni do kanceláře a ten mladej taky." řekl a vedl nás. Byl jsem za to rád, protože bych se jinak asi v tak velkém prostoru ztratil.

ten muž se posadil za stůl a já s Taem a Namjoonem usedl na židle, zbytek se postavil za nás.
"Takže se vám podařilo odstranit hrozbu, kterou Jeon Sanghee představovala?" zeptal se a slova se ujal Hobi.
"Ano, její tělo bylo odvezeno do laboratoře."
"Dobře a co vše jste zničili při jejím odstranění? Budovu banky a ještě něco?"
"Ne, pane, jen se rozbyli tři samopaly, ale ty se dají tady opravit."
"To je dobře. Ty jsi Jeon Jungkook?"  přesunul svojí pozornost z Hobiho na mě.
"Ano pane."
"Mé jméno je Oh Sehun, bylo mi Taem řečeno, že se mě na něco chcete zeptat. Tak mluvte."
"Děkuji, pane. Chtěl bych se zeptat, jestli byste mě přijal jako vašeho agenta. Když Jinův a Hobiho tým pomáhali mně, došlo mi, že chci pomáhat ostatním. Prosím umožněte mi to." řekl jsem, nevěděl jsem co bych měl dál říct.
"Zajímavá prosba, ale od kamaráda Taeho jsem ji čekal. Musel byste projít 4 měsíčním výcvikem.... Víte vůbec kam byste chtěl jít?"
"Ano pane, toto si uvědomuji. Co se týče místa mého působení... Chtěl bych být v týmu Jina a Hobiho."
"Vyjádřete se vy dva." vyzval je.

Hobi se podíval na Jina a ten promluvil.
"Rádi přijmeme Jeona Jungkooka do týmu. Vítej tu." řekl a podal mi ruku.
"Děkuji." odpověděl jsem, když jsem ji přijal.
"Tak to máme vyřešeno..." řekl Sehun. "...můžete pokračovat." řekl a všichni se začali trousit ven. Já šel jako poslední, protože jsem nevěděl, co se odemne očekává.

Tae mě obejmul kolem ramen, hned co jsem vyšel.
"Tak to jsou zvládl, vítej mezi námi."
"Děkuji, nebýt vás, tak bych se sem nedostal. Snad to se mnou přežijete." usmál jsem se na něho a obejmul ho jednou rukou kolem pasu.
"Přežili jsme knihu i Sanghee. Už nic nemůže být horší..."
"To asi ne." řekl jsem a dal mu pusu na tvář.

***

Toto byl poslední díl. Příští část bude epilog, kde bych chtěla udělat menší "speciál". Pokud máte jakékoliv otázky na tento příběh, napište mi je prosím do komentáře a já na ně v tom "speciálu" odpovím. Doufám  že se vám můj příběh líbil😄

Kniha a já Kde žijí příběhy. Začni objevovat