Nevzdávej to se mnou

8. Pandora

Larissa Simpsonová byla sakra velká manipulátorka. Nejenom že mě přesvědčila, abych s ní šla na chvilku tancovat, z čehož se potom vyklubala zpropadená hodina, kdy ke konci jsem se modlila za svoje nohy, ale dokonce mi vnutila i podivně chutnající drink. Opravdu jsem nechtěla vědět, co v tom bylo, už jenom z toho důvodu, že Lara měla dvě skleničky a byla schopná požádat jednoho kluka o ruku.

Na chvilku jsem se dokázala od své nové kámošky odtrhnout, abych si mohla sednout a načerpat sílu. Tancovat skoro hodinu v kuse byl můj rekord.

Posadila jsem se někam do rohu, kde byl trochu větší klid a míň lidí a popíjela obyčejnou vodu. Teda alespoň jsem doufala, že to je jen voda. Bůh ví, co by lidi byli schopní přidat do pití.

Rozhlédla jsem se kolem, protože jsem ani nevěděla, čí je tahle party ani kdo na ní vůbec je. To díky Laře, protože mi nedala žádnou možnost se kolem porozhlídnout.

Sem tam jsem viděla někoho ze školy, ale neměla jsem nejmenší tušení, jak se ti lidi jmenovali. Po pár minutách jsem spatřila i velmi známou tvář Collina Williamse. Který se k mé smůle vydal za mnou.

„Co ty tady tak sama?" ozvalo se mi u ucha, když dosedl vedle mě.

Otráveně jsem si povzdechla a pomalu se k němu otočila. „Chceš něco?"

Collin se na mě usmál tím typickým mužským úsměvem, kterým si určitě už hodně krát zajistil společnost po večerech a opřel se do sedačky. „Tebe."

Musela jsem se rozesmát. Dost nahlas. Do očí mi i vytryskly slzy a tak jsem je rychle zamrkala, aby se mi nerozmazalo to, co mi tam Lara tak pracně vytvořila.

„Běž se snažit jinde Williamsi," řekla jsem mu a napila se své vody.

Collin se ale nenechal a zůstal sedět. Pobaveně se ušklíbl. „Líbíš se mi."

„No ty mě ale ne, takže se sbal a nech mě být," odvětila jsem a jedovatě se na něho usmála.

Collin zavrtěl hlavou. „Už chápu, proč tě nemá Jackson rád."

Pozvedla jsem obočí a krátce se zasmála. „Já ho taky nemám ráda, takže mě to nijak netíží."

„Proč? Proč ho nemáš ráda?"

Otevřela jsem pusu, že mu odpovím, ale zarazila jsem se. Byla to jednoduchá otázka. Neměla jsem ráda lidi jako je Jackson Woods, ale neznala jsem ho. Když jsem se v tu chvíli nad tím zamyslela, vlastně jsem nevěděla jak odpovědět.

Přesto jsem mu ale řekla: „Je to arogantní idiot. Myslí si, že může všechno, že zná všechno. O nikoho se nestará a je mu to jedno."

Collin natočil hlavu na bok, jakoby přemýšlel. Pak se ale pousmál, ne nějak slizce, nebo tak, byl to docela milý úsměv. „Neznáš ho, Fosterová. Je úplně někdo jinej."

„Shodil mě na zem, ani mi nepomohl a ještě k tomu mi řekl, abych si dávala bacha, kam jdu. Tak promiň, že tomu nevěřím," řekla jsem naštvaně.

Collin se zašklebil a prohrábl si vlasy. „Občas má svoje špatný dny, ale-"

„Občas? Chtěl jsi říct spíš pořád, ne?"

Uchechtl se a zavrtěl krátce hlavou. „Třeba jednou nastane den, kdy ho uvidíš z lepší stránky."

Taky jsem se uchechtla, ale spíš ironicky. „Tak až ten den nastane, zavolej mi. To tady ale myslím už dávno nebudu."