Když jsme se od sebe vzdálili, dívala jsem se mu do očí. Bylo v nich vidět štěstí.
"Todle jsem chtěl udělat už když jsem tě viděl, když si přišla. Jsi nádherná." řekl.
"Wow. Děkuju." odpověděla jsem mu.
"Nejsem v tomto moc zběhlý. Ale přesto se tak hrozně neohrabaně zeptám. Nechtěla by si se mnou chodit?" zeptal se. Moc mě to ani nepřekvapilo.
"Nialle, teprve dneska jsme se poznali. Nemyslíš, že je na to brzy?"
"Ne nemyslím." vyhrkl ze sebe.
"Ale já to tak cítím. Jsi skvělej kluk, ale nevím jestli by bylo dobře, aby jsme se zrovna my dva dali dohromady." řekla jsem mu a sklopila hlavu.
"Promiň." řekl po chvilce ticha.
"Za co se omlouváš?" zeptala jsem se ho.
"Za to, že jsem se vůbec ptal. Evidentně mě nechceš." řekl.
"Ale Nialle takle to není..." nestačila jsem doříct.
"Ale je. Promiň." řekl a chystal se odejít. Já ho ale zarazila.
"Nechceš jít ke mě? V klidu si o tom promluvit."
"Myslím, že by to asi nebyl dobrej nápad." řekl.
"Ale no tak. Prosím."
"No dobře." odpověděl nakonec. K mýmu baráku jsme došli ruku v ruce. Neuniklo mi jeho nadšení z toho, že jsem ho nepustila.
"Tak vítej. Tady je muj skromný byt." řekla jsem mu s úsměvem.
Měla jsem malý byt. Obývák byl malý a byl spojený s ještě menší kuchyňkou. Jedna koupelna se záchodem. A jedna ložnice.
"Sedni si tady na pohovku. Já dojdu pro něco k jídlu." řekla jsem mu.
Když si sedl, chtěla jsem odejít do kuchyně. Ale jakmile jsem se k němu otočila zády chytil mě za boky a stáhl si mě k sobě. Vypískla jsem.
"Co děláš?" zeptala jsem se ho.
"Nic. Jen.. Já ti říkal, že to neni dobrý nápad, abych šel k tobě." řekl, při tom se přehoupl tak, abych byla pod nim a začal mě líbat.
Nevěděla jsem, co mam v tu chvíli dělat. Ale věděla jsem, že to tak nechci. Lehce jsem ho od sebe odstrčila.
"Nialle tohle nejde." řekla jsem mu.
"Promiň." řekl a sedl si. "Jen jsem to chtěl zkusit." pokračoval sklesle.
"Nialle, promiň jestli jsem tě zklamala." řekla jsem a objala ho.
"Ne. Ty se neomlouvej. Za všechno můžu já. Prostě to s holkama asi neumím." podotkl smutně.
"Ale no tak. Tohle není pravda. Jen prostě si to uspěchal se mnou."konejšila jsem ho.
"Asi radši půjdu." řekl a chtěl zase ode mě odejít. Nevím proč, ale nechtěla jsem aby odešel.
"Počkej Nialle." řekla jsem mu a dala jsem mu jemnou pusu. "Zůstaň tu přes noc. Mohli by jsme to spolu zkusit." vysoukala jsem ze sebe.
"Jako opravdu?" zeptal se mě nevěřícně.
"Jo. Ale prosím. Zatím to nikomu říkat nebudeme. Bude to mezi náma." řekla jsem a on hned odpověděl.
"Dobře. Naše malý tajemství." řekl a dal mi pusu na nos. "Proč to nechceš nikomu říct?" zeptal se mě najednou Niall.
"Protože je to hrozně na rychlo Ni. Jeden den se stanu mixka. Druhej den se setkam s váma 1D a pak začnu chodit s tebou. Víš todle jsem prostě nečekala." vysvětlovala jsem mu.
"Jo to je fakt. To chápu." zatvářil se soucitně. "Ani klukům to neřekneme?" zeptal se s nadějí v hlase.
"Ni, tebe trápí to, že jsi jedinej nezadanej?" zeptala jsem se ho na rovinu.
"Tak trochu. Sama si viděla jak se do mě kluci tak trochu naváželi a dělali si ze mě srandu. Jako vím, že to nemyslí vážně, ale prostě i tak je mi to nepříjemný."
"Víš co? Ok. Můžeme jim to říct. Jen to zatím držme v tajnosti před fanynkama a paparazzi."
"Tak to se mi líbí víc. Děkuju zlato." poděkoval a dal mi další nádhernej polibek. Pak jsme si ještě chvíli povídali a pak usli.
Ráno mě vzbudil zvonící mobil. Podle vyzvánění sem poznala, že opravdu muj nebude. Koukla jsem se vedle sebe na spícího Nialla. Byl fakt hrozně roztomilej. Musela jsem si ho vyfotit. Pak jsem ho opatrně vzbudila.
"Zlato, vstávej. Zvoní ti mobil." řekla jsem mu do ucha a dala mu na něj jemnou pusinku. Niall se rozmrkal a když mě viděl krásně se usmál.
"Dobré ráno zlatíčko." řekl rozespalým hlasem. Sáhl po zvonícím mobilu a když viděl kdo mu volá ztuhl mu úsměv.
"Kdo to je zlato?" zeptala jsem se. Zvláštní mu říkat zlato. Neodpověděl a rychle to zvedl.
"Čau Louis, co potřebuješ?" začal hovor. Aha. Louis. "Tak sem nebyl doma no. Vadí ti to?" pokračoval. "Do toho ti nic není kde jsem byl........Ne, není ti do toho nic a nehádej se se mnou.......Fajn jo byl jsem s ní. No a co?.......Louis zklidni........ NE!........Di do háje!" Dořekl a hovor položil.
"Co to bylo?" zeptala jsem se.
"Ale nic. Louis si myslí, že jsem s tebou spal. Prostě si myslí, že když jsem byl s tebou, tak že jsem s tebou spal. Aghrr. " bylo mi Nialla líto.
"Ale no tak. Klid. Toho si nevšímej. Hele dneska máme zkoušku. Pojď se mnou. Možná tam bude i Zayn. tak mu ukaž, že nejsi nějaký ořezávátko." zasmála jsem se.
"Fakt bych mohl?"rozzářil se.
"Já myslim, že jo."
"Fajn to beru." řekl a políbil mě.
