Stále pohled Liam
"Promiň. Já jen... On to přehnal." řekla mi a začala mít slzy v očích. "Já vím. No tak. To bude v pohodě." začal jsem jí chlácholit a objal jsem jí. Chvíli jsme tam jen tak seděli. "Děkuju." prolomila ticho najednou Nikol. "Nemáš zač! Vůbec neděkuj. Nepřestal jsem tě milovat." řekl jsem jí a koukl jsem se jí do očí. Ale to by nebylo ono kdyby do pokoje nevlítnul Niall.
"Co tu děláš Liame?!" zařval na mě. "To se ptáš zrovna ty?" oplatil mu v klidu. "Jo to se ptam já!" zase zařval. "To se ptá ten co tu měl bejt už včera veřer a ani se neozval!" ztratil jsem nervy. "Já..." nepustil jsem ho ke slovu. "Jo přesně ty!" zařval jsem a vložila se do toho Niky. "Liame mohl bys mě s ním nechat na chvíli osamotě?" zeptala se mě. "Dobře. Budu hned vedle." řekl jsem a odešel vedle.
Pohled Nikol
"Dobře. Budu hned vedle." řekl a odešel. "Lásko promiň! Měl jsem toho mo..." začal Niall, ale já mu skočila do řeči. "Moc práce s tou děvkou s kterou si byl včera viděnej?" zeptala jsem se na rovinu. "Co? O čem to..." zase jsem mu skočila do řeči "Neříkej, že nevíš o čem mluvím? Sakra kdo byla ta děvka? Hmm?? Tak mluv! Dělej řekni mi něco o tej tvej kurvě?" zařvala jsem na Nialla. "Promiň. Ano podvedl jsem tě. Opravdu jsem tě podvedl. Já vím je to neodpustitelný. Ale stejně se omlouvám. Miluju tě! A vždycky budu! Promiň." řekl a já se naplno rozbrečela a běžela jsem vedle za Liamem.
Okamžitě jsem mu padla okolo krku a brečela mu do mikiny. Okamžitě mě pevně objal. Byla jsem vděčná, že tam je. I moje kocovina byla v mžiku pryč. Najednou jsem cítila třetí dotyk na mých zádech. "Nialle vypadni odtut! Nechci tě teď vidět!" "Nikol...." "Slyšel si jí? Vypadni!" zařval za mě Liam. Očvidně to zabralo. Niall odešel.
"Jsi v pohodě zlato?" zeptal se mě Liam. S uslzenýma očima jsem zakroutila hlavou na znamení, že nejsem v pohodě. Nemohla jsem ani mluvit. On mě opravdu podvedl a ještě se mi k tomu přiznal......
Velmi krátká kapitolka... :) Ale další snad bude delší :)
