Jen tvoje... (Loki FF)

Šutrák

"Na Mysteri". Trixibelle se usmála.

"To je Vaše manželka? " zeptala se. Loki pokýval hlavou.

" Co jste to do mě aplikovala? " zeptal se nejistě bůh.

" Obyčejný opich. Mělo by to ztlumit bolest alespoň na pár dní. Teď si prosím lehněte" požádala ho a ukázala na lehátko. Loki si lehl a Trixibelle si nad něj stoupla. Opatrně mu prohmatala břicho.

"Bolí to? " zeptala se když promačkala místo nad žaludkem. Loki zavrtěl hlavou. Trix se natáhla pro fonedoskop a řekla mu, aby si sedl. Nasadila si ho a položila druhou stranu na Lokiho hrudník.

" Prosím, zhluboka dýchejte" řekla. Poslouchala Lokiho dech, tlukot srdce a pak mu dovolila se obléknout. Ještě s ním nebyla tak úplně hotová. Sedla si ke stolu a čekala, až se Loki oblékne.

"Ještě si vás trochu vyzkouším, ano? Posaďte se" požádala ho. Bůh lsti si odevzdaně dřepnul na druhou stranu stolu.

"Je to více než jednoduché. Fyzicky jsem vás prohlédla, ale potřebuji znát i vaši psychiku. Já řeknu slovo a vy řeknete první věc, která se vám vybaví " vysvětlila Trixibelle a vzala si propisku. Loki se jevil, že všechno chápe.

" Tak můžeme začít. Den? "

" Světlo "

" Noc? "

" Opravdu to chcete vědět? " uculil se bůh.

" Asi.. Vím kam tím míříte ", řekla nervózně Trixie," sen? "

" Vláda "

" Muž? "

" Ochránce "

" Žena? "

" Chráněnec"

"Asgard? "

" Domovina" odvětil bůh po chvilce uvažování.

"Země? "

" Divná "

" Thor? "

" Hlupák "

" Kniha? "

" Dokonalost"

"Smrt? "

" Osud"

"Lež? "

" Já.. " zasmál se Loki a na tváři se mu usadil samolibý úšklebek.

" A teď poslední. Mysteri? ". Na Lokim bylo poprvé znát nejistotu. Že by nevěděl, co říct?

" Moje" řekl přerývavě bůh. Trixibelle si srovnala papíry.

"Dobře. To bude všechno, moc vám děkuji " usmála se na Lokiho. Ten se zvedl a odešel.

Trixie si vzala věci a šla za ostatními. Ty byly stále tam, kde je nechaly.

" Dobrá práce doktorko" řekl jí Fury a vypojil Starkův mobil z počítače.

"Byla jsi skvělá " uznal Stark svou paní. Ona se usmála a sundala si z krku odposlechovou pecičku. Vrátila ji Starkovi a mnula si kůži, která byla pod pecičkou.

" Divím se, že si toho nevšiml. Upřímně, bála jsem se, že na to přijde " přiznala Trixie. Stark si odfrkl.

" Prosím tě! Tohle je nový model. Je miniaturní a mohl si myslet, že máš piercing"  uklidňoval ji.

"Ano, to mi strašně přidá na vážnosti " culila se Trixibelle.

******************************

Fury si zavolal Lokiho k sobě.

" Teď ten důvod proč jste tu" řekl a podal Lokimu přes stůl skleněnou krabičku, v níž byl kousek nějakého kamene.

"Ano, kámen. Takových je asi jenom osm triliónů" pronesl Loki. Fury se trochu pousmál.

"To není jen obyčejný kamínek. Vyzařuje silnou magickou stopu, jistě jí pociťujete". Loki se ušklíbl.

"Samozřejmě že ji cítím. A ne jen tak obyčejnou magickou stopu. Něco podobného vyzařuje i...... Clair" zamumlal s hlavou nad kamínkem. Fury už už chtěl něco namítat.

"Nedělejte ze mě Midgarďana. Dobře vím, že vám o tom to individuum řeklo, jen jsem vypadal že spím " odsekl Loki a pustil trochu tmavě modré magie pod sklo. Skleněné víčko povolilo a vylítlo. Loki opatrně vzal kamínek do dvou prstů.

" Viděl jste to už někdy? " zeptal se ho Fury. Loki zavrtěl hlavou.

" Bohužel ne, ale vím naprosto jistě, že je to ze Zunenhaitu, rodiště mé nejdražší " pronesl Loki a prohlížel si ho. Nevypadalo to jako kousek meteoritu ani ničeho takového. A opravdu to mělo silnou magickou stopu, toliko podobnou Claiřine magii.

" Jen jediný tenhle kamínek má sílu pěti jaderných bomb. Takže je nám oběma jasné, s čím tu máme co dočinění " pronesl Fury.

" No to jistě " pokývl hlavou Loki.

" A po mě chcete vlastně co? " zeptal se ještě jednou bůh.

" Doufáme v to, že nám pomůžete ten kamínek nějak zabezpečit. Nevíte o nějakém místě? " zeptal se Fury.

" Ano, v bezpečí bude jedině na Zunenhaitu, kam patří " odsekl ihned Loki a vrátil kamínek do krabičky, tedy spíše do toho co z ní zbylo.

*********************************

Špekulovali o tom kamínku dlouho do večera. Když skončili, znavený Loki se vrátil do společné místnosti.

" To jste ten šutrák řešili celý den? " zeptal se Stark. Loki ho vraždil pohledem, ale i přes to na tváři vyloudil úsměv.

" Ano. A dej si pozor, abych ti ten "šutrák"  ve spánku nestrčil do pusy. Pěkně by ti to zacloumalo s tím tvým ubohým životem " uculil se zákeřně Loki. Na Starkově klíně seděla doktorka z rána a nezdálo se, že by Lokiho poznámku nějak zvlášť brala.

" Jen vás prosím ať to neděláte", upozornila Trixibelle boha, " protože co bych bez něj dělala" uculila se a políbila Starka na krk. Loki odvrátil zrak, aby se nemusel mučit představou jeho s Mysteri. Co asi dělá?

*********************************

Před Bifrostem zastavil kůň a z něho seskočila osoba v černém plášti. Heimdall stál k osobě zády, ale dobře ji viděl.

"Nemyslíš, že oplýváš až moc velkou starostlivostí, princezno ze Zunenhaitu? " zeptal se. Osoba si sundala kapuci, pod níž skrývala blonďaté vlasy se stříbrným diadémem.

" Ano, ale pochop mou situaci, Heimdalle" řekla potichu Mysteri. Strážce kývl hlavou.

"Vím. Máš strach, stýská se ti a bojíš se, že mu učarují Midgarďanky" vyčetl jí. Mysteri kývla.

"Jak... Jak se má? " zeptala se.

" Stýská se mu. Je tam jeden mladý pár. Vidí v nich vás dva. Je velice unavený, celý den pracoval" shrnul jeho situaci Heimdall. Mysteri se trochu pousmála.

"Chybím mu... " zašeptala. Oči se jí zaleskly. Byla hrozně dojatá

***************************************

Tož zdarec děcka. Jakpak se máme? Mě lezou na mozek ty horka. Lokiho máme na Midgardu, Mysterka se nám trápí doma.
Teď otázečka. Co si myslíte o tom, že jsem přenesla do této knížky i Trixibelle a Starkyho???
Zatím banzáj