Jen tvoje... (Loki FF)

Zlaté dítě

Zuko byl zlaté miminko. Nebránil se při přebalování a po nocích neplakal. Vlastně neplakal skoro vůbec. To se zdálo divné Trixibelle, která se rozhodla svůj pobyt o dva dny prodloužit. Nebylo to však nutné, Mysteri byla příkladná matka. Loki byl ze syna celý pryč a Frigga u svého vnuka trávila celé dny. Zkrátka rodinná idylka.

**********************************************

"Vážně nechceš ještě zůstat? Víš že my s tím problém nemáme " zkoušela to na doktorku Mysteri. Trixie se usmála a zavřela svůj kufr.

" Ne, děkuji. Už tu nejsem potřebná a Tony má nervy v kýblu. Za tu dobu co tu jsem zhubnul celých deset kilo takže si ho musím jet zase vykrmit. Ale neboj, brzy se na vás přijedu podívat "usmála se a pohladila královnu po ruce. Mys se jen smutně usmála. Midgardská bruneta jí přirostla k srdci a loučit se s ní nechtěla. Za těch pět měsíců se z nich staly nejlepší kamarádky. Trixibelle ji pevně objala.

" Kdykoliv přijdete na Midgard, máte u nás dveře otevřené "řekla ještě. Mysteri se usmála.

" Děkuji. I za to všechno, co jsi pro mě udělala" řekla potichu. Do místnosti vešel Thor.

"Trix, už je čas " vybídl ji. Doktorka se rozloučila a odešla s ním pryč. Když byly u Bifrostu, ještě se naposledy teskně podívala na palác, který pro ni byl posledních pět měsíců domovem. S těžkým srdcem vstoupila do portálu a zmizela.

Mysteri stála zapřená o zábradlí a hleděla do dálky. Fakt, že její synek nepláče, nedělal těžkou hlavu jen Trixibelle, ale i jí. Nikdy totiž nepoznala, co maličký potřebuje. Proto musela jeho hlad odhadovat a plenky kontrolovat. Otočila se a šla do jeho ložnice, která byla oddělena od té jejich dveřmi. Zuko ležel v postýlce a rozhazoval kolem sebe ručkamy.

"Ty už nespinkáš? Nemáme my hládešek, co? "šišlala na něj Mysteri a vzala si chlapce na ruku. Ten pozoroval svou maminku očima, které byly barvou stejné těm otcovým. Vlásky měl černé a tvář ostře řezanou, stejně jako Loki. Byla to jeho mini kopie. Posadila se na svou postel a začala Zuka krmit. Chlapec sál jako zběsilý, musel mít strašný hlad. Do ložnice po chvíli vešel Loki.

"Už nespí? "zeptal se překvapeně. Usnul teprve před hodinou. Mysteri zavrtěla hlavou.

" Jak vidíš, tak ne. Asi má hlad, pije co mu síly stačí. Až to dodělám, zkusím ho ještě uložit " pronesla s pohledem upřeným na syna přisátého k jejímu prsu. Loki kývl a opřel Kopí osudu o zeď. Poté rozvážným krokem vyšel k manželce. Zuko se již odtáhl, proto ho podala Lokimu a zahalila se. Přehodila muži přes rameno plenku.

" Tak a teď se předveď Super otče " zasmála se a popleskala ho po tváři . Loki si synka opatrně opřel o rameno a lehce s ním pohupoval, přičemž mu poklepával na zádíčka. Když si Zuko ulevil, převzala ho opět Mysteri a šla ho vrátit do postýlky. Loki šel pomalu za ní.

" Budeš ještě spinkat, ano broučku? "usmála se na miminko a přikryla ho dečkou až po bradu. Sklonila se a políbila chlapce na čelo. Poté pomalu vycouvala z pokoje s Lokim v těsném závěsu. Ani netušila, proč šel vlastně za ní.

" Nechtěla by jsi se jít na chvíli projít? Zavolám matku, aby ho pohlídala" pronesl. Mysteri po chvíli uvažování souhlasila. Po dobu těhotenství zůstávala zavřená v paláci a nyní si to kompenzovala častými procházkami. Frigga se vždy do hlídání hrnula jako divá, jen aby s vnoučkem chvíli pobyla. Dnes tomu nebylo jinak a tak se Loki s Mysteri procházeli zahradou.

"Jak jde vláda drahý? "zeptala se zaujatě blondýna. Poslední dobou na sebe neměli moc času, obzvláště po narození Zuka. Dvoutýdenní chlapeček sice neplakal, ale i tak vyžadoval neustálou péči.

" No, světy jsou zatím v pořádku. Už jsi uvažovala o tom, kdy chceš ukázat syna rodičům? "zeptal se. Bohyně sklopila hlavu. Uhodil hřebík na hlavičku.

" Ne, ještě ne. Mají přeci moji sestru, k čemu potřebují mě a mé dítě? " zašeptala. Loki se ušklíbl. Věděl, čím jeho žena prochází.

Její rodiče měli dvě dcery. Svou prvorozenou Melanii měli však raději než Mysteri. Melanie jim do domu zrovna nedávno přivedla dvojčata, Damiana a Fabiana. Mysteri fakt že se stala tetou moc nebrala, obzvláště po tom, co jí sestra poslala několik dopisů s tím, že ji chce vidět, že jí chybí a kdesi cosi. Mysteri svou sestrou opovrhovala a naposledy se sešli na pohřbu jejího prvního muže, který byl zabit v bitvě. Melanii ztráta manžela nejspíš moc nevzala, jelikož o měsíc později se opět vdávala a nedávno porodila. Mystery  však své, před dvěma měsíci narozené, synovce doposud neviděla, ba ani nechtěla. Rodičům poslala zprávu o narození Zuka , jejich návštěvu si ale nepřála . Věděla, že by stejně mluvili jen o rozkošných dvojčátkách. Bála se, že by je mohli začít s jejím synem srovnávat.

Šli tiše dál. Oba mlčeli, což jim asi vyhovovalo. Mysteri určitě. Lokimu už méně. Chtěl, aby promluvila, aby se mu svěřila. Nestalo se tak. Začalo se stmívat a tak se navrátili do paláce. Chlapec poklidně spinkal.

"Hajá jako andílek" zašeptala Mysteri a usmívala se na svého drobečka. Loki stál na druhé straně postýlky.

"To ano".

"Je ti podobný " neodpustila si rýpnutí. Loki se jen ušklíbl.

" Už to tak vypadá. Doufal jsem, že bude po tobě "vyčetl jí tiše. Bohyně se uculila.

" Někdy se věci prostě dějí. Tohle jsme nemohli ovlivnit. A pojď už spát ", vstala od postýlky a odešla z pokojíku. Manžel ji pomalu následoval.

***********************************************

Bylo něco kolem půlnoci, když Lokiho probral chladný vítr na kůži.

" Mysteri, uklidni se" zamručel rozespale, aniž by otevřel oči. Jeho paní se trhnutím posadila.

"To nejsem já! " oponovala mu a otočila hlavu.

" Jde to z pokojíčku! "vyjekla šeptem. Ve stejný moment byly oba na nohou a vběhli do vedlejší místnosti, kde vládl silný vítr. Zuko spal, ale neklidně se šklebil.

" Musí se mu něco zdát! "vyjekla Mysteri, které vlasy vlály kolem obličeje.

" Musíme ho probudit" pronesl Loki a několikrát s chlapcem opatrně zacloumal. Ten pomalu otevřel oči. Vítr ustal a Zuka začal pomalu natahovat. Až se rozplakal!

"Ty můj broučku! Neboj, to byl jen zlý sen" konejšila ho ihned Mysteri, šťastná že synek konečně pláče. Jaká to rajská hudba, alespoň ví, že to dítě má. Vyděsilo ji však to, co právě u svého synka objevila. Clair do něj vpravila kousek sebe a jak sama řekla, chlapec normální nebude.

Vzala Zuka do náruče a vydala se s ním rovnou zpátky do jejich ložnice, aniž by se Lokiho zeptala. Uložila stále plačícího chlapce mezi ně, rozsvítila svíci a lehla si vedle něj. Šimrala ho na bříšku a drobeček se uklidnil, až utichl docela.

Bůh lsti ulehl na svou stranu postele a podepřel si hlavu dlaní. Mysteri k němu vzhlédla.

"Jen dnes" zašeptala s prosebným úsměvem . Loki si rezignovaně povzdechl, přikryl se a otočil se na bok.

"Nikdy mě nenapadlo, že mě na loži zastoupí vlastní syn! " zamrmlal nevrle. Mysteri se tiše zasmála.

" Myslím, že by ti k tomu Zuko něco řekl, kdyby nebyl usnul! ".