Manželství mladých bohů není žádná pohádka. Věčně sarkastický a samolibý Loki spolu s věčně uraženou a výbušnou princeznou Mysteri tvoří dokonalou časovanou bombu. Hádkám, šarvátkám a rozbrojím se nevyhnou ani oni...
Jak Loki řekl, tak také udělal. Vyslal posla na Zunenhait, aby vyřídil pozvání na dnešní odpoledne. Za hodnou chvíli byl zpět se vzkazem, že Clinter, vládce a otec Mysteri, pozvání přijímá a přijede i s manželkou. To boha lsti potěšilo. Potřeboval z něj vydolovat víc než z Clair. Ale musel nějak obklikou, aby neprokoukl, že ho našli.
***********************************************
Pozdě odpoledne se opravdu dostavili. Clinter se svou paní Andorrou šli dlouhými chodbami paláce do hlavni síně, doprovázeni dvěma strážci. Otevřely se veliké dubové dveře a oni ruku v ruce vešli. Loki seděl na trůnu a s vítězným úšklebkem pozoroval svého tchána s tchýní. Ti nevycházeli z údivu.
"Lo-Loki?! Kde je Odin?" vyhrkl Clinter. Bůh se zatvářil chladně.
"Otec zemřel. Již tomu bude týden" pronesl smutně. Andorra zalapala po dechu.
"A na trůn jsi byl dosazen ty?" zeptal se ještě vládce Zunenhaitu. Loki kývl.
"Tím chceš říci, že naše holčička je královnou?" zašeptala nevěřícně Andorra.
"Je mou chotí, tudíž i královnou" usadil ji Loki. Do sálu vešla Mysteri. Když spatřila své rodiče, zastavila se uprostřed kroku. Loki se na ní podíval, což donutilo otočit se i hosty.
"Mysteri" vydechla dojatě Andorra. Bohyně větru ji překvapeně pozorovala.
"Ma-matko..." zašeptala. Žena se ke své dceři rozeběhla a pevně ji objala. Mysteri se nechala jen ze slušnosti. Otec přešel blíž a pohladil ji po vlasech.
"Z mojí malé princezny je královna" usmál se Clinter. Byl z toho celý na měkko. Loki vstal a navrhl procházku v zahradě.
Mysteri šla s matkou vzadu, mezitím co se Loki s Clinterem zařadili dopředu. Po chvíli rozhovoru bůh odhadl moment překvapení.
"Našel jsem teď takovou zajímavou knihu. Je v ní mnoho věcí , ale jedné jsem neporozumněl. Existují prý nějaké kameny, Archery se to jmenuje a prý to má ničivou sílu. Je to ze Zunenhaitu. Nemohl by jste mi o nich říci více?" zeptal se Loki a upíral na tchána nadřazený pohled. Clinter značně znejistěl.
" No... Samozřejmě. Na Zunenhaitu jich kdysi také pár bylo, ale kde jsou dnes... "pronesl a pokrčil rameny. Lhal, to Loki poznal.
" A víte o nich něco? "zkusil to ještě.
" Mno, jen to co se o nich říká. Prý jich je deset, ale většina z nich už byla zničená. Mají velikou moc a ve špatných rukou znamenají čistou zkázu. Víc nic "pronesl otec a přejel rukou po květech růže. Bůh zatnul zuby. Nic nového, to všechno věděl. Tušil ale, že víc z něj už nevydoluje ani páčidlem. Proto, když po chvíli Clinter a Andorra obdivovali nádheru květin, přikradl se k Mysteri a přitiskl si ji těsně k sobě.
"Drahá, je to k ničemu, neví vůbec nic. Hraj, že je ti nevolno" přikázal jí šeptem a odběhl opět o kus dál. Mysteri se bolestně usmála. Kdyby tak věděl, že jí skutečně nebylo dobře. Bolelo jí břicho a motala se jí hlava. Měla mžitky před očima a pocit, že se brzy pozvrací. Dávala to tomu za vinu. Divila se, že si manžel ještě ničeho nevšiml. Její rodiče se opět zařadili a mohli pokračovat v procházce. Neušli ještě ani dvacet metrů a Mysteri klopýtla. Ani to hrát nemusela, stačilo se přestat hlídat a neskrývat to. Andorra ji zachytila pod paží.
"Loki!" vyjekla směrem ke svému zeti. Bůh se otočil a rychle přiskočil k nim. Vzal svou ženu do náruče.
"Co je ti drahá?" zeptal se na oko vyděšeně. Mysteri bolestně skřivila obličej.
"Není mi dobře..." zakňourala. Loki soucitně nakrčil obočí.
"Budete nás muset omluvit. Mysteri je nevolno, snad to chápete" pronesl směrem k jejím rodičům. Oba přikývli, políbili Mysteri na čelo, rozloučili se a vydali se pryč z paláce.
Loki zamířil s manželkou v náručí do ložnice. Nohou za nimi zavřel dveře a odložili ji v křeči na postel.
"Teda drahá, netušil jsem, že jsi tak dobrá herečka" vydechl a založil si ruce v bok. Mysteri se zkroutila do klubíčka v další křeči.
"Já... Já to nehraju..." zasténala a chytila se za břicho. Vycítila příležitost vyjít s pravdou ven. Loki ji překvapeně pozoroval.
"Cože?!" zeptal se a klekl si na kraj postele k ní. Mysteri otevřela oči.
"Já.... Jsem totiž těhotná" zamumlala provinile. Bůh vykulil oči a naklonil se nad ležící manželku.
"Myslíš to vážně?" zeptal se tiše a odhrnul jí pramen vlasů z obličeje. Bohyně skřivila obličej v další křeči, po které byl chvíli klid.
"Ano" zašeptala a stočila pohled na manžela. Lokiho výraz překvapení se měnil na zděšený.
"Drahá... Proč jsi mi o tom neřekla? Jak dlouho to víš?" vychrlil na ni.
"Zjistila jsem to teprve předevčírem. Podle mediků jsem ve čtvrtém měsíci" zašeptala a opět se schoulila do klubka. Bůh se zdrceně posadil vedle ní.
"Mysteri.... To je báječné!" řekl a stiskl jí paži. Blondýnka jen překvapeně zamrkala. Slyšela to co právě slyšela?!
"Rozumím tomu správně... Že ty to dítě chceš?" zeptala se tiše. Loki jí pohlédl do očí a usmál se.
"Ano! Trůn musí mít následníka a čím dřív, tím líp" řekl. Mysteri se ušklíbla.
"A co když to bude holka?" zeptala se kousavě. Loki potěšeně sklopil zrak.
"Uvidíme" pronesl tajemně.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Břichem bohyně opět projela ostrá bolest.
"Ale tohle se dít nemá! Teď bych vůbec neměla vědět, že jsem těhotná"zasténala a pevně se chytila za břicho. Loki manželku soucitně pozoroval. Najednou sebou prudce škubla, vyklonila hlavu z postele a začala zvracet. Bůh jí utěšil a okamžitě povolal stráže. Ti přiběhli.
" Sežeňte mého bratra. Vzkažte mu, ať s sebou vezme doktorku Stark. Potřebujeme pomoc" rozkázal jim. Nikdy by ani nepomyslel, že tuto větu vysloví.
Stráže vyběhly plnit králův rozkaz. Mysteri se zkroutila v další sérii křečí.
" Jestli to takhle bude vypadat po celou dobu těhotenství, po porodu odejdu do kláštera" zaskuhrala. Loki se uculil.
"To není špatný nápad, jeptišky mě vždy nesmírně přitahovaly" pronesl a škádlivě zdvihl obočí. Být Mysteri v jen o málo lepší formě, dokázala by ho praštit. Teď se však zmohla jen na skopnutí manžela z postele na zem, na kterou s žuchnutím dopadl.
"Obavami se drahá, že tebe do kláštera nevezmou. Co by tam jen dělali s tak nevyrovnanou osobou?" zeptal se znuděně a podepřel si hlavu. Jen tak tak se vyhl kopanci do hlavy.
**********************************************
Háálelůůjáá 🙌🙌🙌 Udělala jsem to! Konečně! Půl knihy si plánuji tento okamžik a konečně je tu 😆😆😆 jsem tak šťastná osoba. No jo, Pán s vámi, vy hříšné duše 😘👿😇
