Jen tvoje... (Loki FF)

Bolestné ráno

Loki se ráno probudil nad míru svěží a odpočatý. Dával to za vděk tomu, že po tolika osamocených večerech konečně opět ulehal se svou paní. Lehce pootočil hlavu. Mysteri spokojeně spala s hlavou na jeho hrudi. Přesně takto včera usnula, vyčerpaná činností více než oblíbenou. Loki se trochu předklonil a nadechl se vůně jejích krásných vlasů, které včera tak pečlivě česal. Najednou její doposud uvolněné tělo ztuhlo. Něco zamrmlala a podívala se na Lokiho.

" Dobré ráno miláčku " usmál se na ni. Usmála se zpátky.

" Dobré. Bože, já byla včera tak ospalá, že jsem ihned usla. Unavilo mě to, ale bylo to dokonalé. Jako vždy " uculila se na manžela a překulila se do sedu. Loki jí líně napodobil, ale jen se postavil, zády mu projela tupá bolest.

" Ssss.... Musel jsem ležet v dosti špatné poloze. Bolí mě záda " zamrmlal a podepíral se v kříži. Mysteri vyšla z koupelny již oblečená. Měřila si muže starostlivým pohledem.

" Můžeš se hýbat drahý? " zeptala se s až mateřskou péčí a udělala několik kroků k němu. Loki zničeně kývl.

" Ano, ale je to dost nepříjemné a bolestivé" zaskučel a v mírném předklonu se dopajdal ke skříni. Když se ale pokusil narovnat, aby ji mohl otevřít, křížem mu projela další ostrá bolest. Sykl a vrátil se do předchozí pozice.

"Loki! " vyjekla Mysteri a vyběhla mu na pomoc. Položila mu jednu dlaň na záda k lopatce a druhou mu zvedla bradu.

" Nemám zavolat medika? " zeptala se vystrašeně.

" Netřeba! Co ten s tím nadělá?! " okřikl ji. Normálně by mu to oplatila, ale dnešní strach jí to nedovolil. Jen ublíženě cukla hlavou. Loki se za své pošetilé chování zastyděl. Vždyť mu chtěla jen pomoci.

" Nah.... Odpusť drahá. Už ani nevím co mluvím " zaskučel, rukama stále podepírajíc kříž. Mysteri se k němu tedy opět sklonila.

" Drahý, jestli tě to bolí, tak ulehni. Nemá cenu aby jsi tady trpěl" nabídla mu vřele a oči se jí leskly. Sice se často hádali, ale lásku si zapírat nemohli. Obzvláště když Lokimu nebylo dobře. Bylo jí ho tak líto....

" Ne, to nemá cenu. Thorovi by přišlo divné, kde jsem a já vážně nepotřebuji vidět ten jeho výsměšný obličej. Raději to vydržím. Vždyť jsou to jen záda " zavrtěl nesouhlasně hlavou a smutně se usmál. Mysteri varovně zdvihla drobný ukazováček.

" Nepodceňuj to! Může se to zhoršit " pohrozila mu. Jak moc jí překvapila jeho odpověď.

" Já vím " ušklíbl se smířeně.

****************************

Mysteri se nějak podařilo po snídani odtáhnout manžela do zahrady, kde, jak doufala, by neměli být rušeni. Pomohla mu k lavičce a Loki se v dosti zvláštním rozpoložení posadil. Bolestně při tom křivil obličej. Když konečně seděl, pobaveně se zasmál.

"Teď konečně vím, jak se cítíš když máš korzet" culil se. Mysteri nevěděla, jestli ho má praštit nebo se tomu smát. Koutky jí zradili a několikrát jí pobaveně zacukaly. Najednou Loki stuhnul a pootočil hlavu na stranu, odkud se k nim hrnul Thor s jedním členem jeho bandy, s lady Sif.

Ta propalovala Mysteri zlým pohledem. Bohyně si jen odfkrla. Takhle se k ní chovala pořád. Možná žárlila? Když došli k nim, Loki nasadil samolibý úšklebek a zvedl zrak.

" Potřebuji s tebou mluvit bratře. O samotě! " dodal důrazně. Mysteri od něj zaraženě odvrátila pohled a zvedala se tedy k odchodu, když v tom jí zastavil Lokiho hlas.

" Ne, ty seď" řekl a pokusil se normálně vstát. Pak se tedy pomalou chůzí vydal do podloubí pod zámkem a Thor odešel v jeho těsném závěsu.

Lady Sif překvapivě neodešla. Ba naopak. Přisedla si vedle Mysteri.

"Prozraď mi, jak to, že tě neprokoukne? " zeptala se bruneta v brnění. Mysteri překvapeně zamrkala.

" Myslím, že netuším o čem mluvíš " řekla polohlasem a naklonila hlavu na stranu, aby jí lépe porozuměla. Sif se pohrdavě uchechtla.

" No přeci že to hraješ! Neříkej mi, že Lokiho skutečně miluješ?! " culila se nevěřícně na Mysteri. Ta na ni upřela zaskočený pohled.

" No.... Jistě. Je to můj manžel již po tři roky, proč bych ho neměla milovat? " zeptala se nechápavě. Sif udiveně zdvihla obočí.

" Ale no, mě lhát nemusíš. Já mu to neřeknu, ale copak to jde, milovat někoho jako je on? Obdivuji tvoje herecké schopnosti, já bych to nedokázala ani předstírat " řekla Sif s hadím výrazem ve tváři. Mysteri zalapala po dechu. Cože si to ona myslí?! Vstala a postavila se před ní.

" Tak moment! Ty myslíš, že lásku k Lokimu hraji? "zeptala se zaraženě a založila si ruce v bok. Sif kývla. Jen tím však nalila olej do ohně.

" Tak to pozor vážená!! Takhle si lásku představuješ možná tak ty, ale mé city k Lokimu hrané nejsou. Kdybych ho nemilovala, skončí již dávno nůž v jeho, nebo mé hrudi. Žít s někým, ke komu nic necítím, je zbytečné. A hlavně ztráta času. Tak aby bylo jasno! "upozornila ji důrazně a odběhla do nedalekého záhonku květin.

***************************

" Co se s námi stalo bratře? Nikdy jsme se k sobě takto nechovaly" pronesl vyčítavě Thor. Loki se pobaveně ušklíbl. Stál opět v mírném předklonu a podepíral se v kříži.

Jak pravila Mysteri, bolest se jen zhoršovala a Loki jen tak tak stál na nohou.

"Ne. Ty jsi se ke mně vždy choval nadřazeně. Já nyní jen opětuji úder " věnoval bratru pobavený úšklebek. Thor nakvašeně udeřil do zdi vedle Lokiho.

" Nech těch hádanek, bratře! Mluv ke mě jako k rodnému bratru, ne jako k Midgarďanovi! " obořil se na Lokiho. Ten jen rychle popošel o kus dál, jak jen mu to záda dovolovala.

" Stejně, když ten Midgard tak miluješ, proč bych s tebou neměl mluvit jako s nimi rovným? " uculil se. Thor ho propaloval zlostným pohledem. A to vnuklo Lokimu další otázku.

" A když už jsme u toho, copak je příčinou tvého chování, bratře? " pronesl k bratrovi. Na posledním slově si dal extra záležet, aby je vyslovil co "nejdokonaleji". V Thorovi vše vřelo a tak do bratra zlostně strčil. Neznaje Lokiho bolesti, použil velikou sílu. Loki bolestně vyjekl a skácel se na zem. Thor k němu chtěl jít a zvednout ho, když v tom se před Lokiho postavila Mysteri.

"Už ani krok! " křikla bohyně větru a varovně roztáhla ruce. Thor polekaně couvl. Venku se zvedl vítr. To se dělo vždy, když byla rozčilená. Ztrácela nad tím kontrolu. Vítr jí zvedal vlasy a šaty jí vlály. Loki svou paní ze země pozoroval.

" Švagře, je mi jedno, jaký je důvod vašeho sporu a normálně bych se do toho ani nepletla. Ale ještě jednou Lokiho udeříš, nebo mu jinak ublížíš...... A poznáš můj hněv, princi z Asgardu" pronesla. Vítr sílil a Mysteri nad sebou začala ztrácet kontrolu. Thor odhadl hrozící nebezpečí, a tak pokorně sklonil hlavu.

"Odpusť Mysteri. Opět se skláním před tvou silou, rozumem, krásou, odvahou a neskonalou láskou k bratrovi" řekl poddaně. Mysteri kývla a padla k Lokimu na kolena. Jen se její šaty dotkly země, vítr ustal.

"Jsi v pořádku drahý? " vydechla vyděšeně. Loki kývl a usmál se.

" Máš skutečné štěstí bratře " usmál se na něj Thor. Loki se na bratra podíval a poprvé za posledních několik let se na něj nefalšovaně usmál.

" Ano, to tedy mám... "