Už jste slyšeli nový Bts LY album?! Malém jsem umřela když jsem si ho poslechla... teď už zpět k příběhu
Vylezla jsem na terasu a lehla si do sítě kde předtím ležel Jungkook. Pak mě něco napadlo. ,,Jungkooku?" podíval se na mě zatímco zdolával schody. Pak si to rozmyslel a doplaval k síti, nakteré jsem ležela. Byla napnuta nad mořem takže to nebyl problém. ,,Ano?" zeptal se mě. ,,Jak ti mám vlastně říkat? Myslím jestli ti mám stále říkat takhle formálně jako Jungkook když spolu budeme 14 dní bydlet." přetočila jsem se k němu tak, abych mu koukala do obličeje. Když byl takhle mokrý tak mu to slušelo ještě víc než normálně.
,,Říkej mi jak chceš" odpověděl a vyhoupl se na síť, kde jsem byla já. ,,No tak ne! Ne ve dvou lidech!" vypískla jsem a rychlostí světla vyletěla ze sítě. Kookie se tomu zasmál. Já jsem naoko uraženě nafoukla tváře. ,,Hej Yu?" zavolal ne mě najednou Jungkook. ,,Ano Kookie?" nad tím oslovením se usmál. ,,Koukneš se kolik je hodin prosím?" zvedla jsem se z lehátka a odložila knihu.
Podívala jsem se na jeho mobil protože byl blíž. ,,Skoro poledne" obeznámila jsem ho s časem a ještě ukázala jeho telefon. ,,To je můj mobil" zasmál se když si ho ode mě společně s ručníkem bral. ,,Byl blíž. Ale omlouvám se jestli ti to vadí"
Trochu jsem sklonila zrak. ,,Neřekl jsem, že mi to vadí." usmál se objal mě. Ale ne za účelem toho, že je to v pořádku. ,,Hele! Teď jsem mokrá i já!" zakřičela jsem na něj. Jen pokročil rameny a udělal roztomilý obličejík. Vybouchla jsem smíchy.
,,Nevěděl jsem, že tam mají tak veselo" až teď mi došlo, že na naši terasu mají výhled Taehyung s J-Hopem, kteří měli chatku vedle. Trochu udiveně jsem se na ně podívala když skočili a do moře a plavali sem. ,,Ahoj kluci" pozdravila jsem je když lezli po schodech z moře. ,,Ahoj Yu." pozdravil mě hned Hobi. ,,Jaktože znáš moje jméno? To si pamatuješ jména všech deseti?"
Zakroutil hlavou v nesouhlas. ,,Nejenom že sem vidíme, ale jdete i dost slyšet." odpověděl za něj Tae. Ještě nějakou chvíli jsme si povídali a dost se smáli. Jsou to opravdu skvělý lidé. ,,Trpíš samomluvou Yu?" vynořil se najednou z chatky Kookie s ručníkem kolem krku.
,,Jenom někdy" smála jsem se pořád. ,,Co tu vy dva sakra děláte?" divil se Jungkook. ,,Bydlíme vedle Jungkookie." zasmál se Hobi. ,,Jo tak. To ale pořád není důvod k tomu lézt nám na terasu." zamračil se trochu Kookie. ,,Ale notak Jungkookie. Přece si tuhle vtipnou slečnu nenecháš pro sebe"
Moje tváře nabrali lehce růžový nádech. ,,Ale notak kluci. Přece se kvůli mě nebudete hádat." Zasmála jsem se jejich dohadům. Jungkook odhodil ručník někam do útrob chatky. ,,Doufám, že se ten mokrý ručník neválí na posteli. Nehodlám spát v mokrém" pronesla jsem směrem ke Kookiemu.
Ten se jen nervózně usmál a zaplul zpátky do chatky. ,,No to si děláš srandu?!" zakřičela jsem na něj a zvedla se ze sedačky. Kookie se na mě jen omluvně usmál, a odešel ke klukům. Vešla jsem dovnitř. Ručník už visel venku přes zábradlí. Šla jsem k posteli a přejela po ní rukou.
,,Jeon Jungkook!!! Jsi mrtvej chlap." zařvala jsem z chatky. Vyšla jsem ven a popadla ten mokrý ručník. ,,Zdrhej" smál se Hobi tak, až mu tekly slzy. Tae na tom nebyl o moc líp. Ten vypadal, že se dusí. Začala jsem se jim smát, ale to mě hned přešlo když se moje nohy odlepily od země.
,,Koukej mě pustit!!" Křičela jsem na něj. ,,POMOOOOOC!!!" řvala jsem, ale ty dva nevypadali, že by mi pomohli. Najednou do chatky vtrhl Yoongi a za ním zbytek kluků i s Shiro. ,,POMOC! DEJTE MĚ DOLŮ!!" řvala jsem pořád když jsem visela hlavou dolů přes Kookieho rameno. Teď už se za břicho popadali všichni. ,,Jungkooku koukej mě pustit!" zavrčela jsem na něj. ,,Ale ale, kam se ztratilo tvoje Kookie?" nestihla jsem odpovědět protože jsem už letěla do vody.
V tu chvíli mě něco napadlo. Něco jako pomsta. Místo toho, abych vyplavala jsem byla pořád pod vodou. ,,YU?!" slyšela se svoje jméno a pak jak někdo skočil do vody, když jsem byla pořád na dně.
Cítila jsem něčí ruce a následně vzduch. Můj "zachránce" mě položil má zem. ,,Yu! Prober se." poznala jsem Jungkookovo hlas. ,,Jungkooku ty idiote! Co když se kvůli tobě utopila?! Co sní teď jako máme dělat?!" začal na něj řvát Namjoon. Měla jsem co dělat abych nevypskla smíchy.
Najednou jsem na sobě ucítila kapličku vody. Že by začalo pršet? Ne... tohle nebyl déšť. Otevřela jsem oči a uviděla mokrou stopu na Kookieho tváři. Proč jsem tak blbá? Ptala jsem se sama sebe. ,,Promiň Kookie. J-já..." nedořekla jsem to protože jsem vlastně neměla co říct. Ucítila jsem, jak mi po tváři stéká slza.
,,Nechtěla jsem tě vylekat." teď už mi slzy tekly proudem. Co jsem to udělala. ,,Pojďte, necháme je osamotě. Zavelej Jin a všichni odešli. Byli jsme tu sami. Jen já a on.
,,Jsem blbá. Chtěla jsem ti nějak oplatit, že jsi mě nechtěl pustit. Nechtěla jsem tě polekat." poraženecky jsem svěsila hlavu. ,,V tom případě se ti to moc nepovedlo. Ani nevíš jaký jsem o tebe měl strach" s těmito slovy opustil terasu.
Teď jsem začala nekontrolovatelně plakat. Nezasloužím si, aby na mě byl ještě někdy hodný. Jak se mu po tomhle můžu podívat do tváře. Ještě nějakou dobu jsem tam brečela. Když už jsem neměla co plakat, tak jsem se zvedla odešla dovnitř. Jungkook ležel na posteli s mobilem v ruce.
Obešla jsem ho, vzala si nějaké oblečení a šla se do koupelny převléct z plavek. Pak jsem si vzala telefon a bez jediného slova opustila chatku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
- Yep Yu-Na ++++++ Ahůj! Kam myslíte, že Yu šla? Sama nevím XD ... celá dovolená bude psaná z pohledu Yu a pak budu střídat pohled s Shiro. Doufám, že se kapitola líbila a u další zase papaa Vaše ~Usagichan~
