lie || p.jm.

~19~

Udělala jsem to, co po mě chtěl. Políbila jsem ho.
Po chvíli se zapojil i on. Svoje ruce jsem mu omotala kolem krku. On své ruce přemístil na mé boky a tím si mě víc přitáhl. Kvůli nedostatku vzduchu jsme se bohužel odtáhli. ,,Jdu spát" zašeptala jsem úplně rudá.

Bez dalších slov, které nebyly potřeba, jsem se odebrala do koupelny. Zavřela jsem na sebou dveře a došla k zrcadlu. ,,Fuuuu, tak jo" vyfoukla jsem všechen vzduch z plic a protřela si obličej dlaněmi. Vyčistila jsem si zuby a vlasy stáhla do vysokého drdolu.

Vyšla jsem z koupelny v dlouhém triku a úzkých šortkách. Bohužel mé triko bylo tak dlouhé, že vypadalo jako kdybych měla jenom to. Kookie mě zase sjel pohledem a lehce se usmál. ,,Jdeš sem taky nebo můžu zhasnout?" zeptala jsem se ho, když jsem stála na prahu dveří od koupelny.

,,Jo jdu. Nech rozsvíceno, já pak zhasnu i tady." pronesl a s tím odešel do koupelny. Já jsem si ještě na tu chvíli dokud je tady světlo vzala telefon a připojila se na wifi. Projížděla jsem Instagram do chvíle, než mě překvapila náhlá tma. Zamkla jsem proto telefon a odložila ho na komodu naproti posteli. Pak jsem se co nejopatrnějším způsobem dostala k posteli.

Kookie tam už samozřejmě ležel. Zachumlala jsem se do deky a usínala. Z mého upadání do spánku mě přerušila jeho ruka. Objal mě s ní okolo pasu a tím se víc přitiskl k mému tělu. Já jsem si našla jeho dlaň. Stejně jako v podvečer mé srdce vynechalo minimálně jeden úder když propletl naše prsty. Leželi jsme v těsném objetí jako dva milenci. Co mezi námi vlastně je?

Byla jsem si víc než jistá, že přátelství to není. Přátele se normálně nelíbají. Zítra si o tom s ním promluvím. Myslím, že nejsem jediná zmatená. Už jsem to nechala být a nechala ne tmou unášet do říše snů.
~~~

Ráno jsem se probudila ve stejné poloze jako jsem usnula. Podle toho, jak se na mě Jungkook díval byl vzhůru už minimálně půl hodiny. Rozhodně se právě neprobudil. To znamená, že se na mě koukal jak spím. Nabrala jsem lehce růžový nádech. ,,Jsi roztomilá když se červenáš" pronesl kompliment na můj účet. ,,Ty se mi divíš když na mě koukáš jak spím?" lehce se zasmál. ,,Nechtěl jsem tě probudit tím, že se zvednu z postele. A hlavně mi stále ležíš na ruce." 

Posadila jsem se, a tím mu dala prostor, aby se taky mohl posadit.  Věnoval mi ještě letmý polibek na čelo a odcházel do koupelny. ,,To čelo už si nikdy neumeju." řekla jsem si pro sebe potichu. ,,Já to slyšel." zavolal z koupelny Kookie. Zrudla jsem jako nikdy. ,,No a co." zavolala jsem sebejistě.

Po nějaké chvíli vylezl z koupelny už oblečený a umytý. Já jsem využila situace, kdy byl v koupelně a taky ne převlékla. Šla jsem si sednout na terasu na tu síť. On mě kvůli mým slovům, které oznamovali, že  si musíme promluvit o tom, co se stalo a stále děje následoval ven. ,,Musíme si promluvit." pronesla jsem jeho směrem, když se konečně posadil. Koukala jsem mu přímo do očí jelikož se posadil na zem naproti mě. ,,Dobře, o čem chceš mluvit"

,,O tom co se tady sakra děje. O tom polibku včera a před chvíli. O držení za ruce, usínání v objetí a v neposlední řadě jak to mezi námi je." vychrlila jsem na něj najednou. ,,Já tě mám ráda. Hodně, ale nemůžu s jistotou říct,  jestli tě miluji. Jenom přátelé nejsme, jsme spíš....Co vlastně jsme?" zeptala jsem se znovu. Když jsem řekla, že ho nemiluji, tak nevypadal, že by ho to nějak mrzelo. 

,,Mám to úplně stejně. Taky tě mám hodně rád. Ale láska to není. Co budeme dělat" vypadal dost zoufale. Svoje dlaně si položil na tvář. ,,Kdyby jsme se dali dohromady, tak bych ti zničil život. Shiro sice vypadá,že ji to nevadí, ale to je přetvářka. Fotografové a všudypřítomné žárlivé fanynky ji otravují, ale kvůli Jiminovi to zvládá. Oni jsou spolu vždy tak šťastní. Taky bych něco takového chtěl" 

Sice se usmíval, ale v očích měl smutek. Jakoby mu něco chybělo. To něco je láska jakou mezi sebou mají Jimin a Shiro. Bylo mi ho líto a ještě víc fakt, že i když bych chtěla , tak mu nic takového dát nemůžu. Zatím.

++++++

Ahoj! Další kapitola je tady. Nechám to trochu napínavé. Co myslíte, bude chtít Yu být s Jungkookem i přes to, že by ji to ničilo, nebo se rozhodne pro možnost být sama? Kdo ví? Doufám, že se vás příběh taky baví tak jako mě to pro vás psát. Psaní beru jako něco, při čem můžu upustit páru a fakt, že moje knížka dělá pár jedinců šťastnými je pro mě jako palivo. Je to ohromná motivace k tomu, abych strávila několik hodin psaním. U další kapitoly zase papaa                    Vaše Usagichan