lie || p.jm.

~28~

Doubinko tohle je pro tebe ❤️ doufám, že se nestane to, co se má stát. Věř, že všechno bude dobré. Jsem tu pro tebe. ❤️ Už jen tvá dvě slova (ty víš který) pro mě znamenaly strašně moc. Mají pro mě větší váhu než miluji tě. Držím ti všechno co jde a doufám, že jsem ti byla oporou a dobrou kamarádkou. Mám tě moc ráda ❤️ užij si kapitolu.

Dnes je ten den. Den, kdy se musím vrátit zpět do reality. Den kdy se musím vrátit do Korei. Pryč od tohohle místa. Pět dní zde uplynulo jako voda. S Taehyungem si rozumím víc, než jsem předpokládala.

Mám ho ráda, ale pouze jako kamaráda. Kdyby jsem si s ním nerozumněla, tak by to bylo celkem špatný, vzhledem k tomu, že jsem s ním pár dní sdílela pokoj i lože.

Dobalila jsem poslední kusy oblečení a šla se prát se zapínáním. ,,Nechceš pomoct?" smál se Tae jakmile uviděl souboj zip vs. Já. ,,Byl by jsi tak hodný?"

Beze slova přešel ke mě. ,,Sedni si na to, já to zapnu." zavelel a já ho uposlechla. Sedla jsem si na kufr a Tae ho jedním pohybem zapl. ,,Dík" odpověděla jsem prostě. Jen přikývl a šel se věnovat svým věcem.

Vzala jsem si do ruky foťák a šla si na terasu prohlédnout co jsem před pár dny vyfotila se Sugou. Neměla jsem čas se na ně podívat.

Přišel za mnou Tae a začal mi nahlížet přes rameno na zmíněné fotky. Nesnáším když mi někdo čumí přes přes rameno. To bych mohla vždycky vyleťet z kůže. Poklepala jsem proto na místo vedle sebe.

Sedl si a vzal mi foťák z ruky. ,,Hej! Já jsem je taky ještě neviděla!" natahovala jsem se pro přístroj. ,,Pšššt" přiložil si prst před rty. Měla jsem chuť ho na jednu stranu praštit a na druhou stranu ho políbit na ty jeho plné rty.

O čem to sakra premýšlíš?! Vždyť k němu nic necítíš! Pořad miluješ Jungkooka. ,,No taaak Tae~ dej mi to!" udělala jsem psí oči. ,,Pfu no tak jo." bylo vidět, že mě chce ještě chvíli provokovat. Nakonec mi ale foťák stejně dal.

Pak už jsme se koukali spolu. Občas mi něco pochválil, někdy jen otevřel pusu tak, jak to umí jenom on nebo se prostě jen usmál. Z prohlížení fotek nás vyrušil Hoseok.

,,Jste zbalení? Budeme odjíždět." zeptal se Hobi. ,,Jsme." odpověděla jsem prostě a šla si do příručního zavazadla dát foťák. Všechny své tašky a kufr jsem vzala a odešla z chatky.

Počkala jsem na Taeho než zamkne a pak jsme se společně vydali na recepci vrátit klíče. Celou cestu na recepci jsme si povídali. Pak i cestou v autobuse na letiště.

---------
Létání nemám ráda proto jsem byla trochu nervózní. Vyfoukla jsem všechen vzduch z plic a snažila se uklidnit. ,,Nemáš ráda letadlo?" ozval se za mnou slizký hlas HyuJin. Neměla jsem náladu na to být zlá.

Proto jsem odpověděla jen takhle: ,,Ne, bojím se lítat." odpověděla jsem po pravdě. ,,Neboj se, všechno dobře dopadne." ujistila mě a stiskla mi rameno. Na co si to jako hraje? Nejdřív mi přebere Jungkooka a teď předstírá kamarádku?

Tu holku fakt nechápu. ,,Co ti chtěla?" ozval se za mnou mužský hlas. ,,Ahoj Yoongi. Hraje si na kámošku, protože viděla, že jsem nervózní." odpověděla jsem. ,,Jsi nervózní?" objevil se za nim Tae. Jen jsem přikývla.