Slečna Mafián

2. Kapitola

Hned jsem poznala že je to Adam. ,,dobrý ráno" řekl mile Adam a dal mi pusu do vlasů. Chytla jsem ho za ruku a společně jsme šli do společenské místnosti kde jsme se scházeli. Všichni tam už byli protože jsme měli poradu můj bratr stál ve předu a něco si chystal, po chvilce začal mluvit.

,,Takže pánové máme vážný problém. Nemáme peníze a musíme do týdne zaplatit dluh jackovi a jeho lidem jinak si to s náma vyřídí ručně a mužů vás ujistit že ty by nás lehce porazili.'' Odmlčel se a po chvíli pokračoval ,,Víte je to celkem velká suma přesněji 5 miliard. A my máme jedinou šanci jak to získat a to, loupeží. Ale né takovou co děláme normálně potřebujeme velkou a proto jsem se rozhodl vyloupit banku."

Co že banku to si dělá srandu né, na tohle nemáme. Úplně všichni se zděsili protože jsme byli zvyklí na pouliční krádeže to max. Ale banka no to bude ještě zajímavý. Alex před nás dal velký plánek jak to provedeme.

Už to celkem chápu bude to tak že jeden z našich mužů to půjde ohlídnout v převleku jako údržbář jestli je hlídací systém v pořádku přitom to všechno prozkoumá. No a potom uvidíme.

Nejspíš tam půjde Fred protože ten je mistr v převlecích a jeho minulá práce byla údržba.  Když brácha skončil s přednáškou, tak se všichni rozešli Fred šel pro kostým Alex do svého pokoje a Adam taky někam zmizel. Tak jsem šla za bráchou protože mě to celkem naštvalo nemáme šanci.

Zaklepala jsem na dveře bratrova pokoje a bez pozvání jsem vstoupila. Seděl u pracovního stolu a něco zakresloval do plánku ,, Ahoj Alexi" ,,Čau co potřebuješ " konečně se na mě otočil.

,,No víš jak to říct... ten plán to není dobrej nápad" tady jsem už začala zvyšovat hlas ,,vždyť mi na to nemáme a všechny náš zavřou" tady jsem přímo ječela ,, ale tobě je to očividně jedno co, nebo ses už úplně zcvoknul protože normální člověk by věděl že je to šílenost ale né tvá debilita pořád stoupá a víš jak to skončí ve vězení !"

Konečně jsem dokončila svůj monolog a Alexe to asi dost nasralo že po mě taky začal rvát ,, uvedomuješ si vůbec co to meleš. Myslíš že jsem takovej magor a nevím že nás zavřou, laskavě to nechej na mě mám to promyšlený" ,,jo a jak to máš promyšlený" vyjela jsem opět poněm "ty si chceš zase půjčit nebo co." No ale to jsme neměla protože teď se nasral už fakt hodně a dal mi facku ,,sakra pochop že já jsem tady šéf a ty jsi ten poslední od koho bych si nechal radit !"

Chvilku jsme na sebe jenom tak naštvaně čuměli a pak mě to přestalo bavit a odešla jsem  do svého pokoje. Podívala jsem se do zrcadla kde se mi na tváři rýsoval rudý flek od Alexovi ruky. Ale to nebylo jediné co tam šlo vidět, po těle jsem měla hodně jidev a modřin buď od tréninku a nebo od jiných gangů. Ale to jsem neřešila a šla jsem trénovat sebeobranu do naší malé hali.

Můj trenér se jmenuje Dan. Jenom aby jste věděli žijeme v česku a ti chlapy co mají anglické jméno si ho dali protože se jim to české nelíbilo nebo to nebylo dost drsný. Já mám anglické jméno z jiného důvodu prostě se to Alexovi líbilo já vlastně ani nevím jak se jmenuju doopravdy. Ale zpět k Danovi.

Dan mě trénoval už od dětství a nikdy na mě nebyl mírnej vždycky byl takovej tvrdší.
Což jsem nenáviděla ale na druhou stranu jsem mu za to vděčná protože mě připravil na život kterej je tvrdej.

,,Čus kočko nejdeš dneska nějak brzo je teprve 10 a to ještě ráno."
,,Ne nejdu brzo, chci teď hodně trénovat a připravit se na tu akci s bankou. "
,,Počkej co?... ty si myslíš že tě tam Alex vezme vždyť to bude moc riskantní"
,,No a co Alex mě tam vezme ať se mu to líbí nebo ne"
,,Amy hlavně ho nenaser jinak by jsme tu akci nemuseli dát víš jak dokáže bejt podrážděnej."
,,Jo jo. A už pojď cvičit nebo se snad bojíš?''

Dan nic neodpovídal jenom mě srazil k zemi a to mi jako odpověď stačilo. Je to sním těžký Dan je hroznej egojista takže když řeknete něco proti němu je to zlý ale mě to jako vyprovokování stačí.

Začli jsme se agresivně prát, trvalo to asi 15 minut. Pak mě srazil silně k zemi a lehl si na mě. Chvíli jsme se na sebe koukali ale pak nás přerušilo tleskání opodál byl to Adam, hrozně jsem se lekla protože jsem ho neviděla přicházet.

,,Hlavně mi jí nezabij"snažil se být vtipnej zrovna když mi Dan pomáhal na nohy.
,,Neboj já vím že bych to taky asi nepřežil co?"
,,Ne to bys nepřežil " ujistil ho Adam.
,,Notak kluci nechte toho" ukončila jsem hádku která by brzy vypukla v boj.
,,Amy, odpoledne za mnou přijď chci s tebou probrat nějaké údery"
,,Ok přijdu" stihla jsem zakřičet ještě než za mnou Adam zavřel dveře.

Šli jsme společně s Adamem do jeho pokoje a začali jsme si jen tak povídat asi po 20 minutách musel Adam odejít tak jsem šla k sobě do pokoje. Tam jsem si zamkla a protože mám celkem velký pokoj tak jsem se rozhodla trénovat. No jo no je to moje droga!