Slečna Mafián

19. Kapitola

Pohled Amy:
Probudila jsem se na nemocničním pokoji. Byl malého a čtvercového tvaru. V pravo odemě byli dveře, které se nedali otvírat zevnitř. Nalevo bylo okno s mříží. Vedle postele jsem měla noční stolek na kterém bylo několik léků. Připadala jsem si jak psychopat zavřenej na psychiatrii. Prostě jako blázen.

Pomalu se mi začalo vybavovat co se všechno stalo a bylo mi z toho hrozně. Po chvilce jsem slyšela odemykání zámku a následně se otevřeli dveře ve kterých stáli dva muži. Jeden v plášti, předpokládám že to byl doktor a druhý v normálním oblečení.

Muž v plášti řekl ,,Dej si je, pomůžou ti" a podal mi prášky ze stolu. ,,Nechci" odcekla jsem. ,,Poslechni pana doktora" řekl výhružně muž vedle něj.
,,Kdo si myslíte že jste? Vás já rozhodně poslouchat nebudu!" Řeknu nasraně muži.
,,No to bys teda měla holčičko. Teď už nebudeš poslouchat nikoho jiného než mě" řekne klidně.
,,Proč? A kdo vůbec jste?"
,,Jmenuji se Martin mladý, ale pro tebe jen ~pan policajt~" řekne namyšleně. Já zvednu jedno obočí a v sekundě mi vše dojde, jak mě tam brácha nechal, jak mě vzala policie a teď mě určitě budou vyslýchat. Byla jsem dost naštvaná že mě Alex opustil, ale rozhodně jim nic neřeknu a ty prášky si taky nedám.
,,No tak šup dej si ty prášky. Uleví se ti" pobízí mě doktor. Jen ho vraždím pohledem a ani se nehnu.
,,Dobře jak chceš, ale ta bolest z břicha neustoupí" řekne klidně doktor. Já se podívám na svoje břicho a odkryju tričko pod kterým je krvavý obvaz.
,,Potřebuje to vyměnit" namítne muž doktorovi s pohledem na prosáklý obvaz. ,,Nepotřebuje" řeknu drze. Nechci aby na mě kdokoliv z nich sahal.
,,Nebuď drzá!" Vykřikne mi do obličeje polda. Doktor nijak nereaguje na naši hádku a vytahuje náhradní obvaz. Trochu m8 vyhrne tričko a řekne ať si ho držím já ho radši poslechnu a držím triko. Polda jen povrhavě čumí, asi právě zjistil že na teenagery musí jinak. Doktor odkryl obvaz a já jsem uviděla něco nehezkého. Škaredá rána mi pokrývala skoro celé břicho. Jen jsem na to vyjeveně zírala. ,,Budu v pořádku?"
,,Proč by jsi neměla" z plných plic se začne smát polda. Doktor na něj udělá vražedný výraz a pak se otočí zpátky k mému břichu. ,,No jako třeba jestli mě to nepoškodilo orgány?" Řeknu naštvaně poldovi. Ten se hned přestane smát.
,,Neboj nějaké orgány jsme ti museli nahradit, ale jinak nic hrozného. Teda pokud se nebudeš namáhat, žádné běhání, skákání, posilování ani cvičení. Musíš být v klidu. V naprostém klidu!" S poslední větou zvýší hlas a otočí se na poldu. Ten se na něj podívá s výrazem ,jako fakt?,. Po vyměnění obvazu zmizí ve dveřích.