11. Kapitola

174 3 0
                                    

A já jsem zatím šla do pokoje Kristýny a kdyby jste se ptali po kom má ten řekněme že jsem tak trochu tušila že se Fred už nevrátí a tak jsem jí tam ubytovala.

Zaklepala jsem a po slově ,,dále" jsem vstoupila.
,,Co potřebuješ Amy"
,,No pojď se mnou se načase tě představit zbytku gangu"
,,Dobře tak jdeme" ještě jsme si zašli do mého pokoje pro ty kufry a batohy s penězmi.

Vešli jsme do místnosti kde už všichni byli šla jsem k mikrofonu který stál hned před krbem a Kristýna mě následovala. A já jsem začla:
,,Takže pánové moc dobře vím že tam ty peníze nebyli a ani taky nemohli být, protože jsem je vzala dřív než jste přišli" všichni na mě nechápavě koukali a taky trochu naštvaně, ale já jsem pokračovala:
,,Protože jsem věděla že Fred je zrádce, ale nikdo jste mi nevěřili a tak to zbylo na mě abych se dostala ventilací a zase zpátky než tam přijdou ti chlapy a potom i vy." každému z nich to už začalo docházet a Alex spustil:
,,Počkej to chceš jako říct že ty peníze jsi vzala ty, aby je nedostali ti chlapy?"
,,Jo přesně tak"
,,Ale počkat" ozval se mike ,,to je blbost celou dobu byla ve vězení a já jí měl na kamerách.
,,No a to už přecházíme do další části mého plánu. Seznamte se s Kristýnou" ukázala jsem na ni ,,Ahoj" usmála se Kristýna a já pokračovala ,,Kika se se mnou vyměnila když šel Mike na oběd za celou tu dobu předstírala že jsem to já " dokončila jsem vysvětlování.
,,Amy ty jsi geniální " zakřičel hnědovlásek Matěj, byl vysoký a namakaný asi jako skoro všichni od nás.

Otevřela jsem kufry a batohy všichni udiveně koukali s výrazem ,ty jsi nelhala, po chvilce civení se okolo toho sešli a taky se začali seznamovat s Kristýnou a už byl všude ruch. Já jsem chtěla odejít ven, ale Alex mě zastavil:
,,Hele za 20 minut se u mě stav jo?" Já jsem jen kývla a šla se nadýchat čerstvého vzduchu.

Vylezla jsem na střechu našeho skladu (domova) a pozorovala západ slunce. Jak já to miluju. Až slunce zapadlo za obzor tak jsem vstala a pomalu se dobelhala do Alexova pokoje.

Zaklepala jsem a vešla ,,No to je dost. Jdeš o 15 minut pozdě!"
,,Tak promiň." Řekla jsem procítěně.
,,No dobře teď k tomu co chci...Víš nevím jestli se na tebe mám zlobit a nebo být rád, protože jsi šla na akci i když jsem ti to výslovně zakázal ale kdyby jsi tam nešla tak máme po penězích."
,,No jako já bych osobně navrhovala tu odměnu než trest" zasměju se.
,,No tak to je mě jasný že nechceš trest, ale stejně ti ho dám"
,,Ale no tak díky mě máte prachy"
,,Já vím dostaneš oboje. Takže trest bude že máš domácí vězení a když budeš chtít ven tak dostaneš doprovod abys nedělala problémi a co se té odměny týče tak tu si vyber sama"
,,Dobře chci jako odměnu že nebudu mít trest" Zasměju se a Alex mi úsměv oplatí.
,,Takhle to nepůjde Amy " to jsem čekala.
,,No tak... " dala jsem se do přemýšlení co mi chybí, jako né že bych měla všechno ale něco co si už přeju dlouho od Alexe ,,už vím, jako odměnu chci aby ses ke mě choval jako hodnej bratr a nebral to jako nějakou povinnost " tak tímto jsem ho totálně odrovnala stál tam s mírně otevřenou pusou a hleděl na mě jako na zjevení až se po chvilce vzpamatoval.
,,Počkej ty chceš jenom toto" já jen lehce kývnu. ,,Počkej fakt nic víc nechceš jenom abych byl na tebe hodnej a choval se jako tvůj bratr a né jako nějaká chůva? Tak to myslíš? "
,,Ehm jo tak to myslím" lehce se usměje.
,,To je všechno? Já bych čekal že řekneš něco jako novej mobil, ale ty chceš jen toto?"
,,Jo víš pro mě je to hodně důležitý poslední dobou jsme se jenom hádali a ty ses ke mě choval jako k nějaký věci kterou máš na starost a tebe to hodně sere..." chvilku se odmlčím ,,teda pokud to není pravda že se o mě staráš protože musíš"
,,Ne to určitě ne Amy já tě mám rád jenom to nedávám najevo"
,,Hmm ale někdy by jsi to mohl dát najevo"
,,Mohl no, ale mě to prostě nějak nejde"
,,Ani se ti nedivím když tak dlouho cvičíš všechny ty ,,vojáky,, to člověk lehce zapomene na to co je důležité"
,,Hmm takže to teda chceš za odměnu?" Jen usměvavě přikývnu.
,,No dobře ale nevím co mám dělat" pokračuje
,,No tak to už ..." nestihla jsem to doříct protože mě silně obejmul a zašeptal do ucha:
,,Amy já tě mám moc rád i když to někdy nedávám najevo, a nechci aby sis myslela že jsi mi na obtíž" a začal mě hradit po vlasech.
,,Já tě mám taky moc ráda"

Slečna MafiánKde žijí příběhy. Začni objevovat