Nikdy tě nebudu milovat

12K 347 16
                                    

Kate:

Ráno jsem se v posteli probudila sama a byla jsem za to ráda. A to moc. Nechtěla jsem toho grázla ani vidět, to se mi, ale asi bohužel nepovede. Chtěla jsem vstát z postele, ale spadla jsem na zem kvůli bolesti mezi mýma nohama. Koukla jsem se tam dolů a zjistila, že mám stehna celá od krve. Nějak jsem se doplazila do koupelny, napustila si vanu, dala si do ní pěnu, a když jsem si lehla do vany užívala jsem si relax. Bylo fajn být aspoň chvilku bez starostí, nemyslet na Dana, být aspoň na chvilku normální 15 léta holka, co má normální pubertální život. Bohužel normální pubertální život nikdy nezažiju. Celý život budu jen madrace toho bastarda. Navždy tu budu vězněná, zneužívaná a mlácená.

Přeci jen jsem žena a ženy jsou pro mafiány jen hračky. Kdykoliv se jim zlíbí můžou je zbít, znásilnit, mučit a mnoho dalších hrozných věcí. A muži navíc můžou mít i milenky, ale my ženy nesmíme mít milence. Ale náš muž nás může kdykoliv půjčit nějakým chlapům pokud se mu zachce. My ženy jsme prostě jenom věci, nic pro ně nejsme. Jsme jen odpad, co jen rodí další mafiány. A když se narodí holka, tak to dopadne stejně, jako se mnou. Celý život bude zavřená doma, nikdy nebude mít kamarády, nikdy si nevezme toho do koho se zamilovala, jednou jí jen otec vybere nějakého muže a ten jí bude moct znásilňovat atd. Z toho pomyšlení na to všechno se mi objevila husí kůže. Je to opravdu odporný, jak se k nám chovají.

Když jsem se umyla, tak jsem si na sebe vzala bílé tričko a černé tepláky. Ještě jsem si udělala takový neupravený drdol a šla jsem dolů, protože jsem měla hlad. Tajně jsem doufala, že tam Dan nebude, ale při mém štěstí si tam zrovna naléval pomerančový džus. Dělala jsem, že jsem si ho nevšimla. Šla jsem si to přímo do lednice, ani jsem se na toho slizouna nepodívala. ,,Ehm-ehm..." Dan se na sebe snažil uporoznit. Já si ho, ale nevšímala a dál se věnovala jídlu, které jsem si vytahovala z lednice.

Najednou jsem v zadu na krku ucítila teplý dech a slyšela jsem Dana, jak říká: ,,Jo, tak ty budeš dělat, že mě nevidíš jo?" Když to dořekl uslyšela jsem, jak se trochu usmál a placnul mě přes zadek. Ani jsem se nehla, nedala jsem na sobě znát strach, pro mě teď bylo nejdůležitější jídlo, jeho jsem měla u zadku a to doslova, protože stál přímo za mnou. Když Dan viděl, že si ho vůbec nevšímám chytl mě za ramena a otočil obličejem k němu. ,,Jé... Ty seš celou dobu tady? Já si tě vůbec nevšimla." Řekla jsem provokativně. ,,Však on tě ten humor přejde holčičko! Tobě to v noci nestačilo, nebo co?" ,,Víte mě by humor přešel až v době, kdybych se do vás opravdu zamilovala a by jste miloval mě, ale to se nestane, takže mě humor nepřejde nikdy, nashle." Řekla jsem a než se nadál, tak jsem byla pryč. Z toho, jak upozornil na tu příšernou noc mě přešla chuť k jídlu.

Došla jsem do ložnice a zamkla, nevím jak, ale tušila jsem, že jsem ho pěkně naštvala, takže jsem tušila, že se sem za chvilku přiřítí a bude mě chtít zmlátit, nebo i hůř znásilnit. Lehla jsem si na postel a přemýšlela jsem nad tím, že si vezmu život. Stejně je lepší být mrtvá, než celý život žít takhle, s tímhle bastardem. Najednou jsem uslyšela dupot do schodech. Rychle jsem zbystřila a upřela zrak na dveře od naší ložnice. Někdo se je snažil otevřít a očividně ten někdo byl dost naštvaný. Za dveřmi jsem najednou uslyšela, jak Dan na mě křičí: ,,Odemkni ty dveře ty krávo!!!"

Řekla jsem si, že ho trošku naštvu, a tak jsem řekla: ,,Já tady žádnou krávu nevidím." ,,Toho budeš litovat ty malá děvko! Až ty dveře rozrazím, tak ti dám takovou nakládačku, žes to ještě nezažila!" ,,Kdo je tady podle tebe děvka?!! Já určitě ne, kdybych totiž byla děvka, tak bych šukala s každým, jenže já jsem do dnešní noci byla panna, než si mě TY ZNÁSILNIL!!!!" Najednou utichl, ani klika od dveří se, už nehýbala. Přešla jsem ke dveřím, abych se přesvědčila, že už odešel. Přiložila jsem ucho na dveře a slyšela jsem jen, jak hlasitě dýchá a pro sebe si říkal, že to posral.

Cože? On toho lituje?! To není možný! Říkala jsem si v duchu. Najednou se sebral a odešel, jen jsem slyšela kroky, jak jdou dolů po schodech. Byla jsem ráda, že odešel. Chci být sama. Šla jsem si lehnout, zavřela jsem oči a upadla jsem do říše snů.

Pan Boss ✔ (Probíhá Obří Korekce)Kde žijí příběhy. Začni objevovat