Pan Boss ✔ (Probíhá Obří Korekce)

Vaření s Mikem

Kate:

Začla jsem dávat jídlo do ledničky a za chvilku se ke mě přidal i Mike. Celou dobu jsme si povídali, moc si s ním rozumím. Je vtipný, milí a dokonce i hezký. Moc se mi líbí, ale s ním nikdy nebudu moct být, i kdybych chtěla sebevíc. Aniž bych si to uvědomila, tak jsem na něj celou dobu zahleděně civěla. On se tomu jen zasmál a dál uklízel nákup.

Než jsem se nadála, tak už vše bylo na svém místě. Podívala jsem se na Mike a usmála se. On mi úsměv oplatil. Nevím proč, ale začla jsem se červenat. Musela jsem být červená, jak zadek paviána. ,,Chceš nějakou zástěru, aby sis neušpinila oblečení?" ,,Asi jo." ,,Dobře." Podal mi nějakou zástěru, na které bylo napsáno "jsem pěkná, jsem chytrá a i vařit umím" přišlo mi to celkem vtipný, ale vůbec nechápu proč.

Ani nevíte, jak jsem pak za tu zástěru byla vděčná. Chvilku jsme vařili, ale pak se to zvrtlo a začli jsme po sobě házet špagety, rajčata, mouku a dokonce jsme se i polili vodou. Mike pak začal utíkat a já běžela za ním. Doběhli jsme až k bazénu a těsně před ním se Mike zastavil a zvedl ruce nad hlavu, jakože se vzdává. No, ale to mi nestačilo. Rozeběhla jsem se a strčila ho do bazénu. Bohužel jsem se smekla po mokré zemi a tím pádem jsem v bazénu skončila i já. Začli jsme se strašně moc smát. ,,To se ti nějak nepovedlo holka!" Řekl Mike a přitom se furt smál. ,,To bylo schválně. Já mám ráda vodu." ,,Jo ták, tak to jó." Řekl ironickým tónem.

To se mi nelíbilo, tak jsem po něm začla cákat vodu. On mi to začal oplácet. Nemohli jsme se přestat smát. Nevím jak, ale dostali jsme se k sobě strašně blízko. Koukali jsme si přímo do očí, ani jeden z nás nic neříkal. Jen jsme na sebe koukali. ,,Proč si to nemohl být ty?" Řekla jsem to, tak potichu, že jsem pochybovala o tom, že mě vůbec slyšel. ,,Co jsem nemohl být já?" Zeptal se nechápavě. Sklonila jsem hlavu a řekla: ,,Proč sis mě nemohl vzít ty?" Jen jsem zaslechla, jak si smutně povzdechnul. Cítila jsem, že mi dal ruku na tvář a zvedl mi hlavu. Zase jsme si dívali do očí. Ale pak Mike udělal něco, co jsem opravdu nečekala. On mě POLÍBIL!!!

Chvilku jsem byla zařazená, ale pak jsem se uvolnila a začla spolupracovat. Pomalinku přesunul svoji ruku na můj zadek a zmáčkl. Pootevřela jsem svá ústa a z nich vyšel tichý vzdych. Toho, že jsem měla otevřenou pusu využil a strčil mi do ní jazyk. Líbilo se mi to, bylo to strašně krásný. Ale najednou přestal a odtáhnul se. Měl kamenný výraz, smutně jsem na něj hleděla, ale on neprojevoval žádnou emoci. V tu chvíli mi úplně připomněl Dana. Teď byl, taky takový bezcitný.

Nemohla jsem ten pocit vydržet, musela jsem od něj, co nejdál. Rychle jsem doplavala ke schůtkům, vzala si ručník, co tam byl pověšený a běžela jsem do svého pokoje. Když jsem došla do svého pokoje, tak už jsem to nevydržela a z očí se mi začli kutálet kapičky slz. Stála jsem tam přede dveřmi, jako tvrdý Y. Pak jsem si slzy setřela rukou a vydala jsem se do "své" koupelny. Tam jsem si sundala mokré oblečení, co jsem na sobě měla a dala jsem ho na topení. Napustila jsem si horkou vanu s pěnou. Potřebovala jsem klid. Být prostě chvilku sama.

Když, už ve vaně bylo dost vody s velkou kupou pěny, tak jsem si do ní opatrně lehla. Chvilku jsem, tam jen ležela, ponořená ve svých myšlenkách. Po chvilce jsem zatřepala hlavou, abych přestala myslet na Dana, Mike, mého otce a na všechnu tu bolest, kterou jsem si zažila a ještě zažiju. Celá jsem se ponořila do vody. Měla jsem krásně hlavu pod vodou, začal mi docházet dech, ale já stále byla ponořená. Pomalinku jsem začínala ztrácet vědomí, ale mě to vůbec nevadilo. Jediné, co si pak pamatuju jsou ruce, co se pro mě natahovali pod vodu...

Pomalu jsem se probudila a vyplivla vodu. Začla jsem strašně kašlat. ,,Co si sakra dělala?! Můžeš mi to vysvětlit?! Ty ses, jako vážně snažila zabít?!!" Otočila jsem se na toho člověka, kterého hlas zněl naštvaně a zároveň starostlivě. Byl to Mike. Samozřejmě, kdo jiný? ,,Nech mě být!" Odsekla jsem hnusně. ,,Nenechám, víš holčičko, pro tvoje info tě mám hlídat. A vrátit v celku, ŽIVOU." To živou prostě musel zdůraznit.

,,Hm..." Bylo na mě vidět, že mě to absolutně nezajímá. ,,Fajn... Můžu aspoň vědět, proč sis chtěla vzít život?" ,,ŽIVOT?!" Zařvala jsem. On se na mě zaraženě podíval. ,,Myslíš si snad, že tohle je život?! Být celý život ponižovaná, mlácená, zneužívaná a ani nemůžu žít s kým chci! Prostě jsem byla prodána, jako nějaká věc! Podle vás mafiánů my ženy nejsme nic, ale my taky máme city! Taky máme právo žít, jak se nám zachce! Taky máme právo žít šťastně až do smrti s někým koho budeme milovat a on nás!!!" Mike na mě jen vyvalil oči a bylo vidět, že vůbec neví, co mi na to má říct. Po chvilce, ale řekl: ,,Ještě dnes tě vrátím Danovi. Takovéhle kecy nehodlám poslouchat od nějaké holky!" Když odcházel, tak nezapomněl pořádně třísknout dveřmi. ,,Pff..."