Pan Boss ✔ (Probíhá Obří Korekce)

Co se to děje?!

Kate:

Probudila jsem se kvůli slunečním paprskům, které mi svítili přímo do očí. Promnula jsem si oči a posadila se. Všimla jsem si, že jsem v naší ložnici, ale jak jsem se sem dostala? Moc dobře si všechno, co jsem včerejší noc zažila pamatuju. A asi ten zážitek ze své hlavy nikdy nedostanu. Mám chuť na to si dát pořádnou bublinkovou koupel, abych ze sebe smyla sémě těch slizounů.

Vstala jsem, postavila se, udělala jsem první krok a mým podbřiškem projela taková bolest, že jsem se neudržela na nohou a spadla jsem na tvrdou zem. Chtěla jsem se postavit znovu na nohy, ale nešlo to. Až moc mě bolí břicho. Svíjela jsem se v bolestech na studené zemi. Najednou jsem uslyšela kroky mířící přímo k naší ložnici. Klika od dveří se začla hýbat a dveře se otevřely. V nich stál samozřejmě Dan.

Starostlivě se na mě podíval, přistoupil ke mě a klekl si. ,,Si v pořádku? Slyšel jsem příšernou ránu." Byl z něj dost cítit alkohol, ale opilí nebyl. Takže to má asi z toho, jak včera chlastal s těmi debily. ,,Strašně mě bolí břicho." Neudržela jsem se a kvůli mé bolesti mi neposedná slza stekla po tváři. Dan se na mě lítostivě podíval, palcem mi utřel slzu a řekl: ,,Promiň mi to, jsem takový debil. Já myslel, že když tě nechám, aby tě zneužili, že to bude tvůj trest za to, že si se zamilovala do Mike. Sice nechápu proč, je to zbabělec. Klidně by radši nechal zabít tebe, než aby přišel o svůj vlastní život."

Koukala jsem na něj, jak kdybych viděla ducha. Zaprvé kvůli tomu, že se omluvil a za druhé kvůli tomu, že si myslel, že jsem se do Mike zamilovala. On se na mě potom podíval a čekal na mou odpověď. Jenže já vůbec neodpovídala. Já ani nevěděla, co mu na to odpovědět. Otevřela jsem pusu, jakože chci něco říct, ale nevydala jsem ani hlásku. Danův nadějný obličej, že mu na to odpovím rychle zmizel. Dan, aby přerušil to trapné ticho řekl: ,,Kam chceš jít?" Zmateně jsem se na něj podívala a on se, tak roztomile usmál a řekl: ,,No, tak asi kvůli něčemu si vstát chtěla, ne?"

V tu chvíli, když to dořekl jsem, už pochopila o čem to mluví. ,,No, do koupelny, chci si dát vanu a pořádně se umýt." Odpověděla jsem takovým zvláštním tónem, že ani já sama jsem moc nevěděla, co znamená. Dan se znovu roztomile uculil a vzal mě do náruče a odnesl do koupelny. Posadil mě na židli a začal mi napouštět vanu. Pořád mi hlavou běželo, proč je najednou, tak milí. Usoudila jsem, že si asi něco sňupnul, a proto je tak uvolněný a klidný.

Koukala jsem někam do blba a pak jsem si uvědomila, že mi Dan před očima mává rukou a mluví na mě. ,,Co?" Zeptala jsem se. Dan prohodil rukama, jako náznak toho, že tu celou dobu mluví jenom pro sebe a pak řekl: ,,Ptal jsem se tě jestli tam chceš dát pěnu a pokud ano, tak s jakou vůní..." A ukázal na tři lahvičky, ve kterých byli různé vůně pěn do koupele. Dívala jsem se, kterou si mám vybrat. Jedna byla s vůní levandule, ta druhá s vůní jablka a skořice a ta třetí byla kávová. Koukla jsem na Dana a řekla: ,,Asi to jabko se skořicí." A trochu jsem se usmála. Dan jen kývnul hlavou na znak, jako dobrá volba.

Pak vypnul proud vody a podíval se na mě. Trošku pokrčil obočí a prohrábnul si vlasy. Vypadal dost nervózně a pak řekl: ,,Ehm... No... Nevím jestli budeš chtít, ale jestli chceš pomůžu ti ze sebe sundat to oblečení a dám tě do vany..." Chvilku jsem na něj koukala s výrazem, jako 'to myslíš vážně?', ale pak jsem usoudila, že pomoc stejně budu potřebovat, tak jsem hlavou nesměle kývla na souhlas.

Pomalím krokem se vydal ke mě. Koukali jsme si přímo do očí. Jakmile se, ale dotkl mého trička, že mi ho chce sundat, sklonila jsem hlavu. Zvedla jsem ruce nad hlavu a nechala ho ať mi sundá to tričko. Podprsenku jsem neměla a já se začla červenat studem. On mě ukazováčkem a palcem chytnul za bradu, zvedl mi hlavu a já mu viděla přímo do jeho krásně modrých očí. Viděla jsem, jak zvedl jeden koutek úst a pak řekl: ,,Nemusíš se stydět, jsi nádherná." A popadl mě za pas a postavil na nohy. Přidržovala jsem se židle, abych nespadla a on mi začal sundávat moje krajkované kalhotky.

Samozřejmě, že jakmile jsem je neměla, už jsem byla úplně rudá, jako rajče. Dan se nad tím jen pousmál, něžně si mě vzal do náruče, jako princeznu a opatrně mě položil do krásně horké vany. Jakmile jsem seděla v té vaně zavřela jsem oči blahem. Miluju, když si můžu dát horkou vanu a relaxovat. Ani jsem nezaregistrovala, že Dan odešel. Chtěla jsem mu totiž říct, že do Mike nejsem zamilovaná a ještě jsem mu chtěla poděkovat za pomoc, tak jsem tedy otevřela oči a on, už tam nebyl. Smutně jsem koukla na dveře, které nechal malinko pootevřené. Asi, kdybych něco potřebovala, tak aby mě slyšel.

Tak jsem tedy znovu zavřela oči a relaxovala. Najednou jsem uslyšela kroky mířící ke mě. Otevřela jsem oči a tam stál Dan. V ruce držel misku s jahodami, skleničku a moje oblíbené bílé šampaňské. Štěstím jsem se na něj usmála, líbilo se mi, jak je najednou pozorný a milí. Kéž by byl takový pořád. Položil mi to na vanu a chtěl odejít, jenže jsem ho zarazila. ,,Počkej! Nechoď nikam, prosím!" Dan se otočil a šibalsky se usmál. K vaně si přinesl tu židli, na které jsem předtím seděla a posadil se ke mě.

Jen jsme na sebe koukali a usmívali se, jako nějací blbečci. Pak jsem mu konečně řekla: ,,Já nejsem zamilovaná do Mike. Vždyť ani nevím, jak láska vypadá." Dan mě něžně chytil za ruku, podíval se mi přímo do očí a řekl: ,,Nemusíš se bát. Pravou lásku zažiješ." Měla jsem velké nutkání ho obejmout, ale bohužel při mém neštěstí mu v kapse začal zvonit mobil. Omluvil se a odešel, tak jsem tam tedy zůstala sama, po tak krásném rozhovoru s ním...

Ahojky doufám, že se ti dnešní kapitola líbila. Dneska byla taková delší, ale myslím, že vám to vadit nebude. Jak myslíte, že to s Danem je? Myslíte, že teď má jen špatné svědomí, tak je milí, anebo si myslíte, že už takový zůstane? Budu moc ráda, když mi dáte vědět do komentářů váš názor. Zatím ahoj 👋💜💖