Já Vlkodlak (Oprava !!)

Kapitola 19

,,Sam vstavej" řekne Kevin jeho dokonalým hlasem ,,Já jsem vzhůru"  řeknu a mlasku ,,To vidím" odpoví mi ,,Vážně" řeknu znovu ze spaní.. ,,Sam vstávej!" slyším znovu ,tentokrát neodpovídám ,,Ne?!" řekne a já dále neodpovídám ,najednou cítím jak někdo zvedá deku a leze ke mě ,,Hmmm"  řeknu jen ,,Takže jen hmmm?" ,,Ammhhh" řeknu ,,Ale Sam?!" řekne znovu ale otráveně ,,Nebo víš co já mám nápad" řekne a já se probudím ,,Jakej?" zeptám se ,,Zavolám mámě že je ti špatně a že se o tebe budu starat" řekne s úsměvem od ucha k uchu ,,No dobře ,ale jen když mě necháš spát?!" řeknu ,,No tak jo ale jen do 9" řekne on svou podmínku a bere telefon do ruky.
,,Ahoj mami Sam je špatně tak se tu o ní budu starat" řekne a z telefonu se jen ozve ,,Dobře Ahoj" a nakonec típnutí.
,,A je to zařízené" pošeptá mi do ucha ,,Dobře.. Jen je tu jeden háček" řeknu a Kevin se na mě podívá s údivem v očích ,,Jakej?" ,,Pořád ležíš v mé postei" odpovím mu ,,Jo v tvé posteli?" ,,Ano v mé" odpovím mu a on mě začne lechtat ,,Nech toho" zakřičím na něj se slzamy v očích ze smíchu ,,Ale vylezeš z postele?" řekne ,,Dobře no.."  snažím se znít uraženě a jdu do koupelny.
Když se vrátím Kevin nikde ,,Kevine?" řekla sem do prázdna ,ale zpět se nic neozvalo.  Dole taky nikdo není... Co teď? řekla sem si v hlavě..Tak si půjdu asi zase lehnout.. Když jsem v pokoji tak si sedám na postel ,ale místo toho abych usla sem přemýšlela kam zmizel Kevin, po půl hodině přemýšlení jsem začala křičet ,,Kevine?! Kde jsi!?" ale stále se nikdo neozýval. Beru do ruky telefon a volám mu
Píp píp píp
,,Ahoj" ,,Ahoj...Kevine kde jsi?" ,,Jé promiň šel sem nakoupit" ,,Dobrý" ,,Proč? Co se děje?" ,,Nic se neděje ,jen sem měla strach" ,,Za 10minut jsem tam" a nakonec típnutí.
Ťuk ťuk ťuk
Uslyším jak někdo klepe na dveře a jdu odevřít ,,Počkat Kevin má klíče" ozve se mi myšlenka, když sahám po klice ,,Kdo tam?" řeknu  ,,To jsem já odevři" ozve se známý hlas ,,Ne" řeknu ,,Jo!" začne křičet někdo za dveřmi, slyším jak do nich vráží ,aby je mohl vyrazit utíkám tedy do pokoje ,kde se zamknu a pro jistotu posunu stůl a dám ho přede dveře.

Po půl hodině vše ustane a já slyším jak jde někdo nahoru po schodech ,,Sam?" ozve se Kevin ,,Díky bohu" řeknu ,,Kde jsi?"  ,,Já v pokoji a pochybuji že se dostanu ven ,někdo tu byl ,já se zamkla a dala před dveře stůl"  ,,Neboj se ven se dostaneš" řekne a pak slyším jak odchází..

Po 10minutách slyším jak někdo háže kamínky do okna ,jdu odevřít okno a pod ním stojí Kevin ,,Čekej" řekne a vyšplhá nahoru ,,Jak?" ,,Upír" řekne jde ke stolu a na pohodu s ním hne ,,Cože?" řeknu a on se jen usměje.
,,Jdeš taky? Po pravdě bychom to měli uklidit.." řekne Kevin s "nadšením" ,,No jo.." odpovím mu a jdu uklízet.

Když je vše na svém místě ,jdeme se dívat na film ,,A o čem že to je?" zeptá se už po 3 Kevin ,,Pššššštttttt" zasičím na něj a on na me hodí pohled "jakože vážně?" ale já ho ignoruji a sleduju film.. Slyšíme jak někdo bere za kliku a najednou tam vejde Kevina máma ,,Málem sem dostala inkfart" šeptnu Kevinovi do ucha a on dostane záchvat smíchu ,jeho máma se na něj podívá smutným obličejem ,,Co je mami?" zeptá se ,,Nic" odpoví jeho máma ,,Jo něčo jo!" ,,Nic Keve to bys nepochopil" ,,Jo pochopil , je mi 19" ,,Vážně? Ale vypadáš na 16 a tak budeš navždy! Chápeš navždy!" řekne Ela a Kevin si k ní jde sednout na židli ,,Mami? Co je?" zeptá se znovu ,,Vážně to chceš vědět?" řekne se smutným tónem ,,Jo!" ,,Víš teď mi v práci vyprávěli jak jejich syn má dítě a jak se vzal se svou snoubenkou a jak jsou šťastní a tak dále ... Jen já se jim s tímhle nikdy nepochlubím.." ,,Proč jako?" ,,Víš ,když si nám řekl o tom že jsi upír..vyhledala sem si o tom něco málo ,ale stačilo to k tomu abych věděla dost.." ,,Jako?" ,,Jako třeba to že nikdy nedospěješ..Nikdy nebudeš mít děti a budeš toužit jen po krvy" ,,Ne!?Od krve mám pokoj" ,,Nemáš?!Keve nemáš" řekne znovu smutně ,,Mami!!A vnoučat se taky dočkáš!" zdůrazní Kev ,,Jo? Vážně? A nejsi náhodou mrtvý?!Teď to bude hnusné ale kdo by chtěl mít děti se zrůdou?!" řekne a Kevin vypadá jako by mu to hodně ublížilo ,zvedne se a jde do pokoje. Já běžím za ním ,ale on je rychlejší a zamkne se ,,Kevine?!" zašeptám ,když stojím před jeho dveřmi slyším ránu,druhou, další a další vidím jak po schodech běží Ela a křičí ,,Keve?!?Keve!Odevři!" mlátí do dveří jak splašená ,ale on je neodvírá.
,,Elo?Co se děje?" zeptám se ,,Jednou když sem s ním měla podobnou debatu ,sem mu řekla něco podobného..Jenže sem nevěděla že má v pokoji pistol...!" řekne smutněji než předtím ,,Cože!?" křiknu ,,No zamkl se jako teď a střelil se 2× do hlavy,přežil to proč? Protože upír.." ,,Kevine!!Kevine!!" začnu řvát ,kopat a mlátit do dveří ,jenže ono nic.. ,,Keve!!Prosím!!" zařvu naposledy, ale dveře se ani nepohnuli neudělal ani jediný náznak že žije.. Ela to vzdává a jde dolů si sednout do kuchyně já stále sedím u dveří a čekám. Po hodině vidím ,jak přichází Kevina táta ,,Co je?" zeptá se ,,Kevin se opět za--zamlk ,pak sme slyšeli jen okolo pěti ran" vykoktá ze sebe Ela ,,To ne!" zařve jeho táta a běží pro něčo ven, zpět běží ze sekerou ,běží po schodech nahoru a rozbíjí dveře....
Po půl hodině je má rozmlácené ,já automaticky vběhnu do pokoje a Kevin sedí v koutě drží si kolena , hlavu má na nohách a kýve se sem ,tam ,sem a tam. Běžím k němu ,když jsem kus od něj vidím před ním pistoly ,,Kevine?!" přiběhu blíž a pistol odkopnu.
Pokoj je celý rozmácený ve zdech jsou díry jako po ráně pěstí ,,Kevine?!" řeknu znovu ,když jsem dostatečně blízko ,,No?!"  křikne po mě ,,Prosím!!Klid!!Pojď ke mě a buď v klidu!?" ,,Haah jo? Fakt? Vždyť jsem zrůda!! Tady nemám co dělat!! Je normální že si prostřelíš hlavu a dál žiješ?!Heeh to není!! Jsem zrůda a ona má pravdu!"  ,,Keve?!!Nejsi zrůda!!" ,,Ne?Vždyť mi to řekne i má vlastní máma!! To fakticky není normální!!Nemyslíš?Hmm?Nic tu není normální a já obzvlášť!!" ,,Kevine?!" křikne jeho táta ,,Co je!?" křikne Kev zpět ,,Nic takového nikdy neříkej!! Jasný?! Tohle od tebe už nechci slyšet! Ani jednou! Ty nejsi zrůda.. Hnusná a bezcitná zrůda je ta co za to vše může!A ne ty! Chápeš?To chceš zase chodit tam ,kam si chodil?! Já myslel že se z toho dostáváš!? Nebo ne?" řekne jeho táta a Kevin jen kouká ,,Nechci!Ale teď budu muset..Chápu!" ,,Budeš no.." řekne jeho táta zpět.
Já jen sedím vedle Kevina a držím ho v objetí ,,Klid...Keve klid" ,,Já jsem v klidu" začne na mě řvát ,,Nejsi!!Buď v klidu!! Prosím!!" zašeptám ,ale on se na mě podívá zlým pohledem hodně zlým pohledem... ,,Kevine?!" on nereaguje ,,Kevine?!" on se jen zlověstně usměje a mě dojde co má v plánu... Pustím ho z objetí a utíkám z pokoje (jeho táta odešel za Elou).
Když jsem za dveřmi slyším jen jak zamyká a vidím pode dveřmi klíč ,,Co s tím?!" zeptám se ,,Mě--Měj ho u sebe a nepouštěj mě ven alespoň 14 dní" ,,Ne!!Neeeeee! Vždyť tak dlouho nevydržíš bez krve!" ,,Vydržím"  ,,Ale Keve!" ,,Samantho!!To je jediná věc co od tebe chci!Prosím!! Žádám tě o to!! Je to pro mámy, táty a hlavně tvoje bezpečí!!" já se jen nadechnu ,,Díky" řekne Kevin a já jdu za jeho rodiči.

,,Zamkl se" řeknu ,,Krása a jsem zase na začátku" řekne Ben ,,Promiň" řekne Ela ,,Promiň?? Ty víš čím vším si musel projít a uděláš tohle??! On za to nemůže! Teď bude muset zase chodit k psychiatrovi.. Uvědomuješ si to?! Asi NE!!" začne Ben řvát na Elu ,,Vážně se omlouvám! Já,já nevím proč sem mu to řekla! Prostě to ze mě vyletělo" ,Vyletělo?!Je to tvůj syn!! A ty mu řekneš něco takového?!Po pravdě nevím kdo je tu zrůda!" ,,Cože?" ,,Když něco takového řekneš svému SVÉMU synovi" vykřikne naposledy Ben a odchází ,když otevírá dveře otočí se na mě a řekne ,,Prosím dej na něj pozor" a odejde.