Já Vlkodlak (Oprava !!)

21 Kapita

,,Kevine?"  ,,Ano?" ,,Já vím že nebudeš nadšený ,ale já chci být jako ty" ,,Cože?!Samantho?Co tě to?" ,,Kevine klid já víš chci s tebou být navždy! Ale ty neumřeš ale já ano.." ,,Sam?" řekne Kevin a hodí o zeď skleničku,kterou má v ruce ,,Keve?Prosím buď v klidu" ,,Jo a jak?Já ti říkám že ne!" ,,Proč?" ,,Protože tě miluju a nechci aby si byla tím čím já!" ,,Kevine!Prosím" ,,Ne!" křikne a má v ruce další skleničku ,já mu ji vytrhnu z ruky ,,Dobře,hlavně už nic nerozbíjej..Prosím" ,,Pod jednou podmínkou!" ,,Jakou?" ,,Už mi nikdy neřekneš takovou hovadinu" řekne ,sedne si na postel a chytí se za hlavu ,,Jo" odpovím mu ,přitáhnu se k němu a políbím ho ,,Promiň, miluju tě" ,,Já tebe" odpoví mi  já se zvednu a jdu pokračovat v uklízení.

,,Hele mám nápad" namítnu ,,Jakej?" odpoví mi nejistě ,,Půjdeme zítra někam do restaurace? Na jídlo a pak si uděláme super den?" ,,Dobře" odpoví mi ,přitáhne k němu a začne líbat , asi víte co následovalo potom..

Zvednu se z postele, obléknu a jdu si nálet mléko ,,Kam jdeš?" ,,Do kuchyně" šeptnu ,,Aha" řekne a já odcházím.

,,Ahoj Sam" řekne Ben ,když jsem v kuchyni ,,Dobrý den" ,,Samantho?Já ti dám dobrý den!To jsem tak starý?" ,,Ne to ne ,pardon prostě si nemůžu zvyknout" ,,Dobře, ale tak si příště vzpomeň..A hele co ten Kevin?" zeptá se Ben a v tom do kuchyně vkročí Kevin ,,Jeeee ahoj tati,máma s tebou ještě nemluvila?No tak si s ní pak promluv jo? A já už jsem OK ,kvůli Sam sem vylezl a je to v pohodě v pondělí už půjdu do školy" vyhrkne Kevin na Bena milion věcí ,,Ahoj Kevine,ne nemluvila.. Dobře, to je super jsem rád. Vážně? Jak chceš" ,,Vážně a já si půjdu zase lehnout" ,,Dobře ahoj" řekne Ben ,jenže v tom mě bere Kev za ruku a táhne do pokoje.

,,Asi bychom jim měli říct že jsme spolu" namítnu ,,Jo zítra" řekne Kevin , ukazuje na volné místo v posteli , já se jen usměju a lehnu si k němu.
,,Zítra je sobota" řeknu ,,No já vím ,hele do jaký restaurace bys chtěla jít?"  ,,To nevím... Někam k vietnamcům?"  ,,To ne" ,,Proč?" ,,Protože,nebudu brát osobu kterou miluju k vietnamcům" já se začnu smát ,,Co?" ,,Promiň,tohle mi nikdo nikdy neřekl" ,,A proto se směješ?" ,,Vážně promiň" a mám ještě větší záchvat než předtím.
,,Jako hele mám rád ,tvůj smích.. Jen se mi nelíbí, když se směješ mě" řekne a podívá se na mě vážným pohledem ,já se nadechnu a snažím se ho zadržet ,jenže v tom se i Kevin začne smát..

,,Sam?Vstávej je 11 hodin a pokud si chceš udělat super den musíš vstát" ,,To snad ne?" křiknu a vyskočím z postele.
,,Takže , jdeme?" zeptám se když jsem oblečená a namalovaná.
,,Počkej" řekne ,chytí mě za ruku a bere šátek ,,Na co šátek?" ,,Uvidíš" řekne a zaváže mi oči ,,Aha."
Držím Kevina za ruku a nastupuji do auta? On mě stále drží a auto jede. Po několika minutách vystupujeme a jdeme do nějaké místnosti? Je tu slyšet strašně moc hlasů..
,,Kde to jsme?" ,,Čekej" jdeme někam po schodech , zastavíme se a Kevin mě posadí na židli. Kevin mi sundá šátek a jsme někde na střeše,je to krása,je to tak romantický na stole leží víno a špagety ,,Nevím co na to říct" řeknu a začnu brečet štěstím ,,Nemusíš říkat nic" řekne a utře mi slzy ,,Hlavně nebreč"  ,,To je štěstím ,,To nevadí.. Nebreč" zopakuje a jde si sednout naproti mě ,,To je tak pěkné" ,,Ne..To ty jsi pěkná" já se na něj jen upřímně usměju.

Po dojedení jídla mi Kevin řekne ,,A to není vše" ,,Cože?To snad ne. Tohle mi bohatě stačí" ,,Ale Sam?!Tohle není vše" ,,Tak dobře" odpovím mu.
Jdeme dolů po schodech ,kuchyní do restaurace a z restaurace ven.
Nastupujeme do auta a Kevin na řidiče jen kývne , auto se rozjede a jede na letiště? ,,Co tady?" zeptám se ,,Uvidíš" řekne a má úsměv na tváři ,,Dobřee."

Nastupujeme do letadla a vzlétneme ,,Copak?Snad nemáš strach?" ,,No.. Letadlem sem ještě neletěla co myslíš?" řeknu a on se mi začne smát ,já se pustím sedadla a praštím ho ,,To není k smíchu!" ,,Ale je" a dostane omnohem větší záchvat než předtím... ,,Ale Kevine!" ,,Promiň."

Letadlo přestává k zemi díky bohu ,,Pojď" řekne Kevin a chytá mě za ruku , vystupujeme z letadla a jsme v Paříži?
,,Ooooo tak to si děláte prdel?" ,,Ne nedělám si prdel" ,,To nene!"  ,,To jojo! A teď si vyber kam chceš jít" ,,Já?!" ,,Ano ty" ,,Já chci jen na jedno jediné místo tady" ani to nedořeknu a Kevin řekne ,,Aifelova věž" ,,Jooo!" začnu skákat a pištět ,,Dobře jedem" ,,Jedem?" zeptám se a v tom přijíždí kočár do kterého jsou zapřáhlí 2 ryzáci ,a já jen koukám s otevřenou pusou.
Kevin odevře dveře ,,Dáma první" já nastoupím a Kevin hned po mě ,,Jedeme" zařve , kočí práskne bičem a kočár se rozjede.

,,Jsme tady" řekne kočí a Kevin vystupuje ,,Sam pojď" ,,Ouuuuuu" začnu opět pištět jak malá ,,Dobrý klid" řekne s úsměvem ,,Tooo jeee úžasnyyyy" a on se jen usměje.
Skočím mu okolo krku a políbím ho ,,Miluju tě" ,,Já tebe taky" odpoví mi a já si uvědomím že on je jediné co potřebuji.

,,Já tě taky potřebuji" řekne ,,Počkat?Jak to víš?Vždyť sem nic neřekla? A to je to samé jako u toho ohně, jak si věděl mé jméno?" ,,Noo víš..... Já no" a já ho hned přeruším ,,No..Co?!" ,,Víš  no já jsem upír ne? A nějaký upíři mají schopnosti no a já mám čtení myšlenek.. " ,,Počkat takže ty víš co všechno si myslím" ,,Jen něco..Jen to co mi slyšet dovolíš.. Jako tohle to si mi dovolila ale včera , když ti někdo psal tak si řekla že to byl táta ,jenže já viděl tvůj víraz a docvaklo mi že to táta nebyl , ten víraz byl plný strachu a obav,zajímá mě kdo to byl ,kdo ti co dělal! Nebo chce udělat! Jestli na tebe někdo sáhne!JE MRTVEJ!" ,,Neboj se.. Tak dobře byl to Cameron psal mi že pokud něco tak tě zabije ,ale já mu to nedovolím!" ,,Heh on že mě?! Mě zabije... Tooo jooo to chci vidět!To jen pokud udělá něco tobě tak já zabiju jeho! To ho zabiju ,ale pomalu aby ho to bolelo víc!" ,,Ne nechceš to vidět! On na tebe nesáhne!" a on se na mě jen usměje.

,,Kam chceš jít teď? Jsou teprve 3hodiny máme ještě času habaděj" ,,To já nevím" ,,Pojď,když teda nevíš" řekne,chytne za ruku a nastupujeme do kočáru.
,,Zavři oči" já je tedy zavřu a zanedlouho vystupujeme ,,Mužů je odevřít?" ,,Ještě ne" a jdeme zase někam po schodech.
,,Můžeš"  já odevřu oči a jsme zase na nějaké budově ,,Co tady?" ,,Chvíli čekej" ,,Dobře" hned co sem to dořekla začal ohňostroj..
Já tam jen sedím v údivu a objetí Kevina.

,,A teď budeme muset domů"  ,,Dobře" zvedne se ,pomůže i mě ,,Hlavně opatrně"  ,,To já sem vždycky"  on se začne smát a já ho chci praštit ,jenže mi podklouzne tažka ,naštěstí mě Kevin hned chytí za ruku a přitáhne k sobě ,,Já říkal hlavně opatrně" v jeho očích byl vidět strach..
,,Jo" celou dobu co slézáme ze střechy mě Kevin drží.

Hned co přiletíme domů sme si šly lehnout a usly sme...