Ten jediný

7-Moje láska spí

Pomalu jsem to přestával zvládat. Neskutečně jsem potřeboval na záchod. Přišlo mi ale blbý najednou vstát a odejít. Ani nevím proč. Nakonec jsem ale vstát prostě musel. Došel jsem si na záchod. Pak jsem se ještě kouknul do zrcadla a trochu si pohrával s mými vlasy. Celkově jsem na záchodě strávil asi deset minut.
"Teď si budou myslet, že jsem byl na velký."
Řekl jsem si sám pro sebe jemně znepokojeně. Vrátil jsem se zpátky do kanceláře a hned se podíval na hodiny. Je pravda, že jsme to video natáčeli poměrně dlouho, ale to už je skoro sedm? Chtěl jsem si vzít věci, rozloučit se a frčet domů, ale to, co jsem viděl na gauči, na to nezapomenu do konce života. Honza nejspíš usnul. Ležel na gauči a jeho délka zabírala skoro celou délku gauče. Kdyby neměl pokrčené nohy, tak se vsadím, že by mu vyčuhovaly ven. Tenhle pohled byl tak krásný, že jsem se začal usmívat. Najednou kolem mě prošel Tomáš a na Honzu hodil hnědou deku.
"To je nezdvořilý, co? Takhle si pozvat kamaráda a usnout."
Zasmál se potichu Tomáš. Taky jsem se zasmál.
"Mně to nevadí. Stejně už jsem měl v plánu odjet."
Řekl jsem a sehnul se pro můj batoh.
"Vyřiď Honzovi, že ho pozdravuju a že se budu těšit na pátek. Mějte se!"
Řekl jsem a zamával.
"Ahoj."
Řekl Tomáš s Radym nastejno. Já vyšel z kanceláře a šel po schodech dolů. Vyšel jsem ven z budovy a nadechl se čerstvého vzduchu.
"Měl jsem si ho vyfotit."
Řekl jsem si pro sebe a pořád se usmíval jako sluníčko. Vyndal jsem mobil a na internetu si zase koupil lístky na vlak zpátky do Prahy. Zjistil sem, že mi vlak jede za půl hodiny. Normální chůzí tam od Honzovi kanceláře jsem tak za 15 minut. Tak jsem šel pomalým krokem a u toho na telefonu sledoval instagram. Nevěděl jsem, co tam hledat, tak jsem pořád jen aktualizoval hlavní stránku, kde se přidávají fotky lidí, které sleduji. Všiml jsem si, že Rady přidal nové instastory. Rozklikl jsem ho a podíval na fotku. Byla to fotka, jak Honza leží na gauči a k tomu byl nápis "Moje láska spí ".
Okamžitě jsem si fotku vyscreenshotoval. Vypnul jsem instagram a šel do galerie. Tam jsem si pořád dokola prohlížel screenshot Honzy. Jak jako 'moje láska'? To je moje láska! Zasmál jsem se sám pro sebe, ale hned jsem toho nechal. Došel jsem na nádraží a posadil se na lavičku. Vlak jel za pět minut, tak jsem znovu zapojil sluchátka a začal poslouchat písničky. Vlak neměl zpoždění. Dneska mám štěstí. Řekl jsem si. Nastoupil jsem a posadil se. Za hraní hudby v pozadí jsem se rozhodl zrekapitulovat dnešek u Honzy. Přijel jsem, choval se jako idiot, natočili jsme video, Honza usnul a jedu domů. Běhalo mi hlavou. To moje chování? Choval jsem se úplně špatně. Ale v tu chvíli jsem to prostě ovládnout nemohl! Snad to v Madridu bude lepší...

____________________________________
Ahoj! Snad se další kapitola líbila <3 Děkuju za vše! Jste skvělý! Mějte se krásně! Pa pa!