Ten jediný

16-Jane!

Celá koupelna byla neuvěřitelně velká. Měl jsem pocit, že je snad větší, než kuchyň v mém bytě. Po pravé straně byl záchod, po levé sprchový kout a naproti dveřím byly dvě umyvadla a za nima bylo zrcadlo přes celou zeď. A pak konečně ta obří vana. Stála uprostřed místnosti. Zavřel jsem za sebou dveře a šel blíž k té vaně. Opatrně jsem se o ní opřel a podíval se do ní. Byla strašně hluboká. Až, když jsem stál přímo u ní jsem si všiml, jak je její kraj vlastně vysoký. Kdybych si lehl na zem, tak je ta vana asi o hlavu větší, než já a to myslím, že jsem docela vysoký. Nevím jak to popsat, prostě byla sakra velká! Já si ale hlavně oddychl, že jsem na chvíli pryč od Honzy. Jeho přítomnost mě celkem bolí a ničí, ale i tak je jeho přítomnost to nejkrásnější, co můžu zažít. Je to neskutečně zamotaný. Přál bych si, abych tenhle případ uměl rozmotat. Zhluboka jsem se nadechl a přešel k jednomu z umyvadel. Chvíli jsem zápasil s kohoutkem, než jsem zjistil, jak funguje. Pak jsem zapl vodu a nabral si trochu do dlaní. Celý obsah jsem si cákl na obličej. Potřeboval jsem se trochu schladit. Najednou jsem uslyšel zavrzání dveří a jak někdo vstoupil do místnosti.
"Ty tu vodu piješ? Víš, že je nepitná?"
Řekl Honza.
"Nepiju jí."
"A co teda děláš?"
Zvědavě si stoupnul vedle mě.
"Oplachuju si obličej."
Řekl jsem. Honza se na chvíli zamyslel a pak zapl druhý kohoutek u druhého umyvadla.
"Se po mně opičíš?"
Zasmál jsem se.
"No, ne tak úplně."
Zasmál se on. Vůbec jsem nepochopil, jak to myslí. On nabral trochu vody, podíval se na mě a pak to na mě cákl. Měl jsem od toho tričko.
"Jane!"
Vykřikl jsem, když mě voda zastudila na břiše. Rychle jsem taky nabral vodu a cákl to na něj. Začal křičet a pobíhat po celé koupelně. Pak otevřel sprchu a vzal do ruky hlavici. Vytáhl jí ven a zamířil jí na mě.
"Ses po*ral, ne?!"
Vykřikl jsem. Já moc sprostě nemluvím, ale v tomhle případě mi to teda ujelo. Honza se jen usmál a zapnul ledovou vodu. Ta na mě začala stříkat a úplně celého mě polila. Nejdřív jsem utíkal, křičel a snažil se alespoň rukama bránit, ale po chvíli jsem už jen stál a nechal na sebe téct tu vodu. Když Honzu přestalo bavit, jak jen tak stojím a nebráním se, tak vodu zase vypnul. Nepřestával se smát.
"Být tebou bych se nesmál. Tohle si uklidíš sám!"
Řekl jsem a snažil se alespoň trochu vyždímat mé tričko. Jelikož jsem ho měl oblečené, tak to moc nešlo. Chtěl jsem si ho sundat, ale před Honzou jsem se neskutečně styděl. Šel jsem do pokoje a z mého kufru jsem vytáhl ručník a suché oblečení. Vrátil jsem se do koupelny a uprostřed dveří se zastavil. Uvnitř Honza zrovna utíral mokrou podlahu.
"Můžeš na chvíli ven?"
Zeptal jsem se potichu. On se na mě podíval a pak jen kývnul na souhlas. Vešel jsem do koupelny a Honza vyšel a zavřel za sebou dveře. Já se převlékl a mokré oblečení vyždímal co nejvíc to šlo. Podíval jsem se do zrcadla, které bylo mimochodem taky úplně mokré. V zrcadle jsem viděl, jak mám mokré vlasy a červené tváře. Proč se musím červenat?! Nadával jsem si v hlavě. Z toho mě ale vyrušilo ťukání na dveře.
"Kájo? Můžu?"