STEPHANIE
Je nedělní odpoledne a já svůj volný čas trávím zase na notebooku. Venku prší, což mi dodává na ospalosti. Jay je právě na nějakém zápase, o kterém mi povídal už asi 3 měsíce. Prý je pro něj a jeho tým velice důležitý a výhra by pro ně znamenala 14ti denní dovolenou někde na pláži. Bohužel nevím kde, jen to, že si moc přál vyhrát.
Držím mu palce a přeji si, aby vyhrál. Znám jeho radost, když se mu podaří něco, co si moc přál. Připomíná potom malé dítě.
Sleduji Justinův zápas online, protože hrají extraligu (oukej, dejme tomu, že je to možné:-D) a tak se vysílá online. Justin momentálně je na střídačce, protože dost ošklivě spadl po té, co dal další koš. Jeho tým prohrává 38:40, což znamená, že jen o 2 koše. Do konce utkání zbývají 2 minuty. Bože prosím, vyhrajte!
'A znovu nastupuje kapitám týmu Lakatons, Justin Bieber! Justine my ti věříme, doveď svůj tým k vítězství!' Ozval se hlas komentátora. Jay, vyhraj!
'KApitám předvádí výbornou obranu, bere míč soupeři, přihrává Floresovi, Flores přihrává míč zpět Bieberovi a Bieber střílí..Bieber dává koš a jeho tým vyhrává 41:40 nad McDolandsonem!!' Doslova a do písmene ten komentátor křičel.
'Dobře ty Justineeeee!' zařvala jsem na celý dům. Ještě že jsem sama doma, protože by si o mě rodiče mohli myslet ledacos.
Se spokojeným úsměvem sleduji Justina, který se otírá ručníkem a následně mluví s moderátorem. To už mě avšak nezajímá, protože sleduji jeho tvář. Svaly, které se mu napínají při jakém koliv pohybu či jeho mimiku tváře. Ani si neuvědomuji jak, ale rozhovor končí a následně naskakuje studio. To už vypínám notebook a spokojeně koukám na televizi.
***
Justin už je doma po oslavách vyhraného zápasu a momentálně si píšeme. Jak jsem čekala, je naprosto unesený z výhry a prý už jsou připraveni na odjezd. Pořád mi nechce říct kam jedou, prý je to tajemnství. On si bude někde 14 dní a nechce mi to říct? Achjo. Znamená to, že bez něj budu 14 dní, což je příšerné.
'Neboj, za 14 dní se vrátím. Chceš něco přivézt? Pošlu ti to zase poštou jako minule ten svetr z Norska.' Po přečtení zprávy jsem se mírně pousmála.
'Radši bych byla, kdyby jsi přijel sem ke mě. Lehli by jsme si ke mě do postele a povídali o všem možném.'' Odesláno.
'Vrrr, ty dračice jedna, copak chceš abych tě znásilnil?' To je blázen.
'Kdybych souhlasila, tak to znásilnění přece nebude.'
JUSTIN
Hell yeah! Vyhráli jsme. Já tu holku snad zaškrtím, ona mě bude takhle provokovat? Abych si u ní v Santa Claritě neudělal ještě zastávku a pořádně jí neohnul. Mmm, ta představa je skvělá. Ona ani neví, co k ní cítím. Vím, že je to z veliké části nejlepší kamarádství, ale ten pocit který mám když mi napíše, je nepopsatelný. Dokáže mě rozesmát i pouhé slovo z jejích úst.
'Justine, jsou tu kluci. Máš všechno sbalené?' Do pokoje přišla mamka, které asi nejvíc vadí že odjíždím. Není na něco takového zvyklá, je zvyklá, že jsem na výletech či soustředěních s ní. Bohužel je to tak. No já jsem svým způsobem strašně rád, že odjíždím, protože mám přichystané malé překvapení, o kterém se brzy dozvíte.
Na mamku jsem kývl hlavou a mobil schoval do kapsy. Čapl jsem tašku s věcma a opuštěl pokoj, který následujících 14 dní neuvidím. Seběhl jsem schody a dole se rozloučil s mamkou, které jsem musel slíbit, že jí hned po příjezdu zavolám. Jedeme auty, v jednom nás bude 6 a v tom druhém 7.
Chtěli by jste vědět kam jedeme? Tak to se nedozvíte. Je to součást překvapení které plánuju, jen se musím co nejdřív modlit, aby mi vyšlo.
Nasedl jsem ke klukům do aute a se všema se pozdravil. Ve předu seděli Ryan, Fredo a v zadu: já, Mike, Twist, James, Lukas a Mattew.
'Hey Ryan, myslíš že teda můžeme uskutečnit ten můj plán? Slibuji, že tam budu v čas. Moc to pro mě znamená.' Prosebně jsem se podíval na Ryana.
'Hele bro já nevím, opravdu tam budeš do 8 ráno? Byly by pak problémy..'
'Slibuju že budu, jenom se tam musím dostat. Musím to udělat.' Ostatní na nás nechápavě koukali, což se ani nedivím, protože o tomhle vůbec neví. Neví o mém malém plánu, který je dost riskantní, ale koho to zajímá?
'Tak fajn, dej mi adresu.' Kývl na mě v zrcádku. Hell yeah! Když se daří, tak se daří!! Nadiktoval jsem mu adresu, kterou jsem měl na papírku a následně jí Ryan zadal do navigace.
'Už mi někdo sakra řekne, kam jede můj BooBear?!' Vykřikl Twist a ruce vyhodil do vzduchu. Všichni jsem se neskutečně začali smát nad jeho žárlivostí.
'Bro, kolikrát jsem ti říkal, že by to nefungovalo? Mě přitahujou vagíny, né ptáci. Sorry.' Omluvně jsem se na něj podíval, přičemž nastal další výbuch smíchu. Tak tohle vypadá na ještě pořádně dlouhou cestu.
-příští část bude doufám delší, ale zase když jsou kratší, jsou části každý den:)
chcete někdo věnovat příští část?:3 tuhle věnuju @Michelle_Biebs69
