JUSTIN
(song)
Stál jsem tam a můj úsměv klesal. Přišel jsem jí překvapit, jenže jediné co se stalo bylo, že se mé srdce zlomilo. Způsob jakým se jí dotýkal mě vytáčel. Vytáčela mě celá ta situace, kdy jsem jak kretén za ní jel, aby jí překvapil a místo toho jí vidím se líbat s někým jiným.
Ani jsem si to neuvědomoval, ale mé oči se zalívaly slzami, které následně padaly dolů. V ruce jsem stále držel kytici a se slzami jsem je sledoval. Přesněji její výraz po všimnutí, že tu stojím.
Možná že někde v hlouby duše jí chápu, má právo na lásku. Přece jsme od sebe tak daleko, ale ona ví..že jí miluju. Několikrát jsem jí to řekl a dokonce i napsal v dopise. Tak už asi vím pravý důvod, proč mě odmítala. Nebylo to kvůli dálce, bylo to kvůli..němu. Lhala mi, když říkala, že nikoho nemá. Já jí hloupě naletěl.
Otočil jsem se a kytici nechal spadnout na zem. Už nemá cenu tu déle být. Našla si někoho jiného, snad bude šťastná. Rychlými kroky jsem se vydal před školu ke svému autu, kterým jsem přijel.
'Jayi!' Zakřičela. Má cenu se vůbec otáčet? Poslouchat, jak je jí to líto.
'Co ještě chceš? Dala jsi mi dost jasně na jevo, že jsi mi lhala. Doufám, že budeš šťastná!' Slova jsem jí vykřičel přímo do tváře a to poslední co by mě zajímalo bylo, že kolem nás byli lidi a sledovali to.
'Já ti to vysvětlím!'
'Hah, a co mi chceš vysvětlovat? Prosímtě, nech si to pro sebe. Já si myslím, že jsme skončili. Sbohem!' A s hlasitým třísknutím dveří od mého auta jsem nastartoval a odjel.
Právě jsem přišla o nejlepšího kamaráda.
STEPHANIE
Slzy se samovilně toulaly z mých očí a já jen sledovala, jak jeho auto odjíždí. Nemělo se to stát, měla jsem Ricka zastavit. Místo toho se tu zjevil můj nejlepší kamarád a zárověň kluk, který je do mě zamilovaný. Tak neskutečně se právě nenávidím. Chápu ho, chovala bych se na jeho místě úplně stejně. Možná i hůř.
Něčí ruce se obmotaly kolem mých ramen a následně k sobě přitiskly. Už podle vůně jsem poznala, že je to Rick. Oh, ten mi tu tak chyběl. 'Mrzí mě to..' Zašeptal. 'Je to tvoje vina!' Podívala jsem se mu do očí. Nevypadal nějak pobavěně, spíše ho to mrzelo. Jenže tohle mi nejlepšího kamaráda nevrátí.
'Pojď' Zatáhl mě směrem k jeho autu. Sice nevím, kam máme namířeno, ale rozhodně všude bude lépe než tady. Potřebuji se někde vybrečet a marně pokusit si Justina usmířit. Nastartoval auto a vyjel z pozemku školy. Cestou jsme míjeli různá místa, které jsem ignorovala. Jen jsem viděla své slzy, díky kterým jsem viděla rozmazaně. Celé mé tělo se klepalo, vlastně stále klepe. Ten jeho výaz byl..nezapomenutelný. Tolik mě to mrzí. Ach Jayi můj.
'Justine mrzí mě to. Prosím, potřebuji se stebou sejít a všechno ti vysvětlit. Já s ním nic nemám.' Odesláno. Stejně je pravděpodobné, že mi vůbec neodepíše.
'Prosím odepiš mi, bojím se o tebe.'
'Neignoruj mě, prosím. Taky tě miluju Justine.'
'Lhala jsi mi, a to ti neodpustím. Přeju hodně štěstí v novém vztahu.' -Je to officiální, přišla jsem o svého nejlepšího kamaráda. Právě jedu v autě s klukem, který tohle všechno zavinil a brečím jak mimino.
