1.Kapča✓

2K 68 1
                                    

„No a pak mě Bryan políbil" básnila jsem o Bryanovi s mojí nejlepší kámoškou Jess.

„To vážně? Bryan dokáže být romantik?" zeptala se pobaveně Jess

„Já to taky nečekala" řekla jsem a dala ruce do obraného gesta. Díky čemu jsme obě dostali záchvat smíchu.

„Mám matikuuu... Musím jít. Vidíme se na dějepisu" Jess mě objala a běžela směrem k učebně kde teď bude mít dějepis.

Já nad ní jenom pobaveně zakroutila hlavou a taky se vydala do určitý učebny.

*****

„Noo a potom to malinko bouchnulo, ale já za to nemůžu. Někdo zaměnil dvě totálně odlišný látky." řekla jsem naštvaně zatím co jsem se dloubala v něčem co měl být můj oběd.

„Holka ty se nezdáš" zasmála se Jess. Abych byla plně upřímná. Někdy ji mám chuť zakroutit krkem!

„He-" nestihla jsem to doříct, protože mi někdo dal ruce přes oči a ja malém dostala infarkt.

„Bryane vím že to jsi ty" usmála jsem se když mi zase začal plně fungovat mozek.

„Uhh jaktože to vždycky uhádneš?" řekl naoko uraženě a sedl si vedle mě.

„Možná, protože to děláš jenom ty?" zeptala jsem se pobaveně a Jess mě v tom podpořila když se zasmála.

„Hmm na tom něco bude" uzná po chvíli Bryan a taky se zasměje.
„Noniic buď v 6 připravená. Něco jsem pro nás přichystal" Bryan se lišácky usmál a hodně rychle zmizel.

„O můj bože" dostala ze sebe Jess

„Co?" zeptala jsem se.

„Bryan je vážně romantik" ještě se trochu zatvářil překvapeně -samozřejmě že falešně- zatím co já se zasmála nad tím jak stupidní kámošku mám.

„Budu potřebovat pomoct. Takže doufám že budeš v 5 u mě" mrkla jsem na Jess a prosebně se usmála.

„No jasněě. Budu tam" zazubila se Jess. Můj život nemůže být lepší!
Docela vtipný když vám řeknu co se stalo potom.



Po přežití dalšího pondělí jsem šla nejrychlejší cestou domů.
Když jsem dorazila k baráku a chystala se odemknout uslyšela jsem z domu křik.

Nevěděla jsem co mám udělat, ale po chvíli jsem se rozhodla vtrhnou dovnitř. Což byl špatný nápad. Vyskytl se mi pohled na moji rodinu jak je trhají vlci? V Brooklynu nejsou vlci!! Ten pohled byl strašlivý a nějak mi unikl zděšený výkřik čím jsem na sebe přitáhla jejich pozornost.

„A sakra" pomyslela jsem si.

Jeden se na mě ihned vrhl, povalil mě na zem a začal mi kousat nohu.

Pak už jsem slyšela jenom houkačky ale to už jsem upadla do bezvědomí

********

Pomalu se probouzím a slyším matně nějaký hlasy.

„Musíme jí kousnout" zakřičí nějaký hlas

„Může jí to zabít!" zase jiný hlas

„Nemame na výběr ona umírá!" ozve se zade ten první hlas

„Tak jo musíme ji kousnout!" slyšela jsem posledně pak jsem ucítila strašlivou bolest a asi zase omdlela

Můj Vlkodlačí Život ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat