Penfriend ||n.h|| ✔️

Chapter 12

Emma's POV

Když jsem konečně popadla dech, tak jsem si třesoucíma rukama napustila do sklenice vodu a na ex jí vypila. Zoe mě pěkně vyděsila. Nevěděla jsem, že je něčeho takového schopná. Když mě už konečně začaly poslouchat nohy, tak jsem nejistě došla zpátky do obýváku. Všichni se bavili a Zoe se tvářila, jakoby se nic nestalo.

''Stalo se něco? Jsi nějaká bledá,"  zeptal se starostlivě Zayn. Zoe po mě hodila pohled, že kdyby zabíjel, byla bych mrtvá

''Ne Zaynee jsem v pořádku, jen je mi trochu špatně ." řekla jsem a snažila se o úsměv.

''Jestli to nevadí, půjdu si na chvíli lehnout." řekla jsem omluvným tónem.

" Jasně že nevadí, můžete si popovídat jindy," řekne Niall a já vyjdu po schodech do svého pokoje a lehnu si na postel. Pořád se mi hlavou honí to, co Zoe udělala. O sebe jsem až takový strach neměla, ale co Niall? Je mi ho hrozně líto. Takovou holku si nezaslouží. Z nudy jsem otevřela notebook a začala projíždět facebook a twitter. Nic moc nového. Zablikala mi zpráva. Byla od Tima a věděla jsem, že vedle něj je i Sar.

''Ahoj! Jak se máš? Nezavoláš, nenapíšeš, žiješ vůbec?" musela jsem se zasmát. To byly celý ty moje paka.

''Ahoj, moc se omlouvám, ale nestihla jsem to, kluci mě vzali na prohlídku Londýna." znovu jsem se usmála a poslala jsem jim jednu z našich crazy fotek.

''Ani nevíš jak ti závidím! A co už se s někým něco rýsuje?" tak tohle určitě psala Sar.

''Blázníš? Zayn má Perrie, Loui má El a Liam má Soph."

''No a co Harry a Niall?"

''Harry od doby co jsem přijela tak se mnou prohodil sotva dvě slova a Niall má Zoe."

''Tak povídej jaká je ta Zoe,"  mám jim to říct nebo ne? Oni to udrží v tajnosti. Nakonec jsem se rozhodla že jim to povím. Zapla jsem videohovor.

''Je to hrozná osina v zadku. Nialla využívá jenom pro peníze. Když jsme byli v Londýně, tak Niall s ní šel ven a vypadal jak vánoční stromeček ověšenej taškama. Dneska nás teprve představil a když jsme šli pro pití, tak mě chytla pod krkem a říkala mi, že Nialla nikdy nedostanu," řekla jsem jim všechno.

''S tím by se ale mělo něco udělat. Nikdo mi nebude škrtit sestřičku," ano Tim byl pro mě jako bratr.

''Prosím nikomu to neříkejte. On jí vážně miluje. Nechci aby mu ublížila," ještě chvíli jsme si psali, než mi do pokoje vtrhlo komando v podobě 3/5 One Direction. Skočili mi na postel.

''Godzila je pryč!" řekl s úlevou Liam a zabalil se mi do peřiny.

''A už je ti líp?" zeptal se mě Zayn.

''Jo mnohem, asi jen chvilkové nevolnosti." řekla jsem a trochu se zasekla. Zayn se na mě jenom s nedůvěrou podíval, ale nechal to být. Byla jsem mu za to vděčná.

''Nechcete si pustit film? Už jsou 4 a není co dělat," zeptal se Loui.

''Fajn." řekla jsem a poskládala jsem se mezi kluky a Louis pustil film na mém notebooku.

''Jinak, zítra ti chceme představit holky," řekl nenuceně Liam. Začala jsem být už teď nervózní. Co když se jim nebudu líbit nebo budou stejný jako Zoe? Zayn asi vycítil mojí nervozitu, protože dodal.

''Neboj budeš se jim líbit," někdy mám pocit, že mě zná líp než já samu sebe. Přikývnu a dál se věnujeme filmu.

Po filmu, když bylo asi 6 hodin tak se kluci zvedli.

''Nechceš jít s náma do posilky?" zeptal se Liam.

''Ráda, jenom na sebe něco hodím," řekla jsem a kluci se šli taky převléct. Hodila jsem na sebe sportovní věci, které jsem normálně nosila na tanec a počkala jsem na kluky na chodbě. Po chvilce vyšli všichni do půlky těla svlečení. Měla jsem co dělat, abych neslintala. Ty svaly a tetování! Musím si taky nechat nějaký udělat. Jen se zasmáli, když viděli jak na ně zírám.

''Ehm no tak jedem?" zeptala jsem se. Oni se jen zasmáli.

''Pojď," vybídli mě a šli někam po schodech dolů. Tenhle dům mě nikdy nepřestane udivovat. Došli jsme před dveře, odkud se ozývaly rány. Když Loui otevřel, naskytl se mi pohled na velkou tělocvičnu a Harryho, do půli těla svlečeného jak bouchá do boxovacího pytle. Pokud mě tetování kluků uchvátily tak u jeho už sem se seznámila s podlahou. Měl je dokonalé. Nejhezčí byl však motýl uprostřed hrudi. Když nás zpozoroval, jen se sebral a odešel. Zakroutila jsem nad tím hlavou a vybrala se, stejně jako kluci ke strojům.

Po dvou hodinách cvičení, kdy jsem ještě sem tam slintala nad kluky jsme si řekli, že už by to mohlo stačit. Všichni jsme odešli nahoru a do svých pokojů. Dala jsem si rychlou sprchu a zalezla konečně do peřin.

Ano, kapitola o ničem. Nebojte to se změní. Chtěla jsem vám říct jak vás neskutečně miluju! Moc vám děkuju hrozně moc! :* 

Keep smiling :)

Pájuš :*